V mimořádných kurzech učíme češtině přes čtyři desítky ukrajinských studentů, kteří uprchli před válkou ve své domovině. Po prázdninách budou moci studenti nastoupit na některou z fakult TUL.
„K takto intenzivní a rozsáhlé výuce češtiny navíc během prázdnin jsme přistoupili poprvé. Naší snahou bylo zajistit kurzy pro velký počet studentů z Ukrajiny, kteří se tu na jaře ocitli bez další možnosti vzdělávání. Univerzita jim chce nabídnout možnost, aby mohli od října začít studovat na TUL. Podmínkou je ale ovládnutí češtiny na určité úrovni a času máme málo,“ říká Jitka Pacltová, ředitelka Centra dalšího vzdělávání TUL (CDV), které kurzy zajistilo.
Na univerzitě běží pro ukrajinské studenty paralelně tři kurzy českého jazyka. Každého studenta čeká 220 hodin češtiny. V kurzech se střídá osm lektorů. „Shánění lektorů bylo opravdu obtížné. Výuku jsme začali v době, kdy už měli učitelé plné úvazky a často vyučovali ukrajinské běžence na jiných místech. Většina lektorů také nechtěla takto intenzivně vyučovat během prázdnin. Náročné je i to, že mladí lidé z Ukrajiny musejí během několika měsíců zvládnout to, co jiní uchazeči o studium na TUL z ciziny během přípravných kurzů češtiny, které trvají rok,“ doplňuje Jitka Pacltová.
První kurz začal z iniciativy TUL ještě před výzvou ministerstva školství už v půli dubna, krátce po propuknutí války na Ukrajině a masivní uprchlické vlně. Patnáctičlenná skupina studentů na konci června absolvovala zkoušku na úrovni A2. A pokračuje dál. Až do startu akademického roku budou usilovat o ovládnutí češtiny na stupni B1.
Protože byl zájem o výuku češtiny mnohem větší, otevřela TUL na začátku července další dva kurzy pro třicet mladých lidí z Ukrajiny, tentokrát podpořené na základě výzvy MŠMT z fondů EHP a Norska. Na konci září by tito studenti měli česky komunikovat na úrovni A2.
Fakulty vyšly ukrajinským studentům vstříc
Přestože jsou kurzy intenzivní, během omezeného času se nepodaří dostat ukrajinské studenty na jazykovou úroveň B1/B2, kterou předepisují směrnice na jednotlivých fakultách pro přijetí do českých studijních programů. Díky koordinovanému postupu vedení univerzity a fakult ale studenti o možnost přijetí na většinu fakult nepřijdou.
„Požádali jsme děkany, aby upravili podmínky a na těch fakultách, kde to charakter výuky umožňuje, ponížili požadavek na vstupní jazykovou úroveň u ukrajinských uprchlíků. Většina fakult vyšla vstříc a ukrajinským studentům umožní s úrovní A2 nastoupit za speciálních podmínek do studia s tím, že do konce zimního semestru se musí prokázat úrovní B1 a do konce příštího akademického roku úrovní B2,“ uvádí prorektorka Kateřina Maršíková, jež se o změnu zasadila spolu s prorektorem Miroslavem Žižkou.
Intenzivní výuka češtiny tak studenty čeká i po zářijové zkoušce. Kurzy v průběhu nového akademického roku opět zajistí CDV ve spolupráci s fakultami. „Studenti budou mít možnost volit podle mimořádného studijního plánu předměty, které nejsou tak jazykově obtížné a zároveň mají povinnost pokračovat v intenzivním studiu češtiny. Děkani mohou stanovit odlišnou posloupnost předmětů, než je daná studijním plánem příslušného studijního programu i odlišné termíny splnění studijních povinností, ale vždy v souladu s harmonogramem akademického roku. Cílem je umožnit zvládnutí úvodu studia i těmto studentům a zároveň co nejrychleji zlepšovat jejich jazykové znalosti češtiny,“ dodává prorektorka Maršíková.
