Čtrnáct absolventů doktorského studia z České republiky i ze zahraničí, kteří uspěli ve výběrovém řízení, se na naší univerzitě intenzivně již více než dva roky věnuje vědecké práci. Díky dotaci z Evropské unie a MŠMT ve výši zhruba 44 milionů korun z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost mohla univerzita vytvořit na svém Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) pozice tzv. „postdoků“, a zajistit tak mladým vědcům podmínky srovnatelné s vyspělými zeměmi.
V rámci tříletého projektu „Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci“ přijeli do Liberce mladí vědci z Bulharska, Polska, ale i Egypta a Indie. Do projektového týmu patří i nadějní mladí vědci z Čech a Moravy. „Zapojili se do práce univerzitních vědeckých týmů na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, ale i na technických fakultách TUL. Nejvíce je zajímají nanomateriály a nanotechnologie,“ konstatovala vedoucí Oddělení grantové podpory CxI TUL a garantka projektu Markéta Dubová.
Do mezinárodní skupiny mladých vědců patří i Daniela Lubasová. Zaměřuje se na výzkum užitečných aplikací nanovláken, které nebudou v budoucnu zatěžovat přírodu a mohou být užitečné v mnoha směrech pro naše každodenní potřeby. Je možné je využít pro filtrace, krytí ran nebo řízené dávkování léčiv.
V aplikacích vytipovaných doktorkou Lubasovou by měla nanovlákna splňovat dvě základní vlastnosti - biodegradabilitu a biokompatibilitu. „Biokompatibilní materiál je snášenlivý v biologickém prostředí. Takový typ materiálu se posuzuje z hlediska interakce s prostředím, zejména podle cytotoxického působení, toxikologických a alergických reakcí a také podle rozsahu a kvality biodegradace. Ve styku s živou tkání nesmí krycí materiál uvolňovat žádné toxické látky, které by tkáň poškodily,“ vysvětluje mladá vědkyně.
V této souvislosti se věnuje v rámci výše zmíněného projektu výzkumu hydrogelových nanovláken. Hydrogely dokážou absorbovat a následně uchovat velké množství tekutiny i při jejich zatížení. Dnes se běžně vyrábějí jako prášky nebo fólie. Takovéto formy hydrogelů však nejsou pro krytí ran optimální ze dvou důvodů. Fólie nejsou dostatečně prodyšné a aplikace hydrogelového prášku do rány není příliš praktická. Naproti tomu jsou nanovlákenné membrány podle Daniely Lubasové prodyšné díky velkému množství pórů uvnitř membrány a zároveň je lze vytvarovat podle aktuální potřeby a typu rány. Obvazy nebo náplasti z takto připravených membrán pak dokážou absorbovat tělní tekutiny a přitom uchovat ránu sterilní a dýchající. „Navíc je možné takovéto nanovlákenné membrány využít i pro řízené dávkování potřebných léků přímo do rány, a urychlit tak proces hojení,“ konstatuje doktorka Lubasová, která výsledky svého výzkumu již ověřuje na zvířecích tkáních ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně. Oceňuje, že má na liberecké univerzitě dostatek prostoru pro vědeckou práci a že díky projektu mohla své poznatky konfrontovat i na odborné stáži v Austrálii na Deakin univerzitě.
Projekt „Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci“, který realizuje naše univerzita od roku 2012 je podle Markéty Dubové velkým přínosem pro rozvoj vědy v Liberci. „Mladí vědci z různých zemí mohou o svých vědeckých výsledcích diskutovat se svými kolegy. Jednou z povinností mladých vědců zapojených do projektu je i zahraniční stáž, což jim umožňuje konfrontovat svoji práci s jinými českými i zahraničními pracovišti a úspěšné je dovést do praxe. Promíchání českých odborníků s vědci z jiných zemí a spolupráce mladých lidí s různými přístupy přináší své výsledky a dává vědecké práci dnes už nezbytnou mezinárodní úroveň,“ říká Markéta Dubová. Dodává, že v rámci projektu již bylo podáno 13 patentových přihlášek a registrují se další aplikované výsledky ve spolupráci s průmyslovými firmami.
Dobré skóre za dva a půl roku…..
J. Kočárková
Další články v rubrice
Krátká a intenzivní verze Erasmu+. Dobrá cesta třeba pro studenty, kteří mají studium nabité praxí
Evropa ho vynalezla za časů covidu, kdy se špatně cestovalo přes hranice, pokud vůbec. Tzv. Blended Intensive Programme Erasmus+ – BIP – umožňuje část stáže zvládnout online a část absolvovat jako intenzivní týdenní pobyt na partnerské univerzitě...
Jiří Suchomel otevřel cyklus přednášek Okolnosti tvorby. Pojí se k výročí architekta Karla Hubáčka
Profesor Jiří Suchomel pracoval v zahraničí i v proslulém architektonickém ateliéru SIAL a své bohaté zkušenosti pak přenesl na tehdejší Fakultu architektury, kterou spoluzakládal. A svůj inspirativní životní příběh nyní představil posluchačům...
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
