pondělí 19. srpen 2019   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Věda a výzkum > Změny klimatu nemají jen globální rozměry

Změny klimatu nemají jen globální rozměry

Počasí i klima procházejí svými cykly..JPG
Změny klimatu můžeme sledovat kolem sebe stejně jako změny počasí

Jak se změnilo klima v regionu, jehož součástí je i Liberecký kraj, za 70 let a jaký další vývoj můžeme očekávat? Tyto otázky zodpovídá Lenka Hájková z Centra výzkumu globální změny při Akademii věd ČR – CzechGlobe. Příští týden přijede na seminář KLIPRO, který ve dnech 13.–14. února 2014 pořádá naše univerzita, a představí zde dosavadní výsledky projektu Interklim, který analyzuje a modeluje klimatické poměry v česko-saském pohraničí od roku 1961 do roku 2100.

 

Představte projekt Interklim, co zkoumá a kdo se na něm podílí?

Je to česko-německý projekt, na kterém se podílí Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii a na straně české Centrum výzkumu globální změny při Akademii věd ČR – CzechGlobe. Interklim je financován z programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce. Jeho cílem je analýza klimatu v regionech Saska, Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje v období let 1961–2100. Analyzujeme teplotu vzduchu, úhrn srážek a trvání slunečního svitu a na základě výsledků počítáme jednotlivé klimatologické charakteristiky např. počet tropických dní, ledových dní, trvání vegetačního období, počet dní se srážkovým úhrnem nad určitou hranici, vyhodnocení sucha a mnoho dalších agroklimatických a klimatických charakteristik, které jsou významné pro řadu odvětví lidské činnosti: zemědělství, lesní a vodní hospodářství, cestovní ruch, územní plánování, životní prostředí ad.

Proč analyzujete toto období?

Právě od roku 1961 jsou k dispozici zrevidovaná klimatická data z Českého hydrometeorologického ústavu. Sledované období jsme ještě rozdělili na dvě části, abychom je mohli porovnat. Srovnávali jsme data z období 1961 až 1990 s dvacetiletým obdobím 1991–2010. Na základě těchto dat v současné době německý partner modeluje předpokládaný vývoj klimatu do roku 2100. První výsledky z této klimatické projekce bychom měli mít k dispozici na jaře tohoto roku.

Co z porovnání dvou sledovaných období vyplynulo?

Z prvních výsledků jsme například zjistili, že při porovnání dvou výše uvedených období došlo ke zvýšení průměrné roční teploty vzduchu o 0,7 °C! Nejteplejší dekádou byla přitom ta poslední sledovaná. Dále jsme došli k závěru, že vegetační období pro růst rostlin se prodloužilo o 8 dní. Také se zvýšil počet letních dní, to jsou dny s maximální teplotou vzduchu 25 °C a vyšší, a tropických dní – tak označujeme dny s maximální teplotou vzduchu 30 °C a vyšší. Letních dní je o jedenáct více, tropických dnů o čtyři. V souvislosti s tím se naopak snižuje počet mrazových (minimální teplota pod 0 °C) a ledových (maximální teplota pod 0 °C) dní. Roční úhrn srážek se zvýšil o 50 mm, to je o 7%, a zvýšilo se také roční množství slunečního svitu. Konkrétní číslo pro Liberecký kraj udává navýšení slunečního svitu v současné době o 211 hodin, oproti například 80. letům. Tuto změnu lze pravděpodobně brát jako indikátor zlepšování kvality ovzduší.

Galerie

 

Naše planeta prochází přirozenými cykly, kdy se střídají období s klimatem teplejším a chladnějším.

Je zvýšení teploty o 0,7 °C v souladu s globálními výsledky a čemu toto zvýšení teploty přisuzujete?

Toto zvýšení teploty je v souladu globálním trendem, je jen o něco málo nižší než celosvětový průměr. Do globálního oteplování se určitě promítá také lidská činnost, konkrétně emise radiačně aktivních plynů, především oxidu uhličitého, které zesilují skleníkový efekt. Ale nemyslím si, že to je ta zásadní příčina, i když svůj podíl na změně klimatu má. Naše planeta prochází přirozenými cykly, kdy se střídají období s klimatem teplejším a chladnějším. Nyní jsme někde na vrcholu pomyslné sinusoidy, kdy máme klima teplejší. Za padesát až sto let to může být zase jinak.

Dají se na základě vašich analýz odvodit i konkrétní dopady klimatického vývoje?

První scénáře vývoje už máme. Je tu velká pravděpodobnost změny rozložení srážek i do budoucna – je a bude více přívalových srážek a proti nim zase četnější období sucha. Z pozorování nám také vyplývá narůstající počet orkánů, které s sebou mohou nést rozsáhlé polomy v lesích – to je informace důležitá pro lesní hospodářství. Narůstající počet teplých zim s nedostatkem sněhu se promítne do cestovního ruchu. Zvyšování průměrné teploty se může odrazit také v zemědělství – dopadem bude změna plodinové a především odrůdové skladby pěstovaných rostlin – a v souvislosti se zvýšením teploty se budou měnit také migrační návyky stěhovavých ptáků a dalších zvířat. S delším vegetačním obdobím se prodlužuje pylová sezóna, to je informace zásadní pro alergiky. V tuto chvíli hledáme odborníky, kteří by z našich výpočtů dokázali vyvodit důsledky pro jednotlivá zmíněná odvětví lidské činnosti. Tyto charakteristiky budou také jedním z výstupů projektu Interklim, které budou pro širokou veřejnost dosažitelné na webu www.interklim.eu.

Děkuji vám za rozhovor.

 

Seminář odborných přednášek KLIPRO – Modelování vlivů počasí na životní prostředí a zemní stavby II pořádá Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL ve dnech 13.–14. února 2014 v učebně A11. Program semináře, který je podpořen z evropského programu Cíl 3/Ziel 3, a další informace o jeho konání najdete v příloze tohoto článku.

Galerie

Ing. Lenka Hájková

* 1966

V 80. letech vystudovala Vysokou školu zemědělskou v Praze, v současnosti je postgraduantkou na Přírodovědecké fakultě UK Praha, pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu a od loňského roku také v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe. Na semináři KLIPRO pořádaného naší univerzitou představí 13. února (od 16.00 hodin) dosavadní výsledky projektu Interklim.

                               

 

CzechGlobe

Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v.v.i.

Vzniklo v lednu 2011 v Brně. Zkoumá tři základní segmenty působení globální změny: atmosféru – vývoj klimatu a jeho modelování; ekosystémy – uhlíkový cyklus, dopady globální změny na biologickou rozmanitost – a socio-ekonomické systémy – dopady na rozvoj a chování společnosti.

 

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Srpen 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
Tuni360v15-www
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
Universitas
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání