Studenti jsou ideálními dárci kostní dřeně. Jsou mladí, silní, zdraví a krvetvorných buněk mají na rozdávání. Proto Studentská unie naší univerzity ve spolupráci s pražským IKEMem pořádá letos počtvrté mezi našimi studenty kampaň na rozšíření registru dárců kostní dřeně.
Výzvu Připoj se a daruješ život! pořádala Studentská unie Technické univerzity v Liberci poprvé před čtyřmi lety. Iniciativu tehdy podnítila nemoc spojená s vážnou poruchou krvetvorby jejich kolegyně Vendy, pro tu se, bohužel, vhodný dárce už nenašel.
Kampaň se od té doby na liberecké univerzitě ujala jako odkaz naší absolventky, která usilovala o rozšíření povědomí o registru i kvůli dalším pacientům, a Studentská unie ji ve spolupráci s pražským Institutem klinické a experimantální medicíny (IKEM) pořádá každý rok.
I letos byla součástí kampaně úvodní přednáška Gabriely Hoškové, která Český registr dárců krvetvorných buněk v IKEMu koordinuje.
„Do registru zařazujeme zájemce pouze ve věku mezi 18–35 lety. Studenti jsou proto ideálními dárci. Přes 25.000 potenciálních dárců, které nyní v našem registru máme, se zdá být vysoké číslo, když ale uvážíme, že každý rok z něj tisíce dárců musíme odebrat kvůli vysokému věku, je jasné, že nové dárce stále potřebujeme,” uvedla na včerejší přednášce Gabriela Hošková.
Její osvěta na Technické univerzitě v Liberci nese své plody. Do registru IKEMu vstoupilo za čtyři roky kampaně Připoj se a daruješ život! už přes 200 studentů a také několik našich zaměstnanců.
„Dva studenti z této univerzity už byli vybráni k detailnějšímu testování, protože se předběžné výsledky rozborů jejich krve shodovaly s potřebami pacientů čekajících na transplantaci kostní dřeně. Shoda se pak nepotvrdila, ale je to důležitý signál, že konkrétně někdo z vás může opravdu někomu zachránit život,“ apelovala včera Gabriela Hošková.
Statistiky uvádí, že každý rok v České republice onemocní asi stovka lidí leukémií a zhruba tisíc osob poruchou krvetvorby. Transplantace kostní dřeně je pro tyto pacienty jedinou šancí na záchranu života. Donedávna zhruba třetina nemocných našla svého dárce mezi příbuznými a třetina mezi cizími dárci. Vlivem změny demografické křivky, kdy klesá porodnost a v rodinách není tolik dětí jako dříve, se podle posledních údajů tento poměr mění ve prospěch nepříbuzných dárců z registru.
Registry dárců krvetvorných buněk jsou navíc propojeny mezinárodně a ve světě čekají na transplantaci kostní dřeně tisícovky pacientů.
„Průměrně každé tři minuty onemocní jeden člověk smrtelnou poruchou krvetvorby. Během této vstupní přednášky přibylo dvacet pacientů, bohužel ne tolik dárců,“ zakončuje Gabriela Hošková.
Odběry do registru za týden
Druhou částí kampaně bude registr nových dárců a odběry 3 ml vzorků jejich krve. Tým z IKEMu přijede za tímto účelem příští týden, v úterý 8. listopadu. Odběry se budou provádět od 8.00 hodin na Fakultě zdravotnických studií TUL.
Přijít může kdokoliv ve věku 18–35 let, kdo váží alespoň 50 kilogramů a neprošel nebo neprochází vážným onemocněním, bez trvalé medikace a léčby. Pokud máte pochybnosti a otázky, zda jste kvůli svým lékům, léčbě v minulosti či kvůli jiným důvodům vhodnými dárci, přijďte v úterý také. Součástí registrace je osobní pohovor, při kterém odborníci z IKEMu vaši situaci individuálně posoudí.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Po padesáti letech se vrátili tam, kde to všechno začalo
Před padesáti lety opouštěli tehdejší Vysokou školu strojní a textilní v Liberci jako čerství inženýři. V rukou drželi diplom a před sebou měli profesní i osobní život a svět, který vypadal úplně jinak než dnes. Letos se na svoji domovskou...
TUL se na tři dny stala centrem české matematiky a fyziky
Jak přilákat mladé lidi k matematice a fyzice? Jak promění umělá inteligence výuku i vědeckou práci? A jak zajistit budoucnost soutěží, které desítky let objevují matematické talenty? Také o těchto otázkách debatovali účastníci 21. sjezdu Jednoty...
Kuličky s nanovlákenným srdcem čistí odpadní vody účinněji
Jak odstranit z odpadních vod dusíkaté látky, které následně ohrožují vodní organismy? Odpovědí mohou být plastové kuličky s nanovlákennou přízí uvnitř. Na jejich povrchu se totiž rychle a pevně usazují užitečné mikroorganismy. Výzkumník Karel...