Karel Kryl rebel a kverulant – VII. díl vzpomínkového cyklu

f851.jpg
Liberec 1989 očima a aparátem Milana Drahoňovského

Po sametové revoluci propadli skoro všichni euforii. Karel Kryl také. Bylo k tomu mnoho důvodů. Končilo dlouhé období vlády založené na lži a násilí. Avšak Karel Kryl brzy rozpoznal, že to, co se v Československu odehrává, má i další aspekty.

Znal totiž lidské povahy a věděl i viděl, že „rychlejší“ jsou ti méně ušlechtilí, ti méně slušní, ti, co nemají svědomí. Měl starost, co bude s jeho domovem v blízké době? „Držet hubu k ničemu nevede,“ řekl už jako mladý muž. A proto své obavy vyjadřoval nahlas v nových písních. Chtěl víc než jen zpívat, chtěl apelovat na nás všechny, abychom byli Občané. Občané, kteří si zlovůli nenechají líbit. I zdá se, že s odstupem let se občanská společnost probouzí.

Sametové jaro

POSLECHNI SI: Sametové jaro

Je jaro, větry vanou od jihu do cely,

sbohem či na shledanou, obecné veselí,

[: jsou stromy plné mízy a někdo jiný sklízí

to, co jsme zaseli, to, co jsme zaseli. :]

 

Ačkoli dozvonilo poslední zvonění,

přec v duši temno zbylo a v srdci vězení,

[: po vinných ani slechu, a jiným ku prospěchu

jsou naši ranění, jsou naši ranění. :]

 

Irena – píseň o marnosti a ztrátách, výzva, apel, nic víc, nic míň, kverulantská z roku 86

POSLECHNI SI: Irena

Už zbylo jen pár vět a tráva spálená

a rozbahněná zřídla ve žluti.

Chceš hluchým vyprávět, co píseň znamená,

a slepým, co jsou křídla labutí?

 

Desetidílný cyklus o Karlu Krylovi připravují Klára Císařová a Jan Šembera

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce