Voda nezná hranic

Další den si studenti vyzkoušeli metodu mentálního mapování. Vytvořili smíšené týmy a vyrazili do terénu, vyzbrojeni byli ne příliš detailní mapkou Liberce. Do ní lidé, které ve městě oslovovali, zakreslovali, kde jsou v Liberci řeky, potoky, prameny a další vodní plochy.

„Respondenti mohli také zaznamenat příběhy, vzpomínky nebo emoce, které mají s tím místem spjaté. Výsledkem bude mentální mapa Liberce, která bude vypovídat o tom, jaké mají obyvatelé Liberce povědomí o vodních zdrojích a plochách města, a také, jaký k nim mají vztah,“ říká k zadání Kateřina Ženková Rudincová, expertka na kulturní geografii projektu Prameny spojují a pedagožka na FP TUL.

Podobné mentální mapy jsou dnes stále více využívané také státní správou, pro niž jsou nástrojem podávajícím zpětnou vazbu od obyvatel města.

„Pocitové, či mentální, mapy jsou dnes využívány jako doplnění tvrdých dat například při územním plánování. Statní správě dávají nahlédnout, jak veřejnost danou lokalitu vnímá, co by si přála zachovat, podpořit nebo změnit v daném místě,“ říká Jiří Šmída a dodává: „Je to ideální způsob, jak zapojit veřejnost do procesu demokratického uvažování a rozhodování.“ Liberečtí organizátoři vybrali právě toto ústřední téma workshopu, protože naši geoinformatici z fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické mají s tvorbou smyslových map velké zkušenosti. Na T-UNI jsme psali například o jejich edici map Liberce a Jablonce nad Nisou Direction.

Pokračováním práce v terénu bylo praktické zaškolení s GIS systémy tak, aby si účastníci dokázali zorganizovat mapování a vytvořit si například webovou mapu pro svůj obor, ať už je to hydrogeologie, biologie nebo literárněvědná studia.

Workshop uspořádaly tři univerzity jako jeden z výstupů česko-německého projektu Prameny spojují/Quellen verbinden, který se zaměřuje na prameny v česko-německém pohraničí – na jejich souřadnice, botanické a zoologické charakteristiky i hydrochemické vlastnosti. Projektový tým provádí také kulturně-geografický výzkum vytipovaných pramenů.

Do interdisciplinárního výzkumu, financovaného z evropských peněz, jsou zapojeny Technická univerzita v Liberci, Technische Universität Dresden a Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Workshopu v Liberci se zúčastnila řada zahraničních studentů partnerských univerzit, kteří v České republice studují v klasickém studijním programu nebo díky programu Erasmus+.

„Tvorba mentálních map je dobrým příkladem toho, jak lze data z výzkumu efektivně převést do praxe a do našich skutečných životů. To mě lákalo,“ říká 23letý Diego z Kolumbie, který je nyní v prvním ročníku navazujícího studia na ČZU.

„Mým oborem jsou environmentální studia a GIS systémy budu určitě jednou potřebovat v práci,“ vysvětluje 24letý Ital Carlo, který je na ČZU na Erasmu, proč do Liberce na workshop přijel.

Radek Pirkl