Při pohybu v lese má uniforma tmavozelené odstíny, v sušším a teplejším prostředí zesvětlá, to je základní princip, který se podařilo realizovat Martině Vikové z katedry materiálového inženýrství fakulty textilní. Děje se tak díky termochromním pigmentům v materiálu, ze kterého je „chameleoní“ uniforma vyrobena.
Jsou to dvě základní varianty kamufláže Armády České republiky: klasická „lesní“ s hnědými a zelenými odstíny a světlejší „pouštní“ varianta pro použití například na misích v sušším prostředí Afghánistánu.
„Světlejší varianta kamufláže je ovšem vzhledem ke stávajícím suchům čím dál aktuálnější i na našem území, kde například na vyprahlé louce bude voják lépe maskován v ,pouštníʻ než klasické ,lesníʻ verzi kamufláže,“ říká vedoucí vývoje docentka Martina Viková.
Termochromní pigmenty jsou nastavené tak, aby tmavě zelené ladění přecházelo do světlejšího při 37–40°C. Změna se může dít opakovaně a dlouhodobě. Jednou z výzev vývoje chameleoní kamufláže bylo stabilizování světlostálosti použitých pigmentů, tak aby dlouhodobě odolávaly slunečnímu záření. To se podařilo.
Použitou textilii s termochromními pigmenty opatřili naši vědci také voděodolnou vrstvou, která dobře obstojí v náročných terénních podmínkách.
S Armádou České republiky spolupracuje tým katedry na kamuflážích řadu let. „Už dlouhá léta jsme laboratoří pro rozhodčí měření barevnosti kamufláže. Pokud chce nějaká firma vyrábět kamufláž pro českou armádu, může v našich laboratořích ověřit barevnosti, které jsou přesně definované,“ říká docentka Viková a dodává, že naši odborníci byli také přizváni do armádní pracovní skupiny, která obranný kamuflážní systém našich vojsk navrhovala.
„Řekli jsme si, že parametry barevnosti kamufláže známe důkladně, chameleoními textiliemi, které mění barvy v závislosti na UV záření, teplotě, případně jiných faktorech, se zabýváme dlouhodobě, tak proč tyto naše znalosti nevyužít při vývoji proměnlivé kamufláže pro armádu,“ vysvětluje Martina Viková.
Na vývoji prototypů oděvů se po dva roky podílel celý tým katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní TUL, který se mohl opřít také o výsledky unikátního pracoviště Laboratoře měření barevnosti a vzhledu vedeného profesorem Michalem Vikem. Na vývoji se podílely také studentky Marcela Pechová, Petra Honejsková a Nikola Ctiborová.
Prototyp oděvu předají naši vědci v těchto dnech Vojenskému výzkumnému ústavu, s. p., k testování a případné finalizaci návrhu. Zatím ho s velkým úspěchem představili na konci letošního května v Brně na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2019.
Radek Pirkl
Další články v rubrice

Fotbalisty na střídačce zahřeje chytrý návlek s nanovrstvou a powerbankou
Zimu na střídačce zná každý fotbalista od okresních soutěží až po Premier League. Tělo, hlavu a ruce ochráníte před chladem vrstvami, ale kopačky nejsou žádné zimní boty, a tak jsou chodidla a kotníky v chladných dnech brzy úplně ledové. Řešení...

Cena Wernera von Siemense míří opět na TUL
Zcela unikátní metodu měření dynamiky fotoluminiscence vymyslel a ve své dizertační práci popsal doktorand Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Jiří Junek. Metoda se využije například při analýze defektů v solárních...

Tričko probudí usínajícího řidiče
Plíživou únavu si ještě řidič za volantem neuvědomí, ale bezpečně ji už v zárodku pozná tričko vyvíjené na katedře oděvnictví Fakulty textilní TUL. Senzory totiž neomylně změří zpomalující se dech. Smart textile tak může pomoci snížit počty nehod...