Vaše »ř« ještě nevyslovím
Sedmnáctiletý Andrej je v Liberci čtyři měsíce a nikdy před tím česky nemluvil. Teď už rozumí každé otázce a bez zaváhání odpovídá. Rád by se věnoval informačním technologiím na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL (FM). V Liberci žije bez své rodiny. „Mám velkou motivaci a čeština mi myslím jde. S ukrajinštinou je docela podobná, asi mám i talent na jazyky a docela hodně mluvím – bydlím s Čechem, to mi taky pomáhá. I když je velký rozdíl v abecedách obou jazyků, pomáhá mi, že jsem se ve škole učil angličtinu,“ říká Andrej. V Liberci by rád také zůstal. „Moc se mi tu líbí příroda. Jsou tu lesy, hory a to mám rád,“ oceňuje student původem z Dnipra. Hovoří o tom, jak jsou v celé oblasti rozbitá města a vesnice od raketového ostřelování.
Výbornou českou slovní zásobu má také osmnáctiletá Tatiana ze zakarpatského Volovce. Ráda by studovala management na Ekonomické fakultě TUL (EF). „Česky jsem nemluvila. To, co umím, jsem se naučila za čtyři měsíce. Hodně se snažím. Mám i české kamarády, každý den mluvím česky. Učím se denně dvě hodiny i doma. Myslím, že mi čeština jde a jsem ráda, že se můžu domluvit. Problém je jen v psaní, ty háčky a čárky, ještě mi to moc nejde. A vůbec ještě nedokážu vyslovit vaše ‚ř‘,“ říká Tatiana.
Kromě tří studentů těchto jazykových kurzů chce většina studentů na TUL zůstat. Na EF hodlá studovat 16 studentů (3 již byli přijati), 9 chce studovat Fakultu strojní TUL (3 již byli přijati), 9 studentů si vybralo FM (6 již bylo přijato), 5 studentů by rádo nastoupilo na Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou a 3 na Fakultu textilní TUL.
Mladí lidé z Ukrajiny nesedí jen v učebnách. CDV pro účastníky kurzů připravuje také neformální aktivity, jako jsou hry v přírodě, filmové večery nebo vycházky. Tyto aktivity Ukrajincům pomáhají v tom, aby se blíže seznámili s českou kulturou a zvyky a poznali české reálie. „Ukrajinští studenti, které máme v kurzech češtiny, jsou motivovaní, svědomití a mají vzornou docházku – považte, že se učí každý den během prázdnin. Moc bych přála jim i univerzitě, aby se jim u nás dařilo,“ míní ředitelka CDV Pacltová.
Češtinu se na TUL učily i rodiny běženců
Prostřednictvím TUL se už základy češtiny učily celé ukrajinské rodiny. CDV se totiž v květnu a červnu připojilo k virtuálnímu projektu Markéty Slezákové z Ústavu pro jazyk český. Ta pro ukrajinské běžence v České republice připravovala online kurzy češtiny. A výuku bohemistky pravidelně sledovaly také desítky ukrajinských uprchlíků, kteří jsou ubytovaní na univerzitních kolejích.
Kurzy běžely každý čtvrtek ve dvou učebnách budovy H a lektorka v nich vyučovala prostřednictvím videokonference, dopředu zaslaných materiálů a za pomoci asistenta, který byl ve třídě. „O tuto formu výuky byl překvapivý zájem – pravidelně přicházelo čtyřicet zájemců, a to někdy celé rodiny. Probírala se nejdůležitější témata spojená s prací, školou, návštěvou lékaře nebo nakupování. Věřím, že tento kurz mnoha lidem usnadnil jejich pobyt v České republice,“ uzavírá Jitka Pacltová.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Jiří Suchomel otevřel cyklus přednášek Okolnosti tvorby. Pojí se k výročí architekta Karla Hubáčka
Profesor Jiří Suchomel pracoval v zahraničí i v proslulém architektonickém ateliéru SIAL a své bohaté zkušenosti pak přenesl na tehdejší Fakultu architektury, kterou spoluzakládal. A svůj inspirativní životní příběh nyní představil posluchačům...
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
