Deset týdnů s Karlem Krylem. Díl III – Karel Kryl byl odejit

f456 - kopie.jpg
Kryl hraje v Liberci 6. 12. 1989. Foto: Milan Drahoňovský

V roce 1969 se Karel Kryl rozhodl emigrovat. Usadil se v Bavorsku a i tam psal pro nás svá sdělení svou nádhernou češtinou. Nejprve externě, později jako zaměstnanec pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.

Emigraci chápal jako zoufalé útěky bez možného návratu alespoň v tu chvíli. Útěky často vynucené mocí bez dobrovolného rozhodnutí. Emigrace jako utíkání vnitřní či vnější. My, kteří jsme ji nezažili, však stěží pochopíme, co všechno emigrace obnáší. Co emigrant musí zažít, prožít, co se musí naučit, o co všechno přijde a s čím vším musí žít. Jak tedy pochopit a rozumět lidem, kteří ji zažili? Píseň Martina nám malinký kousek světa v exilu přibližuje. Mnohem novější píseň Písničkářský bacil se k emigraci vyjadřuje naopak s humorným nadhledem.

Martina

Ač je to jenom dvě stě kilometrů nebo ještě blíže

a zbývá už jen duše k proclení,

na politickém barometru setrvalá níže,

a dokud trvá, svět se nezmění!

Svět dává nerad, Martino,

zadarmo nebo lacino,

však poznáš s lety.

Že čas i kámen rozhlodá

a poušť, když jednou zřídlo dá,

rozkvetou květy.

...

POSLECHNI SI: Martina

Po Karlu Krylovi z Československa postupně odešli Svatopluk Karásek (Švýcarsko), Pavel Zajíček (Švédsko, USA), Vratislav Brabenec (Kanada), Zbyněk Benýšek (Rakousko), Zdeněk Vokatý (Rakousko), Dáša Vokatá (Rakousko), Miroslav Skalický (Rakousko), Jan Pelc (Francie), Jaroslav Hutka (Holandsko) nebo Vlasta Třešňák (Švédsko, Německo). Svým odchodem ovšem ranili některé ze svých soukmenovců, kteří zůstali ve vlasti. Nejvíce asi Martina Jirouse. Akce na mlýně u Čárlího Soukupa v Alsasku byla jednou z příležitostí ke společným setkáním českých emigrantů.

Písničkářský bacil

...

Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,

rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!

Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,

poradím se s Vasilem, co počít s bacilem.

...

POSLECHNI SI: Písničkářský bacil

Cyklus u příležitosti připomenutí 30 let od sametové revoluce připravují:

Klára Císařová, přímá účastnice listopadového dění 1989 na VŠST v Liberci

a Jan Šembera, předseda Akademického senátu TUL.

Fotografie k cyklu pořídil Milan Drahoňovský a budou součástí chystané publikace "Liberec 89, sametová revoluce".

Další články v rubrice

IMG_8756-2.jpg

Nemocnice hledají, my odpovídáme. První CAREer Day na TUL

Velký zájem studujících i zdravotnických zařízení z celých severních a středních Čech provázel první CAREer Day na TUL. Studentky a studenti fakulty zdravotnických studií si mohli poprvé vybrat místo své praxe i budoucího zaměstnavatele na jednom...

24. 4. 2025 | Univerzita | 66
01.jpg

Školka má novou ředitelku, adresu a mění i statut

Řadu novinek chystá od září univerzitní mateřská škola ŠkaTULka. Dozvědět se je můžete na informativní schůzce v úterý 29. dubna od 16:00 hodin v posluchárně G 306. Zásadní změny se týkají přesídlení do jiné budovy v rámci kampusu, obsazení...

17. 4. 2025 | Univerzita | 528
Docent Jaroslav Vild. Foto: archiv FP TUL

Zemřel Jaroslav Vild, spoluzakladatel Pedagogické fakulty TUL

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že nás navždy opustil docent Jaroslav Vild – výrazná osobnost liberecké akademické obce, matematik, pedagog a neúnavný propagátor bridže. Stál u zrodu Pedagogické fakulty TUL zprvu jako proděkan, později...

15. 4. 2025 | Nekrolog | 604

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

1000012936-2.jpg

Tričko probudí usínajícího řidiče

Plíživou únavu si ještě řidič za volantem neuvědomí, ale bezpečně ji už v zárodku pozná tričko vyvíjené na katedře oděvnictví Fakulty textilní TUL. Senzory totiž neomylně změří zpomalující se dech. Smart textile tak může pomoci snížit počty nehod...

10. 4. 2025 | Fakulta textilní | 617