Intenzivní kurzy na téma využití Cirkulačních vrtů při dekontaminaci podzemní vody uspořádal ve dnech 2. a 3.března na půdě naší fakulty mechatroniky informatiky a mezioborových studií Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky University Karlovy. Kurzy se konaly v rámci "Mezinárodního vzdělávací projektu - udržitelné a efektivní využívání zdrojů". Projekt je zaměřený na udržitelné a efektivní využívání regionálních zdrojů.
Docent Jiří Mls z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky University Karlovy zdůraznil nutnost ochtany podzemí vody jako nejcenějšího přírodního zdroje. Dekontaminační technologie cirkulačních vrtů umožňuje čistit znečištěnou podzemní vodu efektivně a in-situ (tzn., že není třeba čerpat vodu na povrch). „Pokud došlo k určitému znehodnocení, musíme najít způsob, jak obnovit kvalitu vody na původní úroveň. Užití tzv. cirkulačních vrtů je inovativní přístup k čištění podzemní vody založený na vytvoření konvekční (proudové) cely v okolí vrtu v kombinaci s několika různými čistícími technikami, například stripováním vody, umístěním filtru do tělesa vrtu, dodáváním nutrietů k podpoření růstu mikroorganismů v půdě, které poté biologicky využívají kontaminanty pro svůj životní cyklus aj. Jednou z největších a také nejčastěji zmiňovanou výhodou cirkulačních vrtů je fakt, že není nutné čerpat podzemní vodu na povrch (na rozdíl od metody pump&treat, při které je voda nejprve čerpána na povrch, čištěna a poté reinfiltrována zpět), čištění probíhá přímo uvnitř vrtu,“ uvedl docent Jiří Mls.
Tomáš Ondovčin ze stejné instituce pak hovořil na téma sanace a účinnost l, cirkulačních vrtů a přiblížil účastníkům problém simulace hydrodynamických zkoušek a projevů slapových deformací v podzemní vodě.
Tříletý "Mezinárodní vzdělávací projekt - udržitelné a efektivní využívání zdrojů" podporuje Evropská unie z Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020. Hlavním řešitelem projektu je Fakulta stavebního inženýrství a architektury Vysoké školy technické a ekonomické v Drážďanech. Jejími partery jsou Technicka univerzita v Liberci (fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií ), Ústav pro vývoj technologií, výzkum rašelin a přírodních materiálů Vysoké školy Zittau –Görlitz a Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky University Karlovy.
Hlavním cílem projektu je propojení různých oborů za účelem vytvoření podmínek k lepšímu a efektivnějšímu využití regionálních zdrojů. „Zaměřujeme se především na půdu a vodu. K tomu chceme spojit vědecké a technické zdroje a využívat přitom zkušeností všech partnerů v oblasti vývoje interdisciplinárních koncepcí. Součástí naší projektové strategie je i vytváření nových perspektivních vzdělávacích nabídek,“ řekl vedoucí týmu TUL Jan Šembera. Dodal, že v rámci "Mezinárodního vzdělávací projektu - udržitelné a efektivní využívání zdrojů" budou partneři organizovat také řadu vzdělávacích akcí pro studenty – kurzy, konference a workshopy. V plánu jsou i terénní cvičení, při nichž se nejlépe ověří výsledky výzkumu a práce laboratoří v konkrétním prostředí. Pokračovat budou tradiční workshopy zaměřené na skládkování odpadů. Letos se připravuje již třináctý ročník.
Realizátoři projektu se shodují, že projekt přináší výrazný efekt synergie, vyplývající ve spojení zkušeností a ochotě předávat si poznatky a zkušenosti všech zúčastněných partnerů.
J. Kočárková
-1.jpg)
-2.jpg)
Další články v rubrice
Jsou významně vyšší a mají o několik kilogramů víc než děti v roce 1923. Experti z naší KTV porovnávali tělesnou vyspělost české a slovenské mládeže po 100 letech
Rozsáhlé unikátní šetření tělesných parametrů a také kondice zorganizovali v roce 1923 otec a syn Roubalovi a letos, přesně po 100 letech, jejich testy zopakovali odborníci z katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a...
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...
Výzkum o nanotechnologiích a etice jde do finále. Zapojíte se také?
Jsou větším nebezpečím pro lidstvo jaderné zbraně, nebo nekontrolovaně samoreplikující se nanoboti vytvoření molekulární výrobou? V jakých oblastech by se ne/měly používat nanotechnologie? I takové etické otázky přináší nanotechnologický výzkum. A...
