Rok je teprve v půli a Gabriela Veigertová už naběhala hodně přes 2 tisíce kilometrů. Ne náhodou byla loni tato studentka Fakulty textilní TUL akademickou mistryní republiky v běhu na 3000 metrů nebo třetí na mistrovství ČR v běhu do vrchu a letos se dostala do nominace na Sportovce roku Technické univerzity v Liberci.
Proč Gabrielu běh fascinuje? Jak rychle uběhne 10 kilometrů? Kolik párů bot za rok pošle do tříděného odpadu? Jaké tratě má nejradši? Na to Gabriela odpovídá v rozhovoru.
Ve dvaadvaceti letech patříte mezi českou špičku v závodech na 10 km i v půlmaratonu. Loni jste sbírala, a i letos sbíráte, jedno vítězství za druhým. Čím to?
Na to, proč se mi tak dařilo nebo daří, vlastně nemám vysvětlení. Každý rok je jiný, nedá se měřit počtem vyhraných závodů nebo zaběhlých osobáků. Faktem je, že loňská sezona byla pro mě opravdu výsledkově jednou z nejlepších. Loni jsem poprvé v životě zaběhla deset kilometrů pod 36 minut. To byl opravdu nádherný pocit. Pamatuji si to přesně. Bylo to na Slezanské desítce, na dráze ve Frýdku Místku 16. června. Měla jsem čas 35:40 a splnila si tak limit na mistrovství Evropy do třiadvaceti let. Loni jsem taky měla radost, že byl covid na ústupu a začaly se opět pořádat závody.
Kolik závodů za sezónu vlastně zvládnete?
Loni jsem absolvovala asi třicet závodů. Více jsem se zaměřila na tratě do deseti kilometrů a lehce upozadila běhání do kopce. Přesto se mi podařilo být na Mistrovství ČR v dlouhém horském běhu třetí. Když se zpětně ohlížím, tak se mi letos na jaře opravdu dařilo. Těžila jsem z třítýdenního soustředění na Madeiře, kde jsem byla přes vánoční svátky a začátkem roku. Zúročila jsem to na několika desítkách na jaře a na Mistrovství republiky v půlmaratonu jsem doběhla druhá v čase 1:16:40, což bylo fajn (úsměv).
Letos jste úspěšně zakončila bakalářské studium. Jak jste skloubila běh se školou?
No, je pravda, že konec dubna a května bylo takové lepení školy a běhu dohromady. Kvůli státnicím jsem musela ve studiu zabrat a běhání lehce šidit. Jsem moc ráda, že mi ve škole velmi vycházeli vstříc – všem těm mým soustředěním a ‚běháníčku‘. Chtěla bych moc poděkovat všem na katedře technologií a struktur Fakulty textilní, jak moc mi vycházeli vstříc. Jsou opravdu skvělí. Veškerý volný čas totiž věnuji převážně běhání a doprovodným aktivitám. Upřímně, bylo to náročné a během dne jsem toho stihla opravdu hodně. Když jsem ještě loni chodila do Škody Auto, tak jsem pendlovala mezi Mladou Boleslaví, školou v Liberci a Jičínem, kde bydlím. Znamenalo to vstávat v pět, ráno s čelovkou vyběhnout, pak sednout na bus do školy, odpoledne zase autobusem do Jičína na trénink a večer na aerobik, který dělám jako jeden z doplňkových sportů. V týdnu mám všechno rozpočítané na minuty, abych stihla vše, co si naplánuji.
Běh jako droga
Jak často v týdnu trénujte a kolik toho vlastně naběháte?
V týdnu běhám každý den. Volno si dám jen občas dva dny před důležitým závodem. Ale většinou jdu stejně alespoň klusat. V přípravném období se snažím alespoň dvakrát v týdnu dvoufázově zařadit ranní klus a odpoledne trénink, ať už úseky na dráze, tempový běh, kopce a jiné. Za letošní rok mám k 17. červenci naběháno 2283 kilometrů.
Když vás tak poslouchám, asi naplňujete definici o běhání a droze. Že už bez běhání nemůžete být. Nepletu se?
