Naši absolventi: Dotáhl to závratně vysoko

20 Dalibor Hanzlik_ten mladsi vpravo.jpg
Obor Pilot na TUL ještě nemáme, ale piloty tu máme. Dalibor Hanzlík

ROZHOVOR: Dalibor Hanzlík je inženýr ekonom, do kanceláře se mu nechtělo, jeho pracovištěm se nakonec stal kokpit letadla. Létá jako druhý pilot Boeingu 737-800 společnosti flydubai.

Absolvoval jste ekonomickou fakultu, tam piloty obvykle nevzděláváme, jak jste se k létání dostal?

Už při studiích jsem létal na větroních a jednou z myšlenek bylo pracovat pro Let Kunovice. Rýsovala se šance, že bych tam mohl spojit manažerskou pozici s létáním. Po škole jsem vyrazil na zkušenou do Spojených států. První čtyři měsíce jsem uklízel ve Walmartu, pak jsem si ale udělal řidičský průkaz na kamiony. Jako řidič trucku jsem si mohl dovolit zaplatit letecký výcvik soukromého pilota, abych po návratu domů případně nastoupil do toho Letu. Brzy jsem ale pochopil, že cesta vede k dopravním letadlům. Romantickou představu o létání v Africe vytlačila pragmatická úvaha, jak uživit rodinu. Ve Státech jsem absolvoval celý kurz a získal licenci komerčního pilota. Po návratu jsem si udělal konverzi na evropskou licenci.

Je rozdíl mezi americkou a evropskou školou létání?

Je a odráží se to pak znatelně i v létání. V Americe dbají daleko víc na praxi. Licenci dopravního pilota si tam člověk dělá až poté, co absolvuje zhruba 1500 hodin létání, obvykle s menšími letadly. V Evropě pilot usedá do velkého dopravního letadla sice s obrovskými teoretickými znalostmi, ale pouze s 250 nalítanými hodinami!

Rozdíl je hodně znát. V létání je spousta věcí, které se musíte naučit, ale nic nenahradí praxi. Manuály poskytují vodítko, ale konkrétní řešení je na kapitánovi a právě ten přístup a myšlenkový pochod je třeba vidět.

Nedostatek praxe, zejména na malých letadlech, se projevil v případě havárie letadla Air France. Posádka padala z velké výšky asi tři minuty. Viděl jsem záznam, ti lidé si s tou situací vůbec nevěděli rady a rozplácli se do moře. To samé také v případě havárie airbusu Air Asia v Jihočínském moři.  

Sledujete letecká neštěstí, vyhodnocujete je?

Je to součástí mojí práce. Navíc firma nám posílá rozbory havárií a na školeních je pak rozebíráme. Někdy se to může promítnout i do změn pravidel a tréninků. Například po zmíněném pádu letadla Air France jsme trénink zaměřili na řešení situace, kdy se letadlo dostane do pádu ve velké výšce. Do té doby se cvičili hlavně pády v malých výškách, v závěrečných fázích přiblížení na přistání.

Řešil jste v letadle nějakou vypjatou situaci?

Nic krizového. Jednou nám vypadl flight management system, přes který jdou všechna data, a odpojil se tím autopilot. Zjistili jsme, že vypadla jen jedna strana, přepínačem jsme zadali, aby se všechna data brala z té zdravé strany. Celé to trvalo deset minut a letěli jsme v pohodě dál. Architektura softwaru a hardwaru letadel je tak propracovaná, že spolehlivost letadel je dnes velmi vysoká.

Mluvil jste o významu praxe v létání, teoretická příprava, kterou jste získal za studií, vám tedy k ničemu nebyla?

Ze studií na ekonomické fakultě těžím dodnes. Dobré základy matematiky a statistiky se mi hodí stále. Létání i život jsou plné čísel, a i když to není žádná velká matematika, přeci jen je lepší, když si něco umíte spočítat z hlavy, než když musíte neustále hledat v tabulkách nebo lovit kalkulačku.

Hodně dobrá byla také jazyková průprava. Měli jsme čtyři hodiny týdně od každého jazyka, angličtinu už v té době s rodilým mluvčím. V kokpitu jsem v životě nekomunikoval jinak než anglicky. I když letím s Čechem nebo Slovákem, je snazší si věci, které se týkají létání, říct v angličtině. Je to jednodušší než se snažit překládat frazeologii, která je v angličtině už zažitá.

Za důležitou považuji také finanční gramotnost. K létání ji nepotřebujete, ale usnadňuje vám život obecně. Měla by se na školách vyučovat daleko dřív. Nechci srovnávat třeba s fyzikou, která je obecně platná, ale v praktickém každodenním životě řešíme častěji peníze než třeba lom světla.

Nyní létáte pro společnost flydubai, jak se žije rodákovi z Liberce v Dubaji?

O Dubaji říkáme, že jsou tam dvě roční období: léto a peklo, naštěstí peklo je kratší. V „létě“ asi od října do dubna je tam opravdu krásně. Příjemné letní teploty vzduchu a moře ještě vyhřáté. Jezdíme často kempovat do hor nebo do pouště, to si oblíbily zvlášť děti. Jezdíme i do Ománu, který je dvě hodiny cesty. Pak můžete na různé indoory, třeba na pověstnou sjezdovku, kde moje děti zažily první kontakt se sněhem.

V Dubaji žije asi tři a půl milionu lidí, z toho je zhruba 15 % místních. Naše děti chodí do školy, kde výuka probíhá v angličtině a jejich spolužáci mají různé mateřské jazyky i různá vyznání. Považují to za přirozené a dobře se v tom orientují. Jsem rád, že mohou vyrůstat už od útlého věku v prostředí bez xenofobních nálad.

V Dubaji jsme spokojení a chtěli bychom tam zůstat dlouhodobě, ale zkušenost mi říká, že nikdy nevíme, kam nás osud zanese.

Děkuji za rozhovor.

Dalibor Hanzlík (*1972, Liberec)

Studoval fakultu strojní v Liberci, pak přestoupil na Ekonomickou fakultu TUL, obor Podniková ekonomika, kterou absolvoval v roce 1999. Licenci pilota dopravních letadel si udělal v USA. Létal pro společnosti Job Air v Ostravě, Sky Europe a Malaysia Airlines. Od roku 2012 pracuje pro společnost flydubai jako druhý pilot Boeingu 737-800. Má ženu a dvě děti, s nimiž žije v Dubaji.

 

Naši absolventi na našem webu
Lidem, kteří na TULce studovali a dokázali se ve svém oboru prosadit ve světě, jsme věnovali také poslední číslo tištěného univerzitního časopisu T-UNI 360. Najdete ho na svých fakultách, v prostoru před menzou nebo před univerzitní aulou budovy G. V PDF verzi je k přečtení také v archivu zpravodaje T-UNI. Rozhovory s některými absolventy napříč fakultami budeme pravidelně uveřejňovat zde v online verzi.

Radek Pirkl

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 543