ROZHOVOR. Rektorem Technické univerzity v Liberci bude od 1. února 2018, Kancelář prezidenta republiky již oznámila, že prezident jmenuje nové rektory včetně libereckého v úterý 30. ledna na Pražském hradě. Ve svém volebním programu představil několik změn oproti současné praxi. Jak si Miroslav Brzezina představuje fungování univerzity po svém nástupu do funkce?
Na co chcete navázat, co je potřeba podle vás změnit?
Cením si toho, že se za současného rektora postavily dvě nové budovy a že univerzita prodala nevyhovující budovy S a K.
To, co se zanedbalo, byla informatizace. V 90. letech jsme byli při zavádění internetu a služeb na něm „navěšených“ mezi prvními, nyní v oblasti uplatnění informačních technologií zaostáváme. Příkladem může být studijní agenda, jsem pro zavedení elektronických forem žádostí, pro vytvoření elektronické složky studenta a pro zrušení indexů. Vzorem nám může být v tomto směru Masarykova univerzita. Problematika se týká i zaměstnanců, kterým by se dala zjednodušit práce v oblastech, jako je administrace cestovních příkazů, vyplňování dovolených, vedení docházky apod. Toto budou úkoly pro nového prorektora pro informatizaci, kterého chci mít ve svém týmu.
Rád bych také přispěl k zlepšení pracovních i mzdových podmínek pro zaměstnance. Budu se mimo jiné snažit o navýšení platů, a to nejen apelováním na MŠMT, ale i důrazem na využití projektových příležitostí z OP VVV v kombinaci s úsilím o širší zapojení zaměstnanců do těchto projektů.
Při řízení univerzity určitě nechci rozhodovat bez širší shody fakult a ústavu, jako rektor budu své kroky konzultovat s akademickým senátem, vědeckou radou, děkany fakult a případně se zástupci odborové organizace.
Rektor poprvé vzejde z řad fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické (FP). Cítil jste i jako děkan této fakulty určitou nerovnováhu v přístupu vedení univerzity k jednotlivým fakultám, bude potřeba v tomto směru zjednat nějakou nápravu?
Jestli jste měl na mysli srovnávání účtů, o tom nemůže být řeč. To, co s touto otázkou snad souvisí, je přerozdělování peněz na fakulty, které za současného vedení není optimální. FP a ekonomická fakulta mají dohromady víc než polovinu všech studentů této univerzity a není možné jim dát stejně peněz jako fakultám mnohem menším. Zasadím se o zavedení takového systému, který bude více reflektovat systém přidělování peněz ministerstvem školství a který tedy více zohlední počty studentů na fakultách. Samozřejmě je potřeba zavést systém podpory tak, aby měly dostatek financí na svůj chod i fakulty menší, které si na sebe nevydělají.
Jaké jsou v současné době podmínky pro vědeckou práci na naší univerzitě?
Podmínky po vědeckou práci jsou dnes velmi dobré, máme skvěle vybavené laboratoře. Pokulháváme v přístupu do elektronických databází a databází vědeckých online časopisů. Jsme malá univerzita, odborníků v jedné konkrétní oblasti například u humanitně zaměřených oborů máme málo a nevyplatí se proto udržovat velmi drahá předplatná. Řešením je podílet se na placení přístupu do databází jako součást nějakého širšího konsorcia nebo využívat i nadále přístupů vědeckých knihoven pražských škol či Klementina.
Které tři klíčové body v oblasti internacionalizace univerzity byste zdůraznil?
V žádném případě nejsem zastáncem formálních smluv. Preferuji méně smluv, které však dokážou přinést konkrétní užitek, ne jen výměnu funkcionářů při oficiálních návštěvách. Důležitý bod je také zvyšování motivace studentů ze zahraničí ke studiu na naší univerzitě a určitě budu pokračovat v trendu podpory mobilit našich studentů. Cílem by přitom mělo být poznat především studium v zahraničí, i když se dnes zdůrazňují spíše jiné stránky výjezdu do ciziny.
Novela vysokoškolského zákona přináší řadu změn, jsou a budou pro univerzity opravdu přínosem a zvládne TUL takové změny jako přechod z oborů na programy či dosažení institucionální akreditace?
Novela je motivována dobře. Jsme malá země a nabízíme tu v současné době na vysokých školách asi 5000 oborů, které se mnohdy liší jenom v několika málo přednáškách, je to dost nepřehledné. Co se týče akreditací, i tady vidím posun k lepšímu. Ten proces je nově správním řízením a podléhá tedy zákonu o správním řízení, to znamená, že je předvídatelný a přezkoumatelný, což v době akreditační komise nebylo. Akreditace se také nově budou udělovat na deset let, což je také zlepšení.
Do budoucna se jako reálné jeví dosažení institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, kterou poskytují na fakultách textilní, mechatroniky a na fakultě strojní. Zatím však nemáme vybudovaný postup Rady pro vnitřní hodnocení TUL pro udělování akreditací našim studijním programům a bez jasného předpisu, jak budeme své programy akreditovat, nemůžeme o institucionální akreditaci žádat. Do té doby tedy na fakultách, pokud vím, připravují akreditace studijních programů, které se musejí předkládat ke schválení Národnímu akreditačnímu úřadu.
Čas ukáže, bude-li nový systém lepší než současný a zda skutečně povede ke kvalitnějšímu vzdělávání.
Děkujeme za rozhovor.
| Docent RNDr. Miroslav Brzezina, CSc. Je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na Technické univerzitě v Liberci pracuje od roku 1993. V letech 2008–2015 byl děkanem Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V současné době vykonává funkci proděkana FP TUL. Po jmenování prezidentem bude od 1. února 2018 desátým rektorem liberecké univerzity. |
Další články v rubrice
Budoucí záchranáři a sestry trénovali klid tváří v tvář agresi
Zvládnout vypjaté situace slovní agrese, ale i fyzického napadení se ve speciálním kurzu prevence násilí, deeskalace a sebeochrany učili zdravotničtí záchranáři a studentky všeobecného ošetřovatelství. Kurz vedl zkušený člen pražské zdravotnické...
Novým děkanem ekonomické fakulty bude Marek Skála
Akademický senát Ekonomické fakulty TUL zvolil na svém pondělním zasedání Ing. Mgr. Marka Skálu, Ph.D., kandidátem na děkana pro příští volební období. Rektor souhlasí se jmenováním, nový děkan tak povede fakultu v letech 2025–2028.
Jaká je internetová generace? Chce respekt a bojí se chyb
Jsou sebevědomí a ozvou se, když se jim něco nelíbí. Také se ale bojí chybovat a lépe komunikují digitálně, než z očí do očí. Takto vidí současné studenty a čerstvé absolventy, neboli Generaci Z, personalisté, lektoři a karierní poradci, kteří se...
