Výzkum archeologických nálezů textilií včetně hedvábného samita z velkomoravských Mikulčic, který dokládá dálkový obchod s luxusními textiliemi dováženými z Byzantské říše. Nebo uplatnění výztuží tkanin a pletenin, jež pomáhají monitorovat pohyby země při otřesech. To jsou jen některá z témat, která zazněla na konferenci STRUTEX pořádané Katedrou technologií a struktur Fakulty textilní TUL (KTT).
V rámci letošního 23. ročníku konference zaměřené na strukturu textilií a strukturní mechaniku textilií katedra hostila na 50 prezentujících účastníků z Evropy i Asie. Ke skončené konferenci se vrací vedoucí KTT Brigita Kolčavová Sirková.
Během letošní konference bylo hodně dominantní téma recyklace. Jak si to vysvětlujete?
Pravdou je, že ještě nikdy nebylo v takové míře zastoupeno téma recyklace a využití biodegradabilních materiálů. Příspěvků bylo šest a svědčí to o tom, že je to téma světově velmi aktuální. V prvním případě se jedná o využití odpadu tkanin nebo pletenin. Znovu se zpracovávají a umožňují vznik nových výrobků, z velké části oblečení. Jde o recykláty ryze přírodní i syntetické. Je to už dnes velké téma módních ekologicky smýšlejících značek. Recyklovatelnost přírodních i syntetických materiálů jde tak daleko, že nebude zapotřebí barvení. Když se původní textilní struktury roztřídí podle barevnosti, dokáží už některé firmy vyrobit textilii i s požadovaným odstínem, aniž by je barvily. Druhá oblast příspěvků se týkala využití odpadu, který vzniká už při výrobě. Firmy vymýšlí strojní zařízení, která dokáží zpracovat i vlákna, která jsme dosud považovali za odpadová s vyšší mírou znečištění. Příspěvky byly zaměřené na to, jakou kvalitu a strukturu ty příze po recyklaci mají.
Co konkrétně se řešilo u zmíněných biodegradabilních materiálů?
Jde o technické textilie, především geotextilie, které se dnes ve velkém používají třeba v zemědělství. V mnoha současných geotextiliích převažují polymerní materiály. Příspěvky byly zaměřené na využití biomateriálů – lnu a konopí. A když se zamyslíme nad tím, co vše se do země dostane, je to opravdu velké ekologické téma. Proti tomu je nějaké zakazování plastových brček opravdu směšné. A biodegradabilní materiály mohou tu obrovskou neekologičnost, které se dopouštíme, pomoci zastavit.
Konference se koná každé dva roky, naposledy proběhla v roce 2018, pak zaúřadoval COVID-19. Věnovaly se letošní příspěvky ochraně před virem, který způsobil celosvětovou krizi?
Zajímavé je, že právě vůbec. Ani jeden příspěvek se nevěnoval textilním strukturám využitelným v prevenci proti covidu. Před dvěma lety to přitom bylo velmi silné téma. Koronavirus je zjevně mezi námi pořád a bude ještě dlouho, my jsme už ale evidentně tuto ještě donedávna obrovsky skloňovanou kapitolu výzkumu uzavřeli.
Jaké téma zaujalo vás?
Zmíním se o výzkumu s izraelskými kolegy. Je nám ctí spolupracovat s institutem Technion (Israel Institute of Technology), který využívá senzorů v kompozitech s tkanou nebo pletenou výztuží pro výzkum seismických pohybů Země nebo toho, jak se chová země po výbuchu. Tyto textilní struktury jsou velmi lehké a spolehlivé. Senzor se snímáním uložený v kompozitních betonových blocích zaznamenává možné změny v půdě, jak izraelští kolegové říkají, sledují „zdravotní stav země“. Z Izraele jsme měli hned tři příspěvky. Ale těch pro mě zajímavých témat bylo letos několik. Například využití 3D textilních struktur v dopravníkových pásech, což byl příspěvek z Polska. Textilie jsou tvořeny vysokopevnostními polyestery, popřípadě aramidy. V tomto směru je úžasné, co zvládnou textilní struktury. Osobně mě zajímají také analýza a výroba tubulárních vláken. Vlákna umožňují řízený rozvod kapaliny v chladičích nebo klimatizačních jednotkách. Pojednával o tom příspěvek z Německa.
S jakými tématy vystoupili zástupci Fakulty textilní?
V ústní prezentaci jsme měli dva příspěvky, v posterové sekci deset příspěvků. Jedno z posterových témat bylo zaměřeno na recyklaci. Zmiňovalo výsledky, kterých se podařilo dosáhnout na základě zakomponování odpadu do příze. Druhý příspěvek, jenž dostal i cenu v kategorii nejlepší poster konference, pojednával o výzkumu hedvábného samita z velkomoravských Mikulčic (samitum je tkanina s vytkávaným vzorem. Tká se v keprové vazbě a díky tomu je velmi pevná, pozn. redakce), který dokládá dálkový obchod s luxusními textiliemi dováženými z Byzantské říše. Výzkum běžel ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR. Za pomoci elektronové rastrovací mikroskopie se mimo jiné zjišťovalo, jaké textilní struktury a materiály se používaly při výrobě.
