Stovka účastníků z Česka, Slovenska a Německa přijela letos do Žitavy na tradiční Skládkový workshop, který ve dnech 9.-10. listopadu již potřinácté uspořádaly naše fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií společně s z Hochschule Zittau/Görlitz v rámci "Mezinárodního vzdělávacího projektu - udržitelné a efektivní využívání zdrojů “ (Ċ.p. 100246598).
„Tak velký zájem potvrzuje, že téma skládkového hospodářství je stále aktuální. Během přípravy letošního workshopu s názvem ‘Výstavba skládek - Směrnice EU, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky - látkové proudy a odtěžování skládek‘ se objevila řada nových problémů týkajících se přístupu ke skládkám a látkám na nich uložených,“ řekl Uwe Bartholomäus z Hochschule Zittau s tím, že oběhové hospodářství (cirkular economy) je jedním z klíčových konceptů politiky řady členských zemí EU. Konstatoval také, že chybí kontrola spolehlivosti objektů projektovaných zhruba před 20 lety.
Vědci, zástupci státních institucí i odborníci z praxe na mezinárodním setkání diskutovali o tom, že látky uložené na skládkách mají charakter odpadu a jejich likvidace bývá nespolehlivá, neekonomická a ne zcela bez negativních vlivů na životní prostředí „Jedná se například o vytěžené sedimenty nebo kaly, obsahující kovy. Skládky současně slouží jako místa pro odstraňování škodlivin z látkových cyklů,“ konstatoval Jan Šembera z FM TUL.
Vojtěch Piláček z odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR připomněl, že v balíčku Evropské unie k oběhovému hospodářství z roku 2015 je zásadní tlak na zvyšování recyklace a s tím související omezování skládkování zejména komunálních odpadů: „Podle návrhu EK by v roce 2030 mělo být skládkováno 10% z produkce komunálních odpadů a EK akceptuje nezbytnost významného omezení skládkování pro posilování oběhového hospodářství. V České republice se ale skládkovalo v roce 2015 47% komunálních odpadů.“
Podle odhadů Evropské komise existuje v Evropě cca 500 tisíc skládek odpadů. Provoz většiny byl ukončen, ale požadavkům evropské směrnice odpovídá pouze malá část z nich. „Především v hustě osídlených oblastech představují tyto skládky významný potenciál ploch i surovin. Zatím však Evropě chybí strategie k využití tohoto potenciálu,“ řekl Ulrich Stock z brandenburského Úřadu pro životní prostředí. Marek Hrabčák ze společnosti Geosofting, s.r.o. v Prešově zase připomněl, že nezachycený skládkový plyn (zejména metan, ale i oxidy dusíku, atd.), představuje jeden z nejhorších dopadů skládkování na životní prostředí.
Představa, že vysoce rozvinuté technologie zpracování odpadů už od roku 2020 umožní v Německu veškerý odpad úplně ekologicky zhodnocovat a skládky už nebudou potřeba se podle profesora Tomase Egloffsteina ze společnosti "ICP Ingenieurgesellschaft Prof. Czurda und Partner mbH" Karlsruhe ukázala být mylná. „V současné době - alespoň v některých částech Německa - vystává naopak potřeba prostoru pro nové skládkování,“ konstatoval profesor Egloffstein.
Téma skládek tedy není zdaleka vyčerpané. „Je potřeba hledat takové lokality, aby zásah do životního prostředí byl co nejnižší. To znamená stanovit závazné limity a vyloučit z tohoto cyklu odpady a škodliviny, které nelze dále zpracovávat. Nezbytné jsou také odborné analýzy fungování dosavadních skládek. V Německu již byla vypracována koncepce prověřování limitních hodnot, kterou lze jednoduše aplikovat. Přednášky a následné diskuze otevřely nová témata pro naši další spolupráci,“ řekl docent Šembera. Za zajímavé a perspektivní označil například nově otevřené téma ochrany a využití důlních vod pro zkvalitnění ochrany vod v příhraničních oblastech. „Například projekt Vodamin II ukázal hodně možností společných aktivit,“ dodal s tím, že se otevírají témata pro další ročníky Skládkového workshopu.
Skládkový workshop se střídavě koná v Liberci a Žitavě. Je kvalitní platformou pro odbornou diskuzi nad směrnicemi Evropské unie i nad konkrétními problémy spojenými s nakládáním s odpady a jejich dalším využitím, novými technologiemi a ochranou životního prostředí. Akce je podpořena z prostředků Evropské unie prostřednictvím Programu spolupráce Česká republika-Svobodný stát Sasko 2014-2020.
J. Kočárková
Další články v rubrice
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Univerzitní merch seženete nově na e-shopu
Chcete dát světu najevo, že patříte k TUL a logo univerzity propojit se svým šatníkem? Objednejte si nejnovější kolekci oblečení, ale také batohů, kšiltovek nebo kulichů Technické univerzity v Liberci! Nově to můžete udělat i pohodlně z domova.
