Rektor Technické univerzity v Liberci Vojtěch Konopa dnes pokřtil na půdě univerzity knihu Vlastimily Bergmanové Textilana - v obrazech a datech. Kniha je výsledkem realizace projektu fakulty textilní, který finančně podpořil také Liberecký kraj, statutární město Liberec a Nové Město pod Smrkem.
„Beru do ruky tuto knihu s pocitem nostalgie nad něčím, co mělo pro Liberecko a celou naší republiku veliký význam. Představuji si generace lidí, které Textilana živila je mi líto, že světově proslulá značka zmizela z trhu,“ řekl při slavnostním křtu Vojtěch Konopa.
Textilana byla spojována s pojmy jako je tradice, široký výrobní sortiment, móda a kvalita a zaměstnání pro tisíce ti lidí několika generací.Publikace, která je k dostání v prodejně skript univerzity a také v domě kultury, připomíná historii již největšího vlnařského podniku v Československu od jeho vzniku až po ukončení výroby v červenci 2003. Bývalý areál dnes připomíná jen holý pozemek. Továrna definitivně zmizela z mapy Liberce v březnu 2005, kdy padl tovární komín. Na místě továrny by v budoucnu měly vyrůst byty.
„Publikace není koncipována z hlediska historika, ani není míněna jako odborné pojednání z oblasti podnikového managementu. Mým cílem bylo nabídnout pohled bývalého pracovníka Textilany, kde byla zajímavá výroba a velké množství vzácných lidí. Aby byl můj pohled ucelený, bylo třeba studovat i v archivních materiálech a úředních spisech, nahlížet do podnikového časopisu i denního tisku a inspirovat se propagačními materiály Textilany," řekla autorka, která v Textilaně pracovala 20 let a která v současné době pracuje na katedře designu Fakulty textilní TUL.
Kniha doplněna historickými fotografiemi a řadou historických dokumentů i osobních vzpomínek bývalých zaměstnanců. Vydání knihy, která mapuje více než 200 let textilní výroby v Liberci a především 180 let od vzniku Textilany, ocenil dnes i poslední generální ředitel podniku Stanislav Nosek. "Je to takový pomník stovkám a tisícům lidí, kteří v Textilaně do poslední chvíle obětavě pracovali a bojovali o její záchranu," poznamenal Stanislav Nosek. Ten roce 2001 sám podal návrh na prohlášení konkurzu, protože jinou cestu jak zachránit výrobu neviděl. „Továrna s tak vysokou energetickou náročností a s náročným odpadovým hospodařením neměla šanci v centru Liberce přežít. Doufali jsme ale, že zachráníme závod v Novém Městě pod Smrkem. Bohužel nepovedlo se ani to. Tehdy nebyla politická vůle nám pomoci a v tom těžkém boji jsme byli sami,“ dodal Nosek.
Podle prorektora TUL Zdeňka Kůse zůstává ale textilní obor přes všechny otřesy perspektivním odvětvím. „Liberec má šanci zůstat minimálně na evropské špičce. Je to otázka nových technologií a materiálů. Textilní fakulta má dobré technické vybavení a kvalitní vědecké pracovníky a může připravit podmínkya vychovat odborníky pro podniky, které jsou připraveni novou vlnu v textilu zachytit,“ řekl Kůs
Počátky liberecké Textilany byly spjaty s bratry Liebiegovými, kteří skoupili na počátku 19. století několik samostatných textilních manufaktur, spojili je a postupně vybudovali moderní textilní podnik. Velký rozmach pak zažila Textilana po II. světové válce, kdy působila v pěti závodech. "V dobách největší slávy zaměstnávala na 8000 lidí," poznamenala Bergmanová. Po roce 1989 ale firma postupně ztrácela pozici, kvůli vysokým nákladům byla výroba ztrátová. Podnik orientovaný hlavně na USA a západní Evropu ztrácel zakázky. Textilku nezachránila ani reorganizace, která snížila počet zaměstnanců na necelý tisíc.
Kniha byla vydána nákladem tisíc kusů a doporučená cena je 590 korun.
J. Kočárková
Karel Caidler
