Mikroorganismy žijící na fasádách mohou stát za zdravotními komplikacemi obyvatel bytových domů. CxI ve spolupráci s firmou Pragotherm, servis fasád s.r.o., vyvíjejí metodu účinné detekce mikroorganismů a také technologii jejich eliminace.
Metodika detekce mikroorganismů, kterou jsme vyvinuli na Oddělení nanomateriálů v přírodních vědách CxI Technické univerzity v Liberci, získala před rokem akreditaci od Českého institutu pro akreditaci.
Dokážeme určit, co na fasádě žije, a z odborného protokolu o provedené analýze zadavatel získá také informace o tom, jaký vliv mohou mít nalezené mikroorganismy na lidské zdraví.
„V 97 % případů nalézáme řasu Apatococcus sp., z plísní nalézáme druhy rodu Alteranaria a Cladosporium. Řasy působí neesteticky, ale mohou časem vést k degradaci fasády. Některé druhy plísní však produkují mykotoxiny, které mohou představovat přímé ohrožení lidského zdraví. Mykotoxiny se dostávají do bytů především při větrání a mohou způsobovat například záněty očních rohovek, alergie a další zdravotní komplikace,“ říká Michaela Jakubičková z CxI.
S kolegy provedli rozsáhlou analýzu zateplených fasád 300 panelových domů a téměř na všech nalezli organismy degradující fasádu či přímo život ohrožující plísně. Jejich závěry potvrdil i monitoring, který prováděla firma Pragotherm, servis fasád s.r.o., v roce 2016. Monitorovali bytové domy v českých městech s více jak pěti tisíci obyvateli.
„Zaregistrovali jsme 19 600 více či méně zařasených objektů. V letošním roce databázi aktualizujeme a už podle předběžných údajů vidíme nárůst o 30 %,“ říká Radek Kubálek, jednatel partnerské společnosti Pragotherm, servis fasád s.r.o.
Proč se plísním a řasám na zateplených fasádách tolik daří?
„Za zřasením fasád stojí kombinace více faktorů, jakou jsou severní orientace fasád, okolní biopásma, blízkost stromů a keřů, nekvalitní strukturální hrubozrnné omítky, nekvalitně nebo nevhodně navržené klempířské prvky. Zásadní podíl na růstu má také samotný kontaktní zateplovací systém, který sice izoluje fasádu proti úniku tepla z objektu, ale současně způsobí, že fasáda je na povrchu chladná a vlhká,“ odpovídá Radek Kubálek.
Podle něj je při „vhodné“ kombinaci těchto faktorů otázka 7–10 let od zateplení, kdy dojde k postupné kolonizaci mikroorganismů na povrchu fasád.
CxI nezůstal jen u akreditovaného rozboru, jeho výzkumníci se podílejí i na praktickém řešení tohoto problému. Už před dvěma lety ve spolupráci s podnikem Barvy a laky Teluria, Ústavem anorganické chemie a Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvinul nátěrovou hmotu Balclean, která je schopná mikroorganismy na fasádách eliminovat. Výhradním vlastníkem licence na tento nátěr je firma Pragotherm, servis fasád s.r.o., která provádí sanace zateplených fasád po celé republice.
Pražská firma společně s vědci z CxI nyní pracují na zvýšení čisticího efektu u nátěru v rámci projektu Pražského inovačního voucheru.
„Zkoušíme roztok dopovat nanočásticemi stříbra. O stříbru se ví, že samo o sobě má antibakteriální účinky, navíc nepotřebuje ke své aktivaci světlo. Balclean funguje zatím na bázi fotokatalýzy a potřebuje světlo, kterého je ovšem na severních stranách domů, kde se mikroorganismům obzvlášť daří, méně,“ říká Michaela Jakubičková.
Za komplexní analýzu mikroorganismů na fasádách zateplených domů a za vývoj technologie na jejich eliminaci získaly CxI TUL a Pragotherm, servis fasád s.r.o., v závěru loňského roku cenu Vizionář 2018.
Radek Pirkl
Další články v rubrice

První spin-off TUL přichází na trh s inovačním skleněným materiálem
Materiál Porous Glass Plasticine (PGP) vzešel před dvěma lety z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL. Porézní skleněná plastelína může najít uplatnění také při výrobě designových stěn interiérů, parfémovaných interiérových...

Cena Wernera von Siemense míří opět na TUL
Zcela unikátní metodu měření dynamiky fotoluminiscence vymyslel a ve své dizertační práci popsal doktorand Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Jiří Junek. Metoda se využije například při analýze defektů v solárních...

Profesor Lukáš o důležitosti sdílení vědeckých dat
Profesor David Lukáš, uznávaný expert na fyzikální principy tvorby polymerních nanovláken, zdůrazňuje význam otevřeného sdílení dat pro rozvoj vědeckých teorií. Dát k dispozici nasbíraná vědecká data a umožnit jejich dlouhodobou dohledatelnost je...