Nakládání s odpady, zabezpečení stávajících skládek a především následná péče o uzavřené sládky, rekultivace krajiny a využití ploch a zdrojů. To bylo téma v pořadí již jedenáctého ročníku Skládkového workshopu, který ve dnech 5. a 6. listopadu pořádala naše univerzita společně s Hochschule Zittau/Görlitz. Účastníky konference přišel pozdravit i starosta Žitavy Thomas Zenker.
Letošního workshopu se zúčastnila téměř stovka odborníků. Byli mezi nimi akademičtí pracovníci, odborníci zabývajíc se legislativou a už tradičně přijeli také zástupci odpadářských firem, které v budoucnu mohou ještě více přispět k realizaci závěrů výzkumných úkolů.
Jak připomněl v zaslané zdravici rektor TUL Zdeněk Kůs, bude se na základě směrnic Evropské unie zmenšovat prostor pro ukládání odpadů a bude také sílit tlak na využití odpadů jako surovinového zdroje. „Česká republika, stejně jako Německo mohou zřejmě očekávat problémy s plněním takto nastavených cílů a jistě se objeví témata vybízející ke společnému řešení. Například jak redukovat odpady v průmyslové výrobě a hledání efektivních technologií k novému využívání odpadů. Řešení problémů v odpadovém hospodářství je velkou výzvou pro odborníky napříč mnoha obory. Možná by také stálo za to postupovat společně i ve výchově směrem k ekologii a udržitelnosti životního prostředí,“ vzkázal účastníkům workshopu profesor Kůs.
V Žitavě se diskutovalo mimo jiné i o právních důsledcích ukončení fáze následné péče. Zajímavým tématem bylo zřizování nových skládek pro minerální odpady, vyhodnocení zkušeností s provozem fotovoltaických zařízení na uzavřených skládkách s ohledem na výrobu elektrické energie z alternativních zdrojů. „Potřeba ploch pro instalaci solárních zařízení je vysoká, to je šance na využití uzavřených skládek,“ konstatoval Mathias Kändler z Technické univerzity v Drážďanech. Diskutovalo se o vyhodnocování výsledků sledování podzemních vod pro definování lhůt následné péče, o kontrolních opatřeních během tohoto režimu atd. Účastníci konference se shodli také na tom, že pozornost je potřeba věnovat nejen odborným ale také ekonomickým a politickým aspektům. Velkým tématem pro politiky je například spekulativní chování na volném trhu s odpady.
Byla zdůrazněna nutnost spolupráce vědeckých pracovníků s praxí. „Je to třeba v případě nutnosti měření půdní vlhkosti, kdy se na skládkách instaluje měřící technika, vybírají se konkrétní sensory pro určitá místa a následně se vyhodnocují získaná data,“ řekl Gerhard Kast z německé odpadářské společnosti UP. O spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci hovořil zástupce firmy MEGA Jaroslav Hrabal ve svém příspěvku o nakládání se skládkovými výluhy. „Spolupracujeme na nových biologických metodách předčištění za použití membránových separačních technologií,“ připomněl.
Konference rozhodně nabídla rozmanité a různé pohledy na tuto problematiku. „Stav v Česku a Německu je v této oblasti rozdílný. Workshop o skládkování tak vytvořil platformu pro diskuze o výzkumu a strategiích realizace,“ řekl za pořadatele docent Jan Šembera z naší univerzity. Zdůraznil, že cílem je interdisciplinární a interkulturní vývoj metod, postupů a strategií pro udržitelné řešení problémů, spojených se skládkami, odpadovým hospodářstvím, využitím surovin a ploch.
J. Kočárková
Další články v rubrice
Proměny Liberce i Černý jestřáb. Vyšlo nové číslo Fontes Nissae
Jak se proměňoval Liberec, jaké příběhy ukrývá valdštejnské panství Návarov nebo čím je výjimečné Železnobrodské sklo? Odpovědi nabízí nové číslo recenzovaného časopisu Fontes Nissae – Prameny Nisy, který vydává katedra historie Fakulty...
Božena vyráží na trať. Představili jsme novou studentskou formuli
Studentský tým FS TUL Racing představil nový závodní monopost pro letošní závody Formule Student. V pořadí osmá formule z dílny našeho univerzitního týmu přináší nejen moderní hybridní pohon, ale také řadu technických inovací, které mají pomoci...
Kuličky s nanovlákenným srdcem čistí odpadní vody účinněji
Jak odstranit z odpadních vod dusíkaté látky, které následně ohrožují vodní organismy? Odpovědí mohou být plastové kuličky s nanovlákennou přízí uvnitř. Na jejich povrchu se totiž rychle a pevně usazují užitečné mikroorganismy. Výzkumník Karel...