Liberecká konference světových textilních archeologů byla první v ČR

Naše fakulta textilní se s odborníky na archeologické textilie setkala již před lety během přípravy projektu zaměřeného na tradiční textilní techniky. Jeden z prvních kontaktů v této oblasti vedl do Archeologického ústavu AV k Heleně Březinové.

„S fakultou textilní spolupracujeme více jak pět let, zadáváme si k vám analýzy vláken z archeologických nálezů. Vaši odborníci mají opravdu nepřekonatelné znalosti technologií a k snímkům z elektronového mikroskopu nám podají vždy vyčerpávající charakteristiku vzorku. Tato interpretace je přidanou hodnotou, kterou na jiném tuzemském pracovišti nedostaneme,“ řekla včera redakci T-UNI na konferenci NESAT vedoucí restaurátorských laboratoří Archeologického ústavu Akademie věd ČR Helena Březinová.

Upozornila také na výstavu pořádanou právě ze sbírek Archeologického ústavu s názvem Od nitě ke košili – Textil a móda středověkých Pražanů. Výstava je v těchto dnech k vidění v Domě U Zlatého prstenu v Praze. I tam zavítali dnes v závěrečný den v rámci exkurze do Prahy účastníci konference NESAT XIII. Kromě této výstavy je čeká také návštěva sbírek Správy Pražského hradu, dalšího spoluorganizátora liberecké konference.

Pozoruhodností liberecké konference, která je ovšem plně v souladu s duchem podobného setkání, je také její logo. Je to textilní vzor ze středověkého pohřebního roucha spjatého z Českými zeměmi. Jak objasňuje Milena Bravermanová, kurátorka archeologických a textilních sbírek Správy Pražského hradu, symbol dvou ptáků na stromě života jsou původně vzorem látky z 2. poloviny 12. století, která pocházela ze Sicílie. Zabaleny do ní byly ostatky českého knížete Konráda II. Oty, který zemřel v Itálii na mor, když se zapojil do korunovační jízdy císaře Svaté říše římské Jindřicha VI.

„Jeho kosti byly později převezeny do Prahy a ještě později přeloženy do královské krypty. Při rekonstrukci krypty roku 1928 byla látka podrobena analýze a zároveň na Střední textilní škole v Liberci utkali její kopii, do které pak byly ostatky při znovunavrácení roku 1935 opět uloženy,“ vysvětluje Milena Bravermanová souvislost vzoru knížecího funerálního roucha s Libercem a dodává: „Druhou reprodukci vzoru udělali letos právě vaši odborníci na fakultě textilní a v malém rámečku ji dáváme účastníkům jako památku na tuto konferenci.“  

Radek Pirkl