Ano, droga to opravdu je a budu na ní asi závislá. Dokud mi zdraví bude sloužit, tak doufám, že aspoň dalších třicet let. Aspoň (smích). Běhám v teple, v dešti a dovolené pro mě bývají běžecká soustředění. My běžci jsme asi každý svým způsobem ujetí. Neběžec nepochopí, proč musíte jít běhat každý den za každého počasí, někdy dokonce i dvakrát, proč máte řadu párů bot na běhání nebo proč se musíte táhnout desítky nebo stovky kilometrů na závod. Je to náš svět běžců. A to všechno na tom zbožňuju. Minulý rok jsem ale dokázala šest dní ‚abstinovat‘. Se sestrou jsem byla v Římě a tam jsem vůbec neběhala. Bylo to po Mistrovství Evropy do 23 let a jen jsem odpočívala, jedla pizzu a kochala se památkami. Ale není to se mnou jednoduché. Hodně věcí se podřizuje mému běhání, takže i termín dovolené určilo běhání (smích).
Co máte radši? Běh na 10 km nebo půlmaraton?
Zrovna teď vám odpovím, že bych si radši dala deset kilometrů. Ale za měsíc by to byla třeba pětka nebo půlmaraton. Já takhle distance neškatulkuji a říci, kterou mám radši nebo méně, nemohu. Třeba letos jsem si moc užila osmistovku – osm set metrů jsem si dvakrát v lize zaběhla v hezkém osobáku a užila jsem si i 1500 metrů. Baví mě ta různorodost.
Míváte někdy při závodech krizi? A jak ji překonáváte?
Moje kamarádka říká, že když na to člověk má, tak krize nepřijde. Takhle loni běžela poprvé závodně maraton a splnila si limit na olympiádu (Tereza Hrochová, pozn. redakce) a asi má svým způsobem pravdu. Řekla bych to spíš takto: pár kiláků se vám běží lépe, jiné kilometry hůř, a když by to nebolelo, tak to dělá každý a zaběhne perfektní čas. Když si to odmakáte v tréninku, jde to potom na závodech snáz. Ale pokud přijde krize, jako že vám totálně dojde dech a velmi zpomalíte, je něco špatně. Stát se ovšem může cokoliv, okolností které tomu mohou nahrát, je vždy dost.
A vzdala jste někdy nějaký závod?
Ano, vzdala jsem v roce 2017 Nymburskou desítku. Tekla mi krev z nosu, spouštěla se mi dost v té době. Pak už to bylo po menším zákroku dobré. Jinak nevzdávám. Myslím, že kdo to balí v závodě, balí to pak i v životě ... A i když vím, že běžím špatně a nečeká na mě nic moc umístění, tak doběhnu.
Běžcům stačí k jejich sportu dobré boty, ale asi to není levná záležitost. Kolik bot při takových porcích kilometrů za sezonu odrovnáte?
No, na tu otázku odpovím trochu oklikou. Momentálně mám asi osmnáct párů běžeckých bot. Jsou to troje závodní boty, tempovky, boty na klusy, do terénu, silničky … a některé mám už i druhým rokem. Když jich máte takhle víc a točíte je, tak něco vydrží. Úplně tedy nedovedu odpovědět, kolik jich odrovnám, ale rozhodně je to nejdražší investice, kterou k běhání potřebujete. Poslední roky se mezi vytrvalci těší velké oblibě boty s karbonem. Já nedám dopustit na Nike Vaporflye, které jsou na silniční závody skvělé. Opravdu pomohou a nemáte druhý den odrovnané nohy. A takové botky stojí kolem šesti tisíc a jsou vyloženě na závody. Jenže ten efekt karbonu tam vydrží na zhruba 200 kilometrů. Takže nás to často vyjde dráž než poježdění v autě. Není to úplně levná záležitost, no (úsměv).
Jíte nějak speciálně, abyste zvládala ty vytrvalecké závody, nebo stravu neřešíte?
