Z Číny do českého neznáma

1412 Zhu (3).jpg
Neztratil se tu.

Liberec mu před pěti lety doporučil vedoucí jeho práce na univerzitě v čínském Wuhanu. O České republice před tím nikdy neslyšel. Překážky, na které v neznámém prostředí narazil, by odradily leckoho, Guo Cheng Zhu ale vydržel a dnes na naší textilní fakultě dokončuje doktorát.

Je organizace studia v Číně srovnatelná se studiem v Česku?
Je to podobné. Rok se dělí na dva semestry, které trvají čtyři měsíce. Rozdíl je v délce zkouškového a prázdnin. Všechny zkoušky skládáme vždy poslední tři týdny v semestru, pak jsou prázdniny a do školy se nechodí. Na inženýrském nebo doktorském studiu se pracuje tak od 8 hodin ráno do 21 i 23 hodin večer, trávíme ve škole asi více času, ale není vyplněn jen přednáškami a cvičeními v laboratořích, najde se také čas na odpočinek.

Jaký byl příjezd do Liberce a jak jste se s jinou kulturou srovnal?
V únoru 2011 jsem se ocitl na terminálu Fügnerova a netušil jsem, jakým směrem se vydat. Zeptal jsem se jednoho chlapce, uměl anglicky, doprovodil mě do kampusu na Husově ulici a pak na koleje, kde mi pomohl vyplnit formuláře, abych se ubytoval. Nebyl z univerzity, studoval tehdy na střední škole! Výborný člověk, dodnes jsme v kontaktu. První rok byl velmi těžký. Moje angličtina byla špatná, výslovnosti Češi nerozuměli, byl jsem na univerzitě jediný Číňan, nevěděl jsem, jak si najít přátele. Ale profesoři, studenti a vůbec lidé tady byli a jsou velmi milí a pomohli mi. A protože na katedře studuje mnoho zahraničních studentů a mluví se tu často anglicky, postupně jsem angličtinu naposlouchal, chytl jsem se a aklimatizoval. Žádné jiné kulturní bariéry než jazykové jsem nepociťoval a nepociťuji.

Takže jste už přivykl české kuchyni?
Po příjezdu jsem měl obavy z neznámého jídla a jedl jsem jenom chleba a pil colu. Po týdnu jsem ale přišel na to, že české jídlo je chutné. Dnes chodím na obědy do menzy a každý večer si vařím. V Liberci nejsou obchody s asijským jídlem, ale v Praze jsou velké vietnamské obchody, kde se dají nakoupit zásoby potraviny z Asie.

Co byste doporučil dalším třeba čínským studentům, aby jejich začátky v Česku byly snazší než vaše?
Na prvním místě, ať přijedou s dobrou znalostí angličtiny. Komunikace je v novém neznámém prostředí ten nejzákladnější krok. A pak, aby si ujasnili, co chtějí od České republiky, jaký mají cíl, čeho chtějí dosáhnout. A pokud chtějí jíst jen čínské jídlo, ať do České republiky vůbec nejezdí, ostatně to ať nejezdí nikam jinam než do Číny.

Když se doma zmíníte, že studujete v České republice, vědí, kde to je?
Ne, musím vysvětlovat, kde je Česká republika, jak to tu vypadá, něco o historii země. Hodně lidí ví o Praze, ta je v Číně velmi populární, ale nevědí, že leží v České republice, kterou vůbec neznají.

Děkujeme za rozhovor.

 

Guo Cheng ZHU (30)

[kuo čen dzu]

Studoval na čínské Wuhan Textile University zaměření na umělé cévy, od roku 2011 je doktorandem na naší katedře materiálového inženýrství fakulty textilní, kde se postupně zaměřil na charakteristiky textilií v oděvech určených do prostředí extrémně nízkých teplot a na numerické simulace prostupu tepla a vlhka textiliemi. V těchto dnech své doktorské studium dokončuje. V České republice chce ještě alespoň jeden rok zůstat.

 

Celý rozhovor s Guo Cheng Zhuem čtěte v jarním čísle časopisu T-UNI 360 na straně 20. Najdete ho v našem archivu nebo v papírové verzi na svých fakultách či katedrách. Časopis jsme nechali také v prostoru před menzou (Husova i Voroněžská), v předsálí univerzitní auly, v univerzitní knihovně a na dalších místech.

V časopise najdete i další rozhovory a texty o studiu v zahraničí a internacionalizaci univerzit včetně té naší. A mnoho dalšího. Příjemné čtení.

-red-

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce