Naše univerzita vyvinula textilie chránící před elektrosmogem

Veronika Šafářová

Speciální barierní textilii, která chrání lidské tělo před negativními účinky takzvaného elektrosmogu, vyvinuli vědci na naší univerzitě ve spolupráci se společností Sintex a.s. Česká Třebová. Ušít se z ní dá na dotyk příjemné tričko i košile. Je připravena k výrobě, čeká se jen na zájem zákazníků.

Vědecký tým profesora Jiřího Militkého pracoval na vývoji nové technologie od roku 2010 v rámci projektu Ministerstva průmyslu ČR projektu programu TIP s názvem „Textilie se zvýšeným komfortem odolné vůči elektromagnetickému záření". Vloni došel k cíli a je připraven si svůj objev nechat patentovat. Specifických vlastností bylo dosaženo použitím speciálních přízí nebo nití, které obsahují ve své struktuře extrémně jemná nerezová ocelová vlákna o rozměru zhruba osm mikrometrů. Vlákna podstatně změní vlastnosti oděvů – z původního izolantu se mění na vodivý materiál. „Ocelová vlákna mají čtvercový průřez a jsou dlouhá čtyři až pět centimetrů. To znamená, že mají stejný průřez a podobnou délku jako běžné přírodní materiály používané pro výrobu přízí či nitě v oděvním průmyslu. Díky tomu zachováme při zvýšené elektrické vodivosti i požadavky kladené na materiály z hlediska textilního komfortu, Vlastně se pocitově vůbec neliší od klasických materiálů, které běžně nosíme,“ říká Veronika Šafářová, členka realizačního týmu a studentka doktorského studia na katedře materiálového inženýrství. Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, kde vynález vznikl.

Téma textilií chránících před elektrosmogem zpracovává Veronika Šafářová dále ve své disertační práci pod vedením vedoucího katedry profesora Jiřího Militkého. „Na trhu už jsou sice ochranné pomůcky, které také chrání před negativními účinky elektrosmogu. Při výrobě takovýchto oděvů se však dosud používají těžké kovové prvky, které nejsou vhodné pro dlouhodobé nošení. Náš objev je přínosem právě z hlediska komfortu nošení. Oděvy vyrobené naší technologií zůstávají měkké, jemné a dají se bez rizika ztráty svých vlastností i prát v běžných pracích prostředcích,“ říká profesor Militký.

Vodivost se dá zvýšit o jedno až tři procenta u běžné konfekce ale také až o 20 procent u speciálních ochranných oděvů. „Horní hranice dosáhneme vpřípadě, že jde o tkaninu, která se jako silnější textilie používá pro výrobu ochranných oděvů nebo třeba sak. U ní totiž můžeme použít více oceli. Pro výrobu triček a košil je vhodná slabší pletenina, kde dosahujeme zvýšení vodivosti zhruba o tři procenta,“ vysvětluje Šafářová.

Elektromagnetický smog nebo také elektromagnetické znečištění je neionizující elektromagnetické záření, které se přirozeně v přírodě v produkované intenzitě nevyskytuje. Jde vlastně o souhrn nepříznivých účinků elektrického nebo magnetického pole nebo elektromagnetického záření na živé organismy. Jak vyplývá ze zprávy Světové zdravotnické organizace, současný bouřlivý rozvoj elektroniky, zejména v oblasti mikroprocesorové a komunikační, s sebou přináší kromě pozitiv i negativní vlivy, „a to především nevídaný nárůst umělých zdrojů elektromagnetického pole.“ Podle této zprávy je každý z nás vystaven expozici elektromagnetického pole, a to jak doma, tak v zaměstnání. „Zdrojem jsou například domácí elektrické přístroje jako rychlovarná konvice nebo mikrovlnná trouba či běžné telekomunikační přístroje, mobilní telefony, rádia a televize,“ píše se ve zprávě. A poukazuje se v ní také na to, že je nesporné, že tato pole mají účinek na člověka. O tom, jak moc je elektrosmog škodlivý lidskému zdraví, se vedou odborné diskuze na vědecké úrovni. Je jisté, že záření má negativní termální účinky, není ale zatím jasné, zda nemá také vliv na fyziologii živé tkáně. „Ochrana proti elektrosmogu je přinejmenším otázkou prevence. Podle našeho názoru patří do této skupiny nejen děti a někteří muži, ale také těhotné ženy, kdy může dojít v delším časovém horizontu k chronickým potížím,“ říká profesor Militký.

Novinka z Technické univerzity v Liberci proto nemusí sloužit jen lidem, kteří se pohybují ve světě počítačů nebo mají co dočinění s elektrickým vedením. Užitečná může být i v běžném životě. „Lze to použít jako místní ochranu citlivých partií těla. Třeba při ochraně srdce s implantovaným kardiostimulátorem. Umím si představit, že se ochranná textilie použije třeba na vyztužení kapes, ve kterých nocí pánové mobily vyzařující škodlivé záření, nebo se z nich budou dělat speciální „zástěrky“ na bříška těhotných žen, které často připravují pokrmy v mikrovlnných troubách. Může sloužit i jako docela jiný typ bariéry – závěs nebo zástěna,“ naznačuje široké uplatnění nové textilie Veronika Šafářová.

V současné době je z nového materiálu vyrobených jen pár zkušebních kusů. Trička byla vyrobena z jednolícní pleteniny z polypropylénového vlákna, které obsahuje 10 procent kovového nerezového ocelového vlákna. Při takovém složení dosahuje vysoké elektromagnetické stínící efektivity ve výši cca 10 dB pro frekvenční pásmo v oblasti 700 MHz–2.5 GHz. To je frekvence mikrovlnných trub, mobilních telefonů, navigačních systémů, wifi-vysílačů apod. Tričko z nové textilie zabrání z devadesáti procent průchodu dopadajícího neionizujícího záření v této frekvenci. Trička měla úspěch i při testování. „U nás trika nosili zaměstnanci i studenti fakulty textilní. Negativní ohlasy téměř nejsou, naopak. Velmi si chválili i to, že snižují přilnavost elektrostatických částic a omezují rány způsobené statickou elektřinou,“ vypočetla Šafářová.

Nová úprava, která podle ředitele společnosti Sintex Jiřího Procházky zvýší cenu výrobku zhruba o třetinu, na trhu zatím není. „S nabídkou a prodejem výrobků jsme mohli začít až po skončení projektu. Technologii máme ale díky výborné spolupráci s univerzitou kompletně vyvinutou a zboží z bariérové textilie je již trvalou součástí naší nabídky. Průběžně prezentujeme tuto novinku na veletrzích a čekáme na zájem ze strany odběratelů. Dotazů na výhody tohoto zboží zodpovídáme poměrně hodně. Aby byla výroba ekonomická, musíme vyrobit alespoň kolem pěti stovek kusů,“ říká technický ředitel společnosti Sintex Jiří Procházka s tím, že firma zatím testuje zájem o novou technologii u cílové skupiny – u zákazníků.

J. Kočárková