Mentální mapy, mapování pomocí dronů a další moderní geoinformatické techniky si vyzkoušeli účastníci workshopu s tématem vody Land of Springs. Zúčastnili se ho studenti z blízkého Německa a Polska, ale i z Jižní Ameriky, z Japonska, Nepálu či Itálie. Třídenní program pro ně minulý týden připravil tým fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické z česko-německého projektu Prameny spojují/Quellen verbinden.
Program libereckého workshopu Land of Springs byl různorodý, jeho společným jmenovatelem byly mapy a mapování se zapojením GIS, GPS a dalších moderních geografických technologií. Nejprve se studenti vydali na libereckou Výšinu, cestou se učili rozeznávat horniny typické pro tento region a seznámili se se základy geologického průzkumu a mapování.
„Měli tak šanci pochopit to, že i kámen, který mineme cestou, nám může o krajině a její historii i o lidech, kteří v ní žili a žijí, mnohé říct,“ vysvětluje geolog a paleontolog projektu Kamil Zagoršek z fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické (FP TUL) a doplňuje, že typickou horninou libereckých ulic a domů je žula.
„Používala se jako velmi kvalitní stavební kámen. Z tohoto pohledu je pro Liberec charakteristický velký počet dnes již zarostlých žulových lomů. Řada z nich se nachází přímo v srdci města,“ dodává Jiří Šmída, vedoucí projektu a proděkan FP TUL. Studenti si během úvodní cesty vyzkoušeli také mapování pomocí dronu, do tvorby digitálních map zapojili své tablety a seznámili se i s dalšími moderními postupy používanými při mapování.
Další den si studenti vyzkoušeli metodu mentálního mapování. Vytvořili smíšené týmy a vyrazili do terénu, vyzbrojeni byli ne příliš detailní mapkou Liberce. Do ní lidé, které ve městě oslovovali, zakreslovali, kde jsou v Liberci řeky, potoky, prameny a další vodní plochy.
„Respondenti mohli také zaznamenat příběhy, vzpomínky nebo emoce, které mají s tím místem spjaté. Výsledkem bude mentální mapa Liberce, která bude vypovídat o tom, jaké mají obyvatelé Liberce povědomí o vodních zdrojích a plochách města, a také, jaký k nim mají vztah,“ říká k zadání Kateřina Ženková Rudincová, expertka na kulturní geografii projektu Prameny spojují a pedagožka na FP TUL.
Podobné mentální mapy jsou dnes stále více využívané také státní správou, pro niž jsou nástrojem podávajícím zpětnou vazbu od obyvatel města.
„Pocitové, či mentální, mapy jsou dnes využívány jako doplnění tvrdých dat například při územním plánování. Statní správě dávají nahlédnout, jak veřejnost danou lokalitu vnímá, co by si přála zachovat, podpořit nebo změnit v daném místě,“ říká Jiří Šmída a dodává: „Je to ideální způsob, jak zapojit veřejnost do procesu demokratického uvažování a rozhodování.“ Liberečtí organizátoři vybrali právě toto ústřední téma workshopu, protože naši geoinformatici z fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické mají s tvorbou smyslových map velké zkušenosti. Na T-UNI jsme psali například o jejich edici map Liberce a Jablonce nad Nisou Direction.
Pokračováním práce v terénu bylo praktické zaškolení s GIS systémy tak, aby si účastníci dokázali zorganizovat mapování a vytvořit si například webovou mapu pro svůj obor, ať už je to hydrogeologie, biologie nebo literárněvědná studia.
Workshop uspořádaly tři univerzity jako jeden z výstupů česko-německého projektu Prameny spojují/Quellen verbinden, který se zaměřuje na prameny v česko-německém pohraničí – na jejich souřadnice, botanické a zoologické charakteristiky i hydrochemické vlastnosti. Projektový tým provádí také kulturně-geografický výzkum vytipovaných pramenů.
Do interdisciplinárního výzkumu, financovaného z evropských peněz, jsou zapojeny Technická univerzita v Liberci, Technische Universität Dresden a Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Workshopu v Liberci se zúčastnila řada zahraničních studentů partnerských univerzit, kteří v České republice studují v klasickém studijním programu nebo díky programu Erasmus+.
„Tvorba mentálních map je dobrým příkladem toho, jak lze data z výzkumu efektivně převést do praxe a do našich skutečných životů. To mě lákalo,“ říká 23letý Diego z Kolumbie, který je nyní v prvním ročníku navazujícího studia na ČZU.
„Mým oborem jsou environmentální studia a GIS systémy budu určitě jednou potřebovat v práci,“ vysvětluje 24letý Ital Carlo, který je na ČZU na Erasmu, proč do Liberce na workshop přijel.
Radek Pirkl
O projektu Prameny spojují na T-UNI. Výzkum pramenů v terénu
Další články v rubrice
Pečivo v něm vydrží pět až devět dní jako čerstvé
Každodenní otázka: ještě to jíst, nebo už vyhodit? Rohlíky po dvou dnech už moc k zakousnutí nelákají, ale vyhodit je se nám nechce. Pytlík na pečivo s nanomembránou prodlužuje dobu, kdy si pečivo zachovává svou čerstvost, o několik dní.
Fotbalisty na střídačce zahřeje chytrý návlek s nanovrstvou a powerbankou
Zimu na střídačce zná každý fotbalista od okresních soutěží až po Premier League. Tělo, hlavu a ruce ochráníte před chladem vrstvami, ale kopačky nejsou žádné zimní boty, a tak jsou chodidla a kotníky v chladných dnech brzy úplně ledové. Řešení...
První spin-off TUL přichází na trh s inovačním skleněným materiálem
Materiál Porous Glass Plasticine (PGP) vzešel před dvěma lety z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL. Porézní skleněná plastelína může najít uplatnění také při výrobě designových stěn interiérů, parfémovaných interiérových...