Katedra materiálů fakulty strojní hostila začátkem tohoto týdne setkání partnerů mezinárodního projektu Equinox, jehož cílem je hledat nové postupy a technologie, které mohou částečně nahradit nerezové oceli.
Nerezová ocel obsahuje vysoký podíl chromu a niklu, ale i dalších prvků jako molybden či vanad, které se dováží ze zahraničí, často mimo EU a jsou tímto považovány za kritické. Projekt Equinox si klade za cíl vyvinout technologii za použití místně dostupných materiálů, která umožní nahradit některé součástky dnes běžně produkované z nerezové oceli alternativními slitinami na bázi železa a hliníku a ušetřit tak výše uvedené strategické suroviny nedostupné na území Evropské unie.
Jedná se o mezinárodní výzkumný projekt podpořený v rámci programu Horizon 2020, který sdružuje jedenáct partnerů – univerzit, firem i vědeckých pracovišť koordinovaných Národní technickou univerzitou v Aténách.
Naši odborníci z katedry materiálů a také katedry strojírenské technologie Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci mají v projektu několik úkolů.
„Je to především studium struktury slitin na bázi železa a hliníku optickým mikroskopem a rastrovacím elektronovým mikroskopem vybaveným systémem pro energiově disperzní analýzu. Druhým naším úkolem je vývoj optimální technologie tepelného zpracování, která zaručí, že vzniklá struktura je uvnitř homogenní a že odpovídá zadání projektu. Dalším úkolem je vyvinout pro tento materiál odpovídající svařovací postupy, které na místě mechanicky otestujeme. Výsledky předáme dalším partnerům – tím se zabývají kolegové z katedry strojírenské technologie,“ říká Pavel Hanus z katedry materiálů fakulty strojní, hlavní řešitel projektu za Technickou univerzitu v Liberci.
Tříletý projekt je nyní ve své polovině a při té příležitosti se v Praze a Liberci konalo setkání jeho řešitelů. Dvoudenní program začal v pondělí 24. července na půdě naší univerzity, kdy si projektoví partneři prohlédli vybrané laboratoře.
„Ukázali jsme jim především laboratoř se zařízením Gleeble 3500, jež pro projekt používáme, a které je schopné komplexně zpracovávat a vyhodnocovat charakteristiky materiálů od pokojových teplot až do teplot okolo 1500°C. Partneři ale měli zájem i o prohlídku 3D tisku v laboratoři Rapid prototyping i technologii vstřikování plastů s příměsí organických vláken,“ říká k pondělní návštěvě doktor Hanus.
Druhý den se pak účastníci v Praze věnovali pravidelnému projektovému jednání, které koordinuje další postup prací a shrnuje dosavadní výsledky v polovině projektu.
Podle Pavla Hanuse by vyvíjené technologické postupy měly připravit cestu k výrobě součástek odolávajících extrémním podmínkám, například otěru a korozi i za zvýšených teplot, a to s odpovídající pevností materiálu.
„Pro představu se jedná o výrobky s komplexní 3D geometrií, jako jsou brzdové kotouče, komponenty pro kalové pumpy, turbočerpadla a komponenty bagrů,“ shrnuje možná využití vyvíjené Fe-Al slitiny Pavel Hanus.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu
Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...
I díky vašemu hlasu může získat autonomní modulární platforma z TUL v soutěži Regiostars 2023 Cenu veřejnosti
Projekt ANTeTUL na vývoj samořiditelného užitkového vozidla pro přepravu nákladu v obtížných podmínkách bojuje ve finále evropské soutěže Regiostars 2023 o nejvyšší umístění ve své kategorii a jasno bude v listopadu. Do soutěže, jež oceňuje...
TUL s Nanoasociací spolupracují na propagaci a prezentaci výsledků v oblasti »nano«
Rozšíření povědomí o přínosech nanotechnologií pro společnost, propagace „nano“vynálezů z univerzity, sdílení informací a zkušeností například v oblasti evropské legislativy vztahující se na nanomateriály a nanotechnologie, to jsou konkrétní...