»Záchranář může útoku většinou předejít«

Zraněný fotbalový fanoušek. Záchranáři tuto situaci zvládli s nadhledem.JPG
Opilec může dát záchranářům zabrat. Matěj s Martinem si uchovali dobrý odstup a nadhled a situaci ukázkově vyřešili.

Jak jednat s opilými pacienty nebo co si počít s agresivní pacientkou na nemocničním pokoji, to se učili v kurzu Prevence násilí a sebeochrany studenti fakulty zdravotnických studií. Kurz vedl Jaroslav Pekara, který čerpá ze svých letitých zkušeností nabytých u záchranné služby.

 „Teď si v Praze nechávám psát už jen jednu službu u záchranky týdně. Vždy v pátek nebo v sobotu, kdy je větší pravděpodobnost setkání s vyhrocenou situací. Chci se tím udržet v kontaktu s tím, co studenty pak učím,“ říká s úsměvem Jaroslav Pekara, vedoucí oboru Zdravotnický záchranář na Vysoké škole zdravotnické v Praze. Kromě Prahy jezdil se záchrankou také v Ostravě.

Práce záchranáře ho, jak je vidět, baví a baví ho i kontakt s lidmi. I v těch situacích, ve kterých by většina z nás nechtěla být. Notně opilý fotbalový fanoušek, který utrpěl zranění v potyčce na ulici, pacientka, která se po operaci probudila s hysterickým záchvatem, nadává a hází po nemocničním personálu, co jí přijde pod ruku, agresivní lidé, kteří proti záchranářům vytáhnou zbraň.

To jsou situace, které Jaroslav Pekara navozoval minulý týden v učebnách naší fakulty zdravotnických studií. Sekundanty a herci mu v tom byli jeho studenti. Ve své agresi byli opravdu přesvědčiví a šel z nich mráz po zádech, asi jako v reálné situaci.

„Pravidlo číslo jedna v takových situacích je vlastní bezpečí,“ opakuje stále dokola při rekapitulaci jednotlivých navozených situací Pekara. Jak po intenzivním kurzu řekl redakci T-UNI, je přesvědčený, že vyhrocení situace, která skončí fyzickým napadením záchranáře, si nejčastěji způsobí záchranář sám.

„Jedete ten večer už po páté k opilému fanouškovi, který se s někým popral, máte toho už dost a nejste na dalšího opilce už zvědavý. Takovou emoci dáte při zásahu přímo najevo nebo z vás takový postoj vyzařuje a to je ten spouštěč,“ říká Pekara. Jsou výjimky, dodává, kdy útok přijde například ze strany přihlížejících naprosto nečekaně, ale „ve většině případů může záchranář správným přístupem útoku předejít.“

Naše studenty oborů Zdravotnický záchranář i Všeobecná sestra učil, jak krajním situacím předcházet.

„Když jednáte s opilými, nepředhazujte jim, že jsou opilí. U nestandardního případu vám může pomoci i nestandardní postup. Klidně si se zraněným, který notně popíjel, zazpívejte, když to bude chtít a když vám to pomůže dostat ho do sanitky.“

Dodává, že obecně pomáhá šetřit slovy a spíše naslouchat. Když už mluvit, tak zřetelně, jasně a ne příliš složitě. To platí nejen pro opilce, pomáhá to u zraněných v šokovém stavu, u starších osob, ve většině případů.

Podle něj v Evropě tak 18–25 % případů projevené agrese vůči záchranářům vyústí ve fyzické napadení, Česko je při nižší hranici tohoto rozmezí. Zbytek do 100 % se vybije jako slovní napadení.

Na Vysoké škole zdravotnické v Praze se problematice prevence násilí věnují v rámci výuky a pro zájemce z jiných škol pořádají třídenní kurzy. Kratší forma kurzu na jiné škole, se kterou přijeli minulý týden na naši univerzitu, je výjimkou. Kurz byl v této podobě pořádán v rámci českých fakult vzdělávajících nelékařské zdravotnické pracovníky vůbec poprvé a naši studenti ho přijali s nadšením.

„Ještě teď mám z té situace husí kůži, cítila jsem se velmi nepříjemně, ale teď už alespoň vím, co mohu příště pro svoje bezpečí udělat,“ říká při rozboru simulované situace, kdy byla jako sestra přivolána k lůžku hysterické pacientky, jedna z účastnic kurzu. „Snad si to budu pamatovat i za pár let, až půjdu do praxe,“ dodává.

Fakulta zdravotnických studií TUL se snaží své studenty připravovat co nejlépe na to, s čím se v praxi skutečně potkají. Každý rok například zorganizuje pro studenty oboru Zdravotnický záchranář kurz záchrany tonoucího z ledu, loni ve spolupráci s Armádou České republiky pořádala pro studenty několikadenní kurz přežití. Tento rok vyhlásí také první ročník soutěže první pomoci.

Radek Pirkl

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce