Během dvou let vyrostlo nad harcovskou přehradou 80 budov a pavilonů Německo-české výstavy Liberec 1906. Areál byl po jejím skončení srovnán se zemí a událost zmizela také z paměti města. Z archivů a sbírek ji po 110 letech vyzdvihuje výstava v Oblastní galerii v Liberci, jejíž kurátorkou je Anna Habánová, historička umění z fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické.
Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906/Německo-česká výstava Liberec 1906 se rozkládala na 40 hektarech výstavních prostor, které vznikly na loukách kolem dnešní Husovy ulice. Vystavovali zde průmyslníci, zbrojaři, pivovarníci, zemědělci, řemeslníci i lesáci. Byly zde také restaurace, lanovka a vodní skluzavka. Vcházelo se hlavním vchodem, který byl situován do prostoru dnešní Základní školy Husova.
„Výstava chtěla ukázat, že zde žijící Němci se cítí být součástí českých zemí, a měla prezentovat, co všechno mohou nabídnout. Výstava měla poukázat na to, že Liberec je jakýmsi rakousko-uherským Manchesterem, o který se císař a celé mocnářství může opřít,“ říká kurátorka výstavy Anna Habánová.
Liberec měl tehdy asi 30.000 obyvatel, z nichž převážnou část tvořili Němci, a byl nejvýznamnějším centrem textilního průmyslu Rakouska-Uherska. Německá šlechta a průmyslníci vedle vedení města a liberecké hospodářské komory výstavu podpořili a podíleli se na její organizaci.
Odměnou jim byla také návštěva císaře Františka Josefa I., který si výstavu a město přijel osobně prohlédnout. Byla to první ze dvou císařových návštěv Liberce.
Návštěvníci, kterých od května do října roku 1906 přišlo na výstavu 1.200.000, mohli kromě výdobytků techniky a řemesel zhlédnout také malby, grafiky, plakety a další díla současných německých výtvarníků v uměleckém pavilonu.
Právě na rekonstrukci výstavy v tomto uměleckém pavilonu se zaměřila výstava v Oblastní galerii v Liberci. Kurátorkám Anně Habánové a Kateřině Noře Novákové se podařilo soustředit a ukázat na 80 děl z původních asi 220 vystavených. Jedná se o díla dnes přehlížených či zapomenutých malířů, grafiků a sochařů Franze Metznera, Augusta Brömseho, Fritze Hegenbarla, Ferdinanda Michla, Richarda Teschnera, Emila Orlika a dalších umělců, z nichž některé mohou historici umění dnes pouze jmenovat bez bližšího určení jejich životní a umělecké dráhy. Jejich díla se hlásí k secesi a symbolismu, ale také k „realističtější“ mnichovské a vídeňské škole přelomu století.
„Jednalo se tehdy o naprosto současné německé umění, nejstarší obraz pocházel z roku 1874, jinak to byla všechno díla nová,“ říká Anna Habánová, která na liberecké katedře historie přednáší dějiny umění.
Součástí expozice jsou také interaktivní aplikace z dílny geoinformatiků naší univerzity, kteří pod vedením Jiřího Šmídy z katedry aplikované matematiky FP TUL připravili například interaktivní mapu, která díky překryvu vrstev nabízí názorné srovnání stavu zástavby kolem Husovy ulice na počátku 21. století a v roce konání výstavy. Z této mapy se například dozvíte, že na místě dnešní budovy rektorátu stál v roce 1906 pavilon historie od Maxe Fabianiho, který sousedil s halou průmyslu od stejného architekta – zhruba na místě dnešní menzy, budovy F a Univerzitního náměstí. Vyzkoušejte si tuto aplikaci zde.
Třetí součástí výstavy jsou dobové fotografie mapující výstaviště, jednotlivé pavilony, návštěvu císaře Františka Josefa I. a konečně bourání výstaviště. Kašírované dřevostavby byly strženy a zrušena byla i tramvajová linka vedoucí dnešní Husovou ulicí z centra města na výstaviště. V prostoru nad přehradou zůstaly po události, kterou svým rozměrem a významem dosud nepřekonala žádná jiná liberecká výstava, ani později hojně navštěvované Liberecké výstavní trhy – LVT, pouze dvě budovy.
„Spousta Liberečanů dnes už asi ani neuvažuje nad tím, že Liberec bylo město s převážně německým obyvatelstvem a že zde došlo k přetržení hospodářských, kulturních a rodinných tradic. Odsun Němců po druhé světové válce a intenzivní snaha komunistického režimu o vymazání kolektivní paměti vedla k tomu, že jsou dnes zapomenutí jak autoři, kteří tu v roce 1906 žili i vystavovali, tak celá výstava, která dodnes nenašla svým rozměrem a významem srovnání,“ říká Anna Habánová a dodává: „Výstava, kterou jsme připravili, může pomoci těm, kteří mají zájem, tuto trhlinu v dějinách překlenout. Navíc se tu otvírají další dosud málo probádané kapitoly k tématu německo-českého průmyslu a německo-českého výtvarného umění.“
Dnešní německo-česká liberecká výstava má také druhou část v sousedním Severočeském muzeu v Liberci, kde mohou zájemci vidět fotografie a plány budov tehdejšího výstaviště, inscenaci dobové instalace velkého výstavního sálu muzea u příležitosti návštěvy císaře a řadu exponátů dobového průmyslu a uměleckého řemesla.
K výstavě připravil kolektiv autorů rozsáhlou stejnojmennou publikaci mapující také historické souvislosti, zákulisí příprav a ohlasy této jedinečné výstavní události. Kapitoly doprovází bohatý obrazový materiál mapující Liberec i výstaviště.
Radek Pirkl
| Výstava Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906 / Německo-česká výstava Liberec 1906 V Oblastní galerii v Liberci do 18. září, otevřeno je denně kromě pondělí od 10.00 do 18.00 a ve čtvrtek do 19.00 hodin, komentované prohlídky s kurátorkou Annou Habánovou jsou ještě 2. srpna v 10.30 a v 17.00 hodin. V Severočeském muzeu výstava končí 2. září, otevřeno je denně kromě pondělí od 9.00 do 17.00 hodin, ve středu do 18.00 hodin. Komentované prohlídky s Kateřinou Norou Novákovou jsou ještě 10. srpna a 7. září od 18.00 hodin. Dobové snímky, aplikace a další informace na: www.1906.cz. |
Další články v rubrice
Duo docentky přivezlo smích, který tuhne na rtech a nutí k zamyšlení
Ani jedna glosa z výstupů Dua docentky – socioložek Kateřiny Liškové a Lucie Jarkovské – není fabulace. Je to realita genderové nerovnosti nebo sexismu posbíraná na českých univerzitách. A se svým stand-upem Najdi 5 rozdílů mezi univerzitou a...
Příběhy vůle, olympionici i příklady hodné následování. Hostili jsme galavečer festivalu SPORTFILM
Aula Technické univerzity v Liberci se stala dějištěm slavnostního galavečera 26. ročníku Mezinárodního festivalu sportovních filmů SPORTFILM. Přinesl 373 snímky, které zápolily v pěti kategoriích. Hlavní cenu festivalu získal belgický snímek...
Studenti připomněli památku 17. listopadu svobodomyslným jazzem
Koncert k připomínce událostí 17. listopadu odehrálo v univerzitní aule symbolicky studentské trio hudebníků z Katedry jazzové tvorby Akademie múzických umění v Praze. Před blížícím se Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem...