Úplně nevím, jak se stravují zrovna moji vrstevníci, ale má strava je asi celkem běžná. Jen jistě jím větší porce, protože mám větší výdej. Neomezuji se ale v ničem, respektive, jím všechno. Ale moc nevyhledávám smažené a průmyslově upravované suroviny. Ale takovou pizzu, kebab nebo hamburger od ségry… to si dám moc ráda (smích).
Sen o maratonu
Pokud vím, maraton jste ještě neběžela. Uvažujete o něm?
Je to tak, maraton jsem ještě neběžela. Na něj musíte mít podstatně vyšší kilometráž. Také tréninky na maraton jsou odlišné od toho, co dělám já. Myslím ale, že bych to i se svým tréninkem zaběhla a asi by to nebyl špatný čas. Nicméně doufám, že se to brzy dozvím. Na podzim bych si chtěla zkusit maraton ve Frankfurtu. I když po zkušenostech ze dvou minulých let bych raději plánovat neměla. A když se to nepodaří teď, tak si maraton určitě zaběhnu jindy. Jak říkal Emil Zátopek: ‚Jestli chcete něco vyhrát, běžte. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton.‘ Ale upřímně, mně na to něco zažít stačí i půlmaratón (smích).
Co vás ještě letos čeká a na co se těšíte?
Letos budu na Fakultě textilní nastupovat do navazujícího studia, takže další výzva. Ve sportovní rovině pro mě bude důležitý mezistátní závod v maďarském Györu 5. srpna, kde poběžím tři tisíce metrů a pak hned dva dny nato běh do vrchu v Janských Lázních. Těším se i na podzimní závody, zejména na tradiční běh Praha-Běchovice, mistrovství ČR na 10 km. A soukromě se těším na moji sestru a její dva kluky, co se jí narodili v dubnu den před Mistrovstvím ČR v půlmaratonu mužů a žen. Moje stříbrná medaile z něj patří jim (úsměv).
Adam Pluhař
| Gabriela Veigertová (*2000) Absolventka studijního programu Textilní technologie, materiály a nanomateriály na Fakultě textilní TUL. Na FT bude letos pokračovat v navazujícím studiu. Jako atletka se specializuje na vytrvalostní běhy, zejména na 5000 a 10 000 metrů a na závody do vrchu. Reprezentovala Českou republiku na Mistrovství světa v běhu do vrchu v Argentině 2019. Na Českých akademických hrách 2021 v Olomouci vybojovala pro Technickou univerzitu v Liberci s časem 10:02.59 zlatou medaili v běhu na 3000 metrů. Na Mistrovství ČR do 23 let v Plzni skončila v běhu na 5000 metrů třetí. Loni na dráze ve Frýdku Místku zaběhla osobní rekord 35:40, získala zlatou medaili a splnila tím limit na Mistrovství Evropy v atletice do 23 let. Letos přivezla stříbrnou medaili z MČR v půlmaratonu v Pardubicích, který zaběhla v osobním rekordu 1:16:40. |
Další články v rubrice
Hráči Slovanu budou mít díky spolupráci s TUL a Hotboots nohy v teple
Fotbalisté Slovanu Liberec mohou jako první ligový celek využívat návleky s aktivním zahříváním a nanovrstvou od společnosti Hotboots, které byly vyvinuty na katedře hodnocení textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Náhradníkům...
Student záchranářství bodoval na světovém šampionátu v silovém trojboji
Budoucí záchranář z Fakulty zdravotnických studií TUL Matěj Vojtěch získal na World University Cup v silovém trojboji v Kranjské Goře 1. a 4. místo. V kategorii do 66 kilogramů soutěžil se dvanácti vzpěrači.
Skončily České akademické hry 2024. Pořadatelská TUL je pátou nejúspěšnější univerzitou
Dozněl poslední vítězný potlesk a dvě desítky sportů Českých akademických her 2024 rozprostřených do pěti soutěžních dnů znají své vítěze. Dvaadvacáté hry pořádala po deseti letech Technická univerzita v Liberci a ziskem 20 medailí patří k páté...
