Fakulta mechatorniky informatiky a mezioborových studií TUL má od ledna nového děkana. Profesora Zdeňka Plívu jmenoval do funkce rektor Zdeněk Kůs na návrh Akademického senátu FM vloni v listopadu., když na říjnovém zasedání senátu dostal hlas šesti senátů z devítičlenného senátu. V pořadí pátému děkanu FM TUL jsme položili několik otázek:
1. Stojíte na začátku svého čtyřletého volebního období. Jak se cítíte a na co se chystáte?
Cítím se dobře. A pokud dotaz směřuje na pocity při pohledu na práci, která nás čeká, nemám důvod si stěžovat, protože díky předchozímu vedení přebírám fakultu v dobrém stavu. Samozřejmě, čekají nás nějaké změny. Je to třeba oblast kvality výuky- nejen z pohledu sledování kvality, ale i z pohledu zvyšování úrovně výuky samotné. Jsou předměty, kde se příliš často střídají vyučující, kde garant neplní svou roli. Důvodů je celá řada a budeme hledat cesty, jak zvýšit motivaci, případně jak dobrou práci odměnit. Také se musíme zaměřit na zkvalitnění náboru studentů, nacházet nové cesty jak, je oslovit a jak lépe prezentovat naši fakultu. Musíme se také zamyslet nad možnostmi snížení propadu studentů již v prvním ročníku – samozřejmě bez snižování nároků na ně. Čekají nás i určité změny ve vnitřních předpisech, změny struktury fakulty ale v tuto chvíli nechystáme.
2. Blíží se termín přihlášek. O Vaší fakultě se říká, že nepatří k nejsnadnějším. Proč by se k Vám měli studenti hlásit?
Rád slyším, že jsme náročná fakulta a beru to jako výzvu k tomu, abychom přesvědčili zájemce a studenty o tom, že náročné studium je jejich výhoda do života. Rozhodně nebudeme ustupovat od přijímacích pohovorů, ani nebudeme snižovat náročnost našeho studia. Spíše se budeme snažit o to, abychom studium dělali stále zajímavější. Jsem přesvědčen, že nabízíme atraktivní obory, jejichž absolventi se dobře uplatňují na trhu práce i ve výzkumných institucích.
Ten, kdo si naši fakultu vybere a úspěšně ji dokončí, najde dobré uplatnění. Již za první měsíc jsem se osobně přesvědčil, že zejména regionální firmy mají velký zájem o naše absolventy. Jsme svým způsobem unikátní fakultou, protože nabízíme mezioborové studium, které na jiných školách nenajdete – například mechatroniku, nově otevíraný obor aplikované vědy v inženýrství a obor zaměřený na nanotechnologie... Profil našeho absolventa je většinou dostatečně odlišný od jiných škol a proto stojí za to se zajímat o studium v Liberci.
3. Objevují se úvahy, že by měla být pozice fakult silnější na úkor rektorátu. Jaký na to máte názor vy?
Fakulty jsou tím, kdo realizuje vlastní vzdělávací a vědeckou činnost a ony jsou garanty kvalitních absolventů. V této oblasti by měly mít dostatečné pravomoci na zajištění kvalitní výuky, ale s tím pochopitelně souvisí i jejich odpovědnost. Nemyslím si, že by se některé současné pravomoci fakult měly přesunout na rektora a jsem přesvědčen, že moudrý rektor by to ani nedopustil - univerzitu nelze řídit jako fabrika. Je třeba najít rozumně vyvážený vztah, protože bez fakult je rektor nahým králem. Ostatně otázka práv fakult je jediným bodem v novele VŠ zákona, kde není shoda obou reprezentací vysokých škol. Ale nejde jen o „rektora“ - je třeba také podporovat pozitivní vztahy mezi všemi součástmi naší univerzity a jejich spolupráci ve všech oblastech.
4. Ve své předchozí funkci předsedy Akademického senátu TUL jste výrazně a hlasitě připomínkoval návrhy na novelu VŠ zákona. Jak hodnotí současnou schválenou novelu?
Nelze říci, že jsem to byl jen já. V některých případech jsem shromažďoval připomínky a předával je dál. Funkce předsedy senátu mi k tomu poskytla dost příležitostí. Mohl jsem se domlouvat i s ostatními senáty a v případě nutnosti se společně a veřejně ozvat. Výsledek není ideální, ale jistý posun kupředu vidím, byť očekávání byla větší. V každém případě nás čeká ještě dost práce až novela vstoupí do života.
5. Jaké jsou podle Vás hlavní problémy vysokého školství?
Například všechny vlády slibovaly zvýšení podpory podporu technickému vzdělávání, ale zatím se to nikde neprojevilo. Zvýšit podíl výdajů do kapitoly školství, třeba na úroveň zemí, se kterými se chceme poměřovat, pomalu přechází z dlouhodobých slibů do oblasti nesplněných přání. Dalším problémem je vícezdrojové financování, peníze na výuku se zdají stále méně podstatné a to není do budoucna dobré. O problému vysokého počtu vysokých škol už asi nemá smysl hovořit.
Děkuji za rozhovor.
J. Kočárková
Další články v rubrice
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
»Lékařům dáváme do rukou další rozměr«
Liberečtí chirurgové už nejsou před operacemi odkázáni jen na virtuální snímky zlomených kostí či nádorů, ale připravují se i díky dokonalým anatomickým modelům z 3D tiskárny. Vyrábí je nemocniční oddělení Klinické biomechaniky, za jehož zřízením...
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
