Celkem 43 pramenů z česko-německého příhraničí vybrali vědci z naší univerzity, České zemědělské univerzity a Technische universität Dresden pro výzkum v rámci projektu "Prameny spojují krajiny a lidi". Zajímají je souřadnice pramenů, jejich botanické a zoologické charakteristiky i hydrochemické vlastnosti a provádějí také kulturně-geografický výzkum.
„Zaměřujeme se na historii pramenů, jak je lidi využívali a využívají a jak o ně pečují, jak se jmenovaly před válkou i dnes. Zajímají nás také na legendy, rituály a příběhy s prameny spojené,“ přibližuje projekt vedoucí výzkumu Kateřina Rudincová. K nejznámějším legendám patří podle ní například příběh pramene sv. Zdislavy v Lemberku, o jehož léčivých účincích najdeme zmínku již v Dalimilově kronice. V katastru Osečné se zase nachází pramen Ploučnice, o kterém ve své povídce píše Karolina Světlá.
Kromě studia a vyhledávání zmínek v archivech pracují vědci se svými studenty i v terénu. V srpnu a září navštívili několik obcí na Liberecku i v blízkosti hranic (Janův Důl, Hlavice, Lesnovek, Světlá pod Ještědem, Chrastava). Hovořili se starosty v Krompachu, Varnsdorfu a Osečné.
Do svého výzkumu chtějí zapojit i veřejnost, aby získali co nejvíce informací k pramenům v oblasti mezi Libercem a Žitavou. Zájem mají především o fotografie, osobní příběhy, rodinné vzpomínky nebo místní pojmenování z minulosti. „Uvítáme, když nám kdokoliv nahlásí i třeba zapomenutý pramen, o kterém nyní nevíme. Každého „objevitele“ a jeho tip na neznámý pramen, námět, fotografii nebo jinou informaci odměníme,“ říká vedoucí projektu Jiří Šmída, proděkan FP TUL.
Pro nahlášení informací je připravena speciální online mapová aplikace na adrese prameny.tul.cz/mapa. Tam lze označit místo, zadat oficiální i neoficiální název, typ pramene, nahrát fotografii a připojit krátký příběh.
-red-
Foto: E. Lehmden.
Další články v rubrice
Kuličky s nanovlákenným srdcem čistí odpadní vody účinněji
Jak odstranit z odpadních vod dusíkaté látky, které následně ohrožují vodní organismy? Odpovědí mohou být plastové kuličky s nanovlákennou přízí uvnitř. Na jejich povrchu se totiž rychle a pevně usazují užitečné mikroorganismy. Výzkumník Karel...
Nový nástroj z TUL urychlí výzkum nanovláken
Úmorná a zdlouhavá ruční analýza nanovláken na snímcích z elektronového mikroskopu se stává minulostí. Pavel Márton z fakulty mechatroniky vyvinul systém, který dokáže automaticky měřit průměry vláken a další charakteristiky u složitých...
Renesanční zvon má svůj digitální otisk. Je zřejmě nejprozkoumanějším v Česku
Váží přes 1,2 tuny, přežil čtyři století a teď se stal jedním z nejdetailněji zkoumaných kostelních zvonů u nás. Mezioborový tým pedagogů a studentů Technické univerzity v Liberci Jana Koprnického, Adama Kábrta, Radka Boháče a Lubomíra Slavíka...
