Začíná mezinárodní seminář zaměřený na fotokatalýzu

František Peterka na CxI při testování čističky vzduchu

Třídenní mezinárodní seminář zaměřený na nové technologie pro čištění prostředí za pomoci slunečního záření dnes zahájila Česká společnost pro aplikovanou fotokatalýzu ve spolupráci s Evropskou fotokatalytickou federací. Na programu jsou novinky v oblasti fotoaktivních nanonátěrů, jejich aplikace a systémy na certifikaci výrobků.

Fotokatalýza se podle odborníků dá využít například v nemocnicích pro vytvoření prostředí, kde se nebudou šířit bakterie, a může řešit problémy se znečištěním ovzduší. Musí však být jistota, že nejde o laciné náhražky.

Proto bude jedním z důležitých bodů jednání také potřeba vytvořit certifikační systém. „Novým technologiím, které dokážou za pomoci slunečního záření odstranit nečistoty z ovzduší i z vody, ochránit fasády historických budov od nečistot nebo například vytvořit v domácnosti dokonale čisté prostředí, chybí v tuzemsku patřičné standardy a certifikáty. Zákazníci tak často koupí výrobek, který vůbec neplní funkce fotokatalýzy,“ konstatuje František Peterka z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) TUL a zároveň prezident České společnosti pro aplikovanou fotokatalýzu. Certifikační systém, který tým České společnosti pro aplikovanou fotokatalýzu zamýšlí vytvořit, bude mít podle něj význam pro ČOI, MŽP a další orgány státní správy, ale i pro klienty.

Podle Peterky je na českém trhu možná až devadesát procent nefunkčních, které jsou prezentovány jako fotoaktivní, tedy samočisticí působením dopadajícího světla. „Mezinárodní a evropské technické normy pro ověření funkčnosti a proklamovaných vlastností vznikají pomalu. To znevýhodňuje seriozní výrobce i zákazníky a dává prostor pro neseriozní prezentaci některých firem,“ říká Peterka. Je proto nezbytné vytvořit mimo jiné systém pro objektivní hodnocení vlastností výrobků využívajících fotokatalýzu. „Některé takzvané fotoaktivní materiály vůbec nepracují na principu světla. Nejenže jsou z tohoto hlediska neúčinné, ale mohou být i zdraví nebezpečné, třeba když uvolňují ozón,“ varuje Peterka.

Jako názorný příklad komerčně úspěšné a seriozní aplikace fotokatalýzy uvádí patentovaný skleněný samočisticí hygienický pilník Antibactif na nehty, který vyvinuli vědci ve spolupráci s poděbradskou sklárnou Blažek. „Na skleněném povrchu je aplikována fotoaktivní vrstva s oxidem titaničitým. Na slunci nebo ještě rychleji pod UV lampou bakterie zahynou a organická špína (zdraví škodlivé plísně, bakterie a viry) se rozloží na v přírodě běžně se vyskytující oxid uhličitý a vodu,“ říká Peterka. Konstatuje, že komerčně úspěšné skleněné pilníky, vhodné zejména pro diabetiky a lidi s poruchami imunity, už kopíruje řada výrobců především z Číny. „Bez fotoaktivní vrstvy na slunci nebo pod UV lampou plísně a bakterie sice také zahynou, ale zůstávají na povrchu a mrtvé se uvolňují do ovzduší,“ upřesňuje Peterka.

Vědecké týmy se zaměřují na vývoj různých aplikací fotoaktivní vrstvy pro čištění ovzduší, vody a antibakteriálních a samočistících povrchů. Úspěšně otestovanou aplikaci fotokatalýzy najdeme například ve firmě Retap Nové Město pod Smrkem, která společně s Technickou univerzitou v Liberci vlastní společný patent na hybridní topné panely. Topné panely s nuceným prouděním vzduchu, ve kterých proudí voda, jsou ošetřeny fotoaktivním nátěrem nové generace. Ten v kombinaci s UV zářením slouží zároveň jako čistička vzduchu a vytváří antibakteriální prostředí.

Tým Technické univerzity v Liberci patří k průkopníkům v aplikacích fotaktivních nátěrů. František Peterka už v roce 1995 začal spolupracovat s japonským profesorem Fujishimou, který byl nominován na Nobelovu cenu za objev rozkladu vody na krystalu oxidu titaničitého působením světla. Výsledkem spolupráce byla i jedna z prvních komerčních aplikací fotokatalýzy v Evropě uplatněná při výrobě antibakteriálních dlaždic.Postupně vzniklo v České republice v rámci projektu národních center aplikovaného výzkumu Centrum nanopovrchového inženýrství, zaměřené především na fotoaktivní povrchy. Pokračovatelem jeho činnosti je nynější vědecký tým Centra CxI TUL.

Ředitel pro vědu a výzkum Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) TUL Miroslav Černík připouští, že je to často i boj s ambiciózními firmami, které na trh uvádějí materiály, jejichž vlastnosti zdaleka nenaplňují sliby reklamních sloganů. Jsou to například střešní krytiny, které mají odbourávat oxidy dusíku, či samočisticí skleněné solární panely. „Určitou nevýhodou zodpovědných vědeckých týmů je, že nechtějí pustit do komerční sféry produkt, který stoprocentně nesplňuje jejich představy a zdráhají se výsledky své práce komerčně prezentovat,“ konstatuje Černík. Připomíná, že již v roce 2005 tým vedený Františkem Peterkou vyvinul fotoaktivní barvu s efektem čištění oxidů dusíku z ovzduší. Ta sice převyšuje svými vlastnostmi současnou nabídku na trhu, ale nebyla komerčně prosazována, protože vědci nejsou stále spokojeni a pracují na dalším vývoji.

Česká společnost pro aplikovanou fotokatalýzu (ČSAF) byla založena v roce 2013 jako v pořadí sedmá fotokatalytická společnost na světě a spojuje kvality předních průmyslových podniků a odborníků v oboru, působících v akademické sféře i průmyslu. ČSAF provádí osvětu a v rámci odborných komisí testuje fotokatalytické výrobky a vydává certifikáty, aby zaručila zákazníkům deklarované vlastnosti produktů.

J. Kočárková