Byli to studenti, kdo právě před 30 lety rozhýbal národ a probral spoluobčany z narkózy socialismu. Především tehdejším studentům můžeme my všichni dnes poděkovat za to, že žijeme v demokratické zemi. Byli mezi nimi často rodiče vás dnešních studentů. Na T-UNI si připomeneme události revolučního roku cyklem o Karlu Krylovi, fotografiemi z listopadu 1989 v Liberci, rozhovory se studenty, kteří byli tehdy přímo ve víru dění, a dalšími texty.
Začínáme Karlem Krylem, protože ten je s rokem 1989 v Liberci bytostně spjat. Byla to jedna ze studentek a členek vysokoškolského stávkového výboru – Jarmila Pešlová, dnes Levko –, která si pro Karla Kryla dojela do Prahy. Zrovna se čerstvě vrátil z emigrace a měl domluvený na druhý den koncert na jedné z pražských fakult. Studentka z Liberce ho ale přesvědčila, že v Praze je podpory a síly dost a že větší podporu potřebují regiony. Souhlasil, koncert v Praze zrušil a nechal se druhý den odvést do Liberce. Na zdejším výstavišti (nedaleko vysoké školy) vystoupil Karel Kryl 6. prosince 1989 večer. Koncert a setkání s Krylem se pro všechny přítomné staly nezapomenutelné a mnohé ovlivňují dodnes.
Technická univerzita v Liberci chystá přesně 30 let poté, na 6. prosince 2019, vzpomínkový koncert, který ten legendární Krylův připomene.
Do té doby účastnice tehdejšího dění na liberecké vysoké škole Klára Císařová a současný předseda Akademického senátu TUL Jan Šembera připomenou na T-UNI odkaz Karla Kryla vzpomínkovým cyklem „Deset týdnů s Karlem Krylem“. První díl nese název:
Karel Kryl a okupace
V roce 1968 do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy pod sovětským velením. Do té doby jsme si byli podle oficiální doktríny bratry. „Bratři“ k nám vtrhli pod rouškou noci v letadlech, tancích a obrněných vozech. Prý přišli zachraňovat komunisty před komunisty, tedy těmi reformními. Bohužel i zabíjeli a ničili. Zůstali a okupovali nás až do sametové revoluce. Definitivní odchod ruských, resp. sovětských vojsk a uvolnění území a majetku, který si přivlastnili, nastal až v roce 1991.
V té strašné době čtyřiadvacetiletý Karel Kryl napsal několik písniček, v nichž se vyzpíval z toho zděšení a celý národ hledal sílu v jeho textech.
BRATŘÍČKU (1969)
Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.
Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.
Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!
POSLECHNI SI: Bratříčku zavírej vrátka
TAK VÁS TU MÁME (1969)
Tak vás tu máme bratři, z krve Kainovy
poslové noci, která do zad bodá dýku,
tak vás tu máme, bratři, vnuci stalinovi
však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků
Klára Císařová
Jan Šembera
-red-
Fotografie poskytl Milan Drahoňovský a budou součástí připravované publikace Liberec 89, sametová revoluce
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Do té doby účastnice tehdejšího dění na liberecké vysoké škole Klára Císařová a současný předseda Akademického senátu TUL Jan Šembera připomenou na T-UNI odkaz Karla Kryla vzpomínkovým cyklem „Deset týdnů s Karlem Krylem“. První díl nese název:
Karel Kryl a okupace
V roce 1968 do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy pod sovětským velením. Do té doby jsme si byli podle oficiální doktríny bratry. „Bratři“ k nám vtrhli pod rouškou noci v letadlech, tancích a obrněných vozech. Prý přišli zachraňovat komunisty před komunisty, tedy těmi reformními. Bohužel i zabíjeli a ničili. Zůstali a okupovali nás až do sametové revoluce. Definitivní odchod ruských, resp. sovětských vojsk a uvolnění území a majetku, který si přivlastnila, nastal až v roce 1991.
V té strašné době čtyřiadvacetiletý Karel Kryl napsal několik písniček, v nichž se vyzpíval z toho zděšení a celý národ hledal sílu v jeho textech.
BRATŘÍČKU (1969)
Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.
Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.
Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!
POSLECHNI SI: Bratříčku zavírej vrátka
TAK VÁS TU MÁME (1969)
Tak vás tu máme bratři, z krve Kainovy
poslové noci, která do zad bodá dýku,
tak vás tu máme, bratři, vnuci stalinovi
však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků
Klára Císařová
Jan Šembera
-red-
Fotografie poskytl Milan Drahoňovský a budou součástí připravované publikace Liberec 89, sametová revoluce
Do té doby účastnice tehdejšího dění na liberecké vysoké škole Klára Císařová a současný předseda Akademického senátu TUL Jan Šembera připomenou na T-UNI odkaz Karla Kryla vzpomínkovým cyklem „Deset týdnů s Karlem Krylem“. První díl nese název:
Karel Kryl a okupace
V roce 1968 do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy pod sovětským velením. Do té doby jsme si byli podle oficiální doktríny bratry. „Bratři“ k nám vtrhli pod rouškou noci v letadlech, tancích a obrněných vozech. Prý přišli zachraňovat komunisty před komunisty, tedy těmi reformními. Bohužel i zabíjeli a ničili. Zůstali a okupovali nás až do sametové revoluce. Definitivní odchod ruských, resp. sovětských vojsk a uvolnění území a majetku, který si přivlastnila, nastal až v roce 1991.
V té strašné době čtyřiadvacetiletý Karel Kryl napsal několik písniček, v nichž se vyzpíval z toho zděšení a celý národ hledal sílu v jeho textech.
BRATŘÍČKU (1969)
Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.
Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.
Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!
POSLECHNI SI: Bratříčku zavírej vrátka
TAK VÁS TU MÁME (1969)
Tak vás tu máme bratři, z krve Kainovy
poslové noci, která do zad bodá dýku,
tak vás tu máme, bratři, vnuci Stalinovi,
však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků...
Klára Císařová
Jan Šembera
-red-
Fotografie poskytl Milan Drahoňovský a budou součástí připravované publikace Liberec 89, sametová revoluce
Další články v rubrice
Náš student bude řídit jadernou elektrárnu
Na rozdíl od Homera Simpsona, který se do jaderné elektrárny dostal omylem, u řídicího pultu posedává s koblihou v ruce a doufá, že nic nevybuchne, je cesta k „jádru“ absolventa Fakulty strojní Filipa Klikara úplně jiná. Profesionální. Filip se...
Dostane Liberec nový kostel vytištěný z betonu?
Evangelický kostel na náměstí Českých bratří v Liberci zbourali komunisté v 70. letech minulého století, nyní by se mohl svatostánek na původní místo vrátit. Tentokrát ale v moderní podobě a celý vytištěný z betonu. Koncepční návrh připravil...
Zemřel Jaroslav Vild, spoluzakladatel Pedagogické fakulty TUL
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že nás navždy opustil docent Jaroslav Vild – výrazná osobnost liberecké akademické obce, matematik, pedagog a neúnavný propagátor bridže. Stál u zrodu Pedagogické fakulty TUL zprvu jako proděkan, později...