Letos jste pořádali už 23. ročník konference STRUTEX. Prošla konference za tu dobu nějakým vývojem?
Hlavní je pro nás vždy řešení problematiky struktur a strukturní mechaniky včetně modelování, což jsou témata orientovaného základního výzkumu, který je dlouhodobý. V první sekci konference se proto zabýváme strukturami, vnitřním rozložením, modelováním a výpočty. I STRUTEX ale rozšířil záběr a zejména v posledních deseti letech je multidisciplinární a dnes je konference propojená i s problematikou inovací a aplikací textilních struktur v oděvních i technických oborech, včetně medicíny. Jedná se například o oděvní sektor, senzory v textiliích a podobně. Snažíme se ale především držet vysokou úroveň konference z pohledu mezinárodní prezentace. Letos účastníci přijeli z Německa, Francie, Izraele, Polska, Slovenska, Ukrajiny, Moldávie, Turecka, Mauricia, Indie, Pákistánu, Číny, Iránu i České republiky mimo TUL. V příspěvcích 23. ročníku konference jsme přijali na padesát příspěvků. Z toho polovina byla přednesena ústně během dvacetiminutové prezentace a třetina ve formě posterů. Přičemž účastníci z kategorie poster nevystavují pouze poster, ale mají i pětiminutovou prezentaci. A to jsme asi třetinu příspěvků museli letos odmítnout. Další, dvacátý čtvrtý ročník STRUTEXu chystáme na 2.–4. 12. 2024. Jak výjimečné datum to bude, tak výjimečná bude i konference.
Jak si stojí Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci v porovnání s jinými zeměmi? Patří ve výzkumu stále na špici?
Bezpochyby ano. Zatímco většina zemí, které byly silné v textilním výzkumu, během třiceti let, kdy v oblasti textilu docházelo k obrovským změnám, měnily strukturu studijních programů, zmenšily své fakulty nebo je redukovaly na pouhé katedry, tak u nás se to nestalo. Tyto země pod tlakem okolností a třeba i menšího zájmu studentů ustoupily od základů, jako jsou technologie nebo materiály a vsadily například jen na design. Jinými slovy, my jsme na rozdíl od jiných univerzit nezničili technologické celky. I díky tomu se jako jediní stále zabýváme základním výzkumem. Z tohoto pohledu jsme stále jedinečnou fakultou v Evropě, která si zachovává to, co bylo vždy nosné – tedy vědu a výzkum. Ostatně, naše fakulta je unikátní i tím, že studentům poskytuje zázemí v celé oblasti svého výzkumu. Studenti mají přístup k veškerému technologickému zázemí, včetně materiálů – můžou pracovat od návrhu až po realizaci ve všech oborech, který textil nabízí. Tohoto zázemí využívá i mnoho studentů ze zahraničí.
Příští rok bude Katedra technologií a struktur FT TUL slavit spolu s celou univerzitou jubileum. Chystáte něco zvláštního?
To je pravda. Jsme nejstarší katedra na fakultě a příští rok budeme slavit 65 let. Jsme tedy jen o pět let mladší než univerzita. Chceme upozornit na to, že textil v České republice žije a daří se mu, jen se o tom málo mluví. Firem, co tu fungují a dávají lidem práci, je velké množství. Chceme proto především zviditelnit naše partnery. Tedy firmy, které podnikají v oborech, které stály u kořenů naší katedry – to je tkaní, pletení a předení. Na oslavu našeho výročí uspořádáme přadlácko-pletařsko-tkalcovské sympózium. Chceme představit firmy působící v textilu na území ČR. Ostatně, technický textil je v mnoha případech vyráběn v Evropě a na území České republiky má díky obrovské textilní tradici velké zastoupení. Firmy mají také zájem o naše studenty a tady se nabízí jedinečné propojení. Oslavy a sympózium jsou plánovány na 15. září 2023.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Emeritní rektor Kůs je členem kontrolní rady Technologické agentury ČR
Členy kontrolní rady Technologické agentury ČR volí Poslanecká sněmovna na čtyřleté období. Profesor Zdeněk Kůs bude tedy ve funkci do roku 2027.
Ministryně Langšádlová si sestavila poradní tým z mladých vědkyň a vědců. Jeho členkou je Markéta Klíčová
Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace, sestavila nový poradní tým z mladých expertek a expertů se zkušeností z prestižních zahraničních univerzit a vědeckých pracovišť. Mezi 14 nadějnými jsou také nositelé významných vědeckých...
TUL se stane součástí evropské inovační sítě na využití 5G technologií. Díky novému projektu
Podpořit rozvoj kvalifikované pracovní síly v oblasti pokročilých 5G technologií, a tím napomoci inovacím a hospodářskému růstu. To je jeden z důležitých přínosů mezinárodního projektu Deep Tech Empowerment for Higher Education Institutes (akronym...
