V projektu Equinox hledáme náhrady nerezové oceli

Setkání projektu Equinox. Pavel Hanus druhý zprava

Katedra materiálů fakulty strojní hostila začátkem tohoto týdne setkání partnerů mezinárodního projektu Equinox, jehož cílem je hledat nové postupy a technologie, které mohou částečně nahradit nerezové oceli.

Nerezová ocel obsahuje vysoký podíl chromu a niklu, ale i dalších prvků jako molybden či vanad, které se dováží ze zahraničí, často mimo EU a jsou tímto považovány za kritické. Projekt Equinox si klade za cíl vyvinout technologii za použití místně dostupných materiálů, která umožní nahradit některé součástky dnes běžně produkované z nerezové oceli alternativními slitinami na bázi železa a hliníku a ušetřit tak výše uvedené strategické suroviny nedostupné na území Evropské unie.

Jedná se o mezinárodní výzkumný projekt podpořený v rámci programu Horizon 2020, který sdružuje jedenáct partnerů – univerzit, firem i vědeckých pracovišť koordinovaných Národní technickou univerzitou v Aténách.

Naši odborníci z katedry materiálů a také katedry strojírenské technologie Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci mají v projektu několik úkolů.

„Je to především studium struktury slitin na bázi železa a hliníku optickým mikroskopem a rastrovacím elektronovým mikroskopem vybaveným systémem pro energiově disperzní analýzu. Druhým naším úkolem je vývoj optimální technologie tepelného zpracování, která zaručí, že vzniklá struktura je uvnitř homogenní a že odpovídá zadání projektu. Dalším úkolem je vyvinout pro tento materiál odpovídající svařovací postupy, které na místě mechanicky otestujeme. Výsledky předáme dalším partnerům – tím se zabývají kolegové z katedry strojírenské technologie,“ říká Pavel Hanus z katedry materiálů fakulty strojní, hlavní řešitel projektu za Technickou univerzitu v Liberci.

Tříletý projekt je nyní ve své polovině a při té příležitosti se v Praze a Liberci konalo setkání jeho řešitelů. Dvoudenní program začal v pondělí 24. července na půdě naší univerzity, kdy si projektoví partneři prohlédli vybrané laboratoře.

„Ukázali jsme jim především laboratoř se zařízením Gleeble 3500, jež pro projekt používáme, a které je schopné komplexně zpracovávat a vyhodnocovat charakteristiky materiálů od pokojových teplot až do teplot okolo 1500°C. Partneři ale měli zájem i o prohlídku 3D tisku v laboratoři Rapid prototyping i technologii vstřikování plastů s příměsí organických vláken,“ říká k pondělní návštěvě doktor Hanus.

Druhý den se pak účastníci v Praze věnovali pravidelnému projektovému jednání, které koordinuje další postup prací a shrnuje dosavadní výsledky v polovině projektu.

Podle Pavla Hanuse by vyvíjené technologické postupy měly připravit cestu k výrobě součástek odolávajících extrémním podmínkám, například otěru a korozi i za zvýšených teplot, a to s odpovídající pevností materiálu.

„Pro představu se jedná o výrobky s komplexní 3D geometrií, jako jsou brzdové kotouče, komponenty pro kalové pumpy, turbočerpadla a komponenty bagrů,“ shrnuje možná využití vyvíjené Fe-Al slitiny Pavel Hanus.

Radek Pirkl