První společný kongres hydrogeologů a inženýrských geologů hostí Technická univerzita v Liberci do pátku 5. září.
Odborná veřejnost z těchto oborů se schází jednou za pět let, poslední setkání se konalo v roce 2009 v Ostravě. „Technická univerzita v Liberci spolupořádá tento kongres poprvé a pod záštitou rektora Zdeňka Kůse. Poprvé se na tak velkém plénu setkají odborníci z hydrogeologie se specialisty z oblasti inženýrské geologie. Zazní na 150 příspěvků v 15 sekcích,“ říká předsedkyně organizačního výboru Jindřiška Hauerová.
Kongres je příležitostí k setkání odborníků z firem, výzkumných institucí, vysokých škol i orgánů státní správy. Spolupořádají ho Technická univerzita v Liberci, Česká asociace inženýrských geologů a Česká asociace hydrogeologů.
XIV. hydrologický kongres se zaměřením na průzkum, využívání a ochranu podzemní vody a II. inženýrskogeologický kongres s tématem Role inženýrského geologa v současnosti začaly dnes dopoledne v přednáškových sálech univerzitní budovy G, v předsálí je také posterová sekce obou oborů.
„Hydrogeolgie, inženýrská geologie a také užitá geofyzika patří k oborům aplikované geologie. Všechny tyto obory řeší problémy, které se úzce prolínají. A také v praxi ve firmách v jedné kanceláři často sedí hydrogeolog spolu s inženýrským geologem. Jen odborná pléna jsme měli zvlášť. Chceme ty obory i na dále do budoucna více spojovat, a proto jsme se dnes poprvé sešli na společném kongresu. Věřím, že tomu tak bude i nadále,“ řekl redakci T-UNI Jan Novotný, předseda spolupořádající České asociace inženýrských geologů a předseda vědeckého výboru sekce inženýrské geologie.
„Typickými tématy, kde se oba obory potkávají, je například vsakování odpadních srážkových vod. Nebo řešení podzemních staveb, kdy je potřeba odvodnit masiv, aby v něm mohla stát inženýrská stavba, a mnoho dalších témat,“ doplňujeJosef V. Datel, předseda Česká asociace hydrogeologů a předseda vědeckého výboru hydrogeologie.
Tématy příspěvků v následujících dvou dnech budou využívání zdrojů podzemních vod, ochrana a kontaminace podzemních vod, sanační geologie, geotermální energie, minerální a termální vody, svahové pohyby, specifické problémy kolem těžby uranu a další. Svou práci budou prezentovat také odborníci z naší univerzity: Miroslav Černík, Milan Hokr či Jan Šembera. Kromě odborných diskuzí jsou na programu také dvě exkurze za inženýrskogeologickými a hydrogeologickými zajímavostmi severočeského regionu.
Dnešní slavnostní zahájení bylo také příležitostí k předání významných ocenění. Předány byly čtyři Medaile Oty Hynie za významný a dlouhodobý přínos české hydrogeologii. Získali je Arnošt Grmela, Miroslav Kněžek, Miroslav Olmer a Jan Švoma. Dále byla u příležitosti letošního kongresu udělena Medaile Quida Záruby Janu Rybářovi. Medaile je udělována u příležitosti osmdesátých narozenin významným osobnostem za celoživotní přínos k rozvoji inženýrské geologie a geotechniky. Medaili Quida Záruby spolu s ním převzali dodatečně také Stanislav Novosad, Jaroslav Pašek a Lumír Woznica, kteří získali toto ocenění již v předchozích letech.
„Mám alespoň pocit, že mé úsilí k něčemu bylo. Člověk tomu musel často dost obětovat,“ zní odpověď docenta Rybáře na otázku, co pro něj udělení tohoto ocenění znamená.
„Nejhřejivější pocit mám ale ve chvíli, kdy za mnou přijdou studenti nebo mladší kolegové a chtějí s něčím pomoci nebo poradit – pomáhal jsem jim například řešit těžké sesuvy půdy,“ dodává laureát, který je v oboru aktivní již 60 let, během nichž se vypracoval na mezinárodně uznávaného specialistu na sesuvy a jiné nebezpečné geodynamické jevy.
Radek Pirkl
Další články v rubrice

Dostane Liberec nový kostel vytištěný z betonu?
Evangelický kostel na náměstí Českých bratří v Liberci zbourali komunisté v 70. letech minulého století, nyní by se mohl svatostánek na původní místo vrátit. Tentokrát ale v moderní podobě a celý vytištěný z betonu. Koncepční návrh připravil...

Pečivo v něm vydrží pět až devět dní jako čerstvé
Každodenní otázka: ještě to jíst, nebo už vyhodit? Rohlíky po dvou dnech už moc k zakousnutí nelákají, ale vyhodit je se nám nechce. Pytlík na pečivo s nanomembránou prodlužuje dobu, kdy si pečivo zachovává svou čerstvost, o několik dní.

Dostane se i pod povrch. Nový elektronový mikroskop pomocí přesných lokálních řezů otvírá 3D pohled na zkoumaný vzorek
Mikroskop za více jak 45 milionů korun dokáže zobrazit zkoumaný předmět v nanometrovém rozlišení a současně umožňuje podívat se i pod povrch zkoumaného vzorku. To lze velmi dobře využít například pro komplexní analýzu kvality materiálu a...