pátek 24. listopad 2017   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Kultura > Vytvořil odpočinkovou zónu, která reaguje na člověka

Vytvořil odpočinkovou zónu, která reaguje na člověka

Testování v prostorách CxI (2).JPG
Záviš Unzeitig testuje svůj Pavilon 1

Sednete si na prosluněném náměstí na lavičku a nad vámi se nafoukne koruna z balónů, která poskytne blahodárný stín. To byla vize studenta oboru Environmental Design Záviše Unzeitiga, kterou dokázal částečně i zrealizovat. Pomáhali mu architekt Saman Saffarian z Univerzity ve Stuttgartu, někdejší blízký spolupracovník Zahy Hadid, i odborníci z CxI.

Pavilon 1 byl původně projekt, který Záviš se spolužákem z fakulty umění a architektury Janem Koníčkem navrhl na workshopu zaměřeném na vývoj interaktivní stavby ve veřejném prostoru, který vedl architekt íránského původu Saman Saffarian.

Celá odpočinková zóna sestává z několika laviček s korunami z balónů, které se automaticky nafouknou ve chvíli, kdy se k lavičkám přiblíží člověk, a poskytnou ochranu před deštěm nebo ostrým sluncem. „Když člověk odejde, zůstane na místě jen několik sloupků s vyfouknutými balóny, které nebrání výhledu na architekturu města nebo do krajiny,“ říká Záviš. Nápad se na workshopu zalíbil a architekt Saffarian rozhodl, že se bude realizovat.

V tom dvojici studentů pomáhali další spolužáci z fakulty umění a architektury a společně vytvořili statický prototyp jednoho segmentu s 36 balóny. Zadání ovšem bylo vytvořit interaktivní pavilon reagující na člověka. Na tomto úkolu už se rozhodl Záviš pracovat samostatně a pojmout ho také jako svou bakalářskou práci.

Nápad, který v počítači vypadal elegantně a jednoduše, se tím pro něj změnil ve sled technických úkolů: bylo potřeba nastudovat senzory, načíst si něco o obvodech a řídicích jednotkách i o pneumatických systémech.

„Během studia v ateliéru Jana Stolína na Environmental Designu jsem získal nějaké povědomí o možnostech řídicích systémů, ale nepracovali jsme s nimi a z pneumatiky a senzoriky jsem ještě před půl rokem nevěděl vůbec nic,“ říká Záviš Unzeitig.

Galerie

S obvody a řídicími systémy mu pomohl otec, který pracuje v oblasti automatizace. S rébusem v podobě složitých pneumatických obvodů se rozhodl dojít za odborníky z našich technických fakult. Pomohl mu s nimi Radovan Kovář, doktorand fakulty strojní, který shodou okolností také pracuje ve firmě Festo, jež se pneumatickými systémy zabývá.

„Bez této pomoci bych se neobešel. Museli jsme změnit průměry hadic, protože s těmi původně navrženými se balóny nafukovaly sice rychle, ale vyfukovaly se velmi pomalu. Po prvních testech systému jsme měnili také typy ventilů a s nimi i rozvržení pneumatických obvodů zásobujících balóny,“ jmenuje Záviš některá z úskalí a nebylo jich málo. Ani při kompletaci řízení elektrických okruhů, které přepínají polohy vzduchových ventilů, si nevystačil s původním návrhem.

Původně zamýšlenou řídicí jednotku Arduino musel nahradit pokročilejším PLC systémem, který se používá v průmyslové automatizaci a který pracuje s patřičným 12V signálem pro ovládání elektromagnetických ventilů pneumatického systému.

Pavilon nejprve konstruoval doma v garáži, potřeboval ale přístup ke zdroji tlaku a větší prostory, a tak se i s balónovým Pavilonem přesunul do laboratoře na CxI, kde mu i další naši odborníci pomáhali s dolaďováním celého návrhu.

Nakonec Záviš vytvořil systém 36 balónů, které díky fotosenzorům „zareagují“ na pohyb ve svém okolí a automaticky spustí nafukování. Balóny se ve třech pneumatických okruzích nafouknou do tří různých průměrů a vytvoří tak nad člověkem rozmanitou asi šest metrů širokou korunu.

Pavilon funguje, ne však zcela podle původních představ. Záviš ve své bakalářské práci slabá místa přiznává. „Balóny s větším průměrem a s větším tlakem se vyfukují do balónů s nižším průměrem. Každý balón by tak ideálně potřeboval vlastní ventil, tím ale rostou náklady na realizaci celého systému,“ komentuje jedno ze zásadních míst svého projektu mladý architekt. Svou bakalářskou práci, kterou po celou dobu telefonicky a po mailu konzultoval se Samanem Saffarianem, úspěšně obhájil.

Galerie

„Během studia často generujeme vizualizace a studie ve virtuální realitě, jedním z důležitých cílů mé bakalářské práce proto bylo také osahat si skutečnou realizaci projektu. Řešil jsem naprosto nové technické otázky, finance a rozvržení prací tak, jako bych pracoval na skutečné zakázce. Není všechno tak, jak jsem si představoval, ale porota snad ocenila právě to, že jsem se o to pokusil. A za sebe musím říct, že jsem udělal maximum,“ říká Záviš Unzeitig, který po prázdninách nastupuje na magisterské studium na UMPRUM do ateliéru Imre Vaška, kde by chtěl pokračovat v rozvíjení linie responzivní architektury, tedy architektury reagující na své okolí.

Zároveň ale nastupuje do navazujícího studia na naší fakultě umění a architektury oboru Environmental Design, kde otevře od nového akademického roku svůj ateliér právě vedoucí jeho práce Saman Saffarian, který pracoval několik let pro světoznámou britskou architektu Zahu Hadid.

„Jsme malá univerzita, přitom s širokou nabídkou oborů, které sídlí na jednom místě. Pokud člověk chce, může lehce navázat kontakt s lidmi z dalších oborů. To beru jako velký bonus Technické univerzity v Liberci. Když potřebuju poradit s nějakým technickým problémem, zajdu do vedlejší budovy za odborníky, kteří se vyznají. Alespoň během konstruování Pavilonu 1 to tak fungovalo a já za to všem děkuju,“ dodává Záviš Unzeitig k rozhodnutí pokračovat ve studiu také na liberecké fakultě.

Radek Pirkl

Galerie
Možná Vás bude zajímat
Video: Pavilon 1
21.11. 2017

Kandidát na děkana FS se představí akademické obci

Akademický senát FS a vedení FS TUL zve členy Akademické obce FS TUL na shromáždění, které se bude konat ve středu 29. listopadu 2017 od 12.30 hodin v posluchárně G 315.  Profesor Petr Lenfeld, který je jediným kandidátem na funkci děkana fakulty strojní, představí svoji vizi o fungování fakulty pro volební období 2018-2022. Prostor bude i pro diskuzi. Volební program prof. Lenfelda čtěte zde.

23.10. 2017

Cena Siemens 2017 – hlaste své práce

Uzávěrka pro přihlášky je 27. listopadu 2017. Přihlaste svou bakalářskou, magisterskou, disertační práci či výzkumný projekt. Více informací a odkaz na přihlášku najdete zde.

Autorům nejlepších prací se letos předá 1.000.000 korun, odměna čeká i na toho, kdo zajímavou práci do soutěže doporučí.

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
T-intra
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání