Děkan Picek: Čeká nás dno demografické křivky

Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou vede od 1. ledna 2016 profesor Jan Picek. Jaká má přání a očekávání děkan naší největší fakulty? Zeptali jsme se ho v rozhovoru.

Blíží se termín podání přihlášek, proč by si uchazeči o studium na pedagogické fakultě měli vybrat zrovna libereckou školu?

Téměř každý kraj v České republice má svou pedagogickou fakultu a je tedy přirozené, že naši fakultu považuji za regionální. Není naším cílem oslovovat zájemce z celé země, ale spíše přesvědčovat uchazeče o učitelské obory z našeho regionu, aby neodcházeli studovat do Prahy, Hradce Králové apod. Výhodou pro ně může být to, že se naše fakulta nerozdělila, není tedy čistě pedagogická a řada pedagogů učí také na jiných, a to především technicky orientovaných fakultách. Považuji tuto zkušenost s jinými obory za výhodu přinášející pozitivní efekt celé fakultě.

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická by se tedy neměla rozštěpit na dílčí fakulty podle zaměření studijních větví, jako se tomu stalo na řadě jiných univerzit?

Rád bych, aby současný stav zůstal zachován, protože větší celek dokáže lépe odolávat nepříznivým vlivům. Například přírodovědná část naší fakulty má málo studentů, a pokud by fungovala samostatně, mohla by mít potíže s financováním. Na druhé straně má tato větev v řadě oborů vědeckou činnost na vysoké úrovni. V případě naší fakulty však není výzkum u humanitně orientovaných oborů rozhodně horší.

Domnívám se, že stávající model fakulty je pro studenta učitelství nejvhodnější. V určitých kombinacích by totiž musel studovat na dvou fakultách současně, mohlo by docházet ke sporům ohledně uskutečňování studijních programů mezi pedagogickou fakultou a odbornými fakultami, jak jsme tomu občas svědky na univerzitách, kde ke štěpení došlo.

Navíc považuji za velmi užitečné střetávání rozličných oborů a odborníků v nich. Sám jako statistik učím nejenom techniky, ale třeba i speciální pedagogy a spolupracuji s odborníky z mnoha různých oborů. Takto získané zkušenosti mi umožňují jednak výrazně rozšířit znalosti v řadě disciplín, ale zpětně získávám i lepší nadhled v samotné statistice, což se doufám projevuje pozitivně i při výuce studentů.

Které body novely vysokoškolského zákona sledujete nejbedlivěji?

Jako děkana fakulty mne pochopitelně zajímají její práva. Návrh novely nechce některé pravomoci, například oblast pracovněprávních vztahů nebo uskutečňování studijních programů, řešit přímo zákonem, ale statutem dané vysoké školy. Dává tedy možnost převést je na univerzitu a mohlo by tak dojít k významné změně ve fungování fakulty. Novela již prošla schválením v parlamentu, ale přesto mi není vzhledem k řadě navržených pozměňovacích návrhů a dalšímu projednávání v senátu zatím jasná její výsledná podoba.

Jako důležitou kapitolu vnímám oblast akreditací. Záměrem novely je sice zjednodušení akreditačního procesu, ale trochu se obávám, že na fakultách ve skutečnosti ještě vzroste administrativní zátěž.


Co se fakultě v následujícím období určitě podaří a co by se podařit mohlo?

Jsem si dobře vědom, že následujících šest až osm let budou na středních školách maturovat populačně velmi slabé ročníky. Z tohoto pohledu a i s ohledem na to, že není zcela jasný výhled, jak bude vypadat financování vysokých škol v následujících letech, není jistě malým cílem udržet fakultu v tak dobré kondici, v jaké jsem ji po svém předchůdci převzal.

Z konkrétních plánů bych byl velmi rád, kdyby se nám podařilo udržet studijní program Speciální pedagogika. Po nedávném odchodu části pracovníků zajišťující tento obor není jednoduché situaci stabilizovat. Domnívám se, že tento obor na fakulty připravující učitele přirozeně patří. To platí obzvláště v současné době, kdy vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami je věnována ve společnosti velká pozornost.

Jste statistik, který se zabýval také statistickými metodami v klimatologii. Poslední roky panují velmi mírné zimy včetně té letošní. Je to projev globálního oteplování, a tedy trend, se kterým je třeba počítat i v dalších letech?

Necítím se být zcela kompetentní odpovídat na tuto otázku, protože nejsem klimatolog. Je také nutné si uvědomit, že klimatologie se sice podobně jako meteorologie zabývá počasím, ale zkoumá jeho zákonitosti a projevy pouze z dlouhodobého hlediska. Z tohoto důvodu bych si na základě několika mírných zim netroufl predikovat nějaký dlouhodobý trend.

Myslím, že úplně jednoduchá odpověď, jak je to s globálním oteplováním, neexistuje. Tomu odpovídá i můj pocit, že se nyní v odborných kruzích spíše hovoří o globální změně než o globálním oteplování. Ze zkušeností, které jsem získal díky spolupráci s kolegy z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, bych řekl, že ve srovnání s nedávnou minulostí se zvyšuje především variabilita (kolísání) klimatologických veličin a že lze očekávat do budoucna vyšší výskyt extrémních událostí.

Děkuji za rozhovor.

Radek Pirkl

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce