Profesor Vojtěch Konopa je rektorem Technické univerzity v Liberci již sedmý rok. Letos vstupuje do posledního celého akademického rok svého volebního období. Mandát předá svému nástupci k poslednímu lednu 2010, tedy na konec zimního semestru akademického roku 2009/10. Je v pořadí třetím polistopadovým rektorem na liberecké univerzitě, která se na univerzitu transformovala z Vysoké školy strojní a textilní.
****
Technická univerzita v Liberci je pokračovatelem Vysoké školy strojní, která byla v Liberci založena v roce 1953 a v roce 1960 se změnila na Vysokou školu strojní a textilní. Od 1. ledna 1995 byl škole přiznán název Technická univerzita v Liberci. Co vedlo vedení školy ke změně a je mezi těmito typy škol nějaký rozdíl? Není to jen formalita ve změně názvu?
Určitě nejde jen o formální změnu názvu. Rozdíl je patrný již v šíří nabídky zcela odlišně zaměřených studijních oborů v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Dříve měla liberecká vysoká škola jen dvě technicky zaměřené fakulty – strojní a textilní. Dnes nabízí na šesti fakultách a jednom vysokoškolském ústavu široké spektrum vzdělání v klasických technických, přírodovědných, humanitních, ale také v uměleckých a mezioborových studijních programech.
O Technické univerzitě v Liberci se poslední dobou poměrně hodně mluví v souvislosti s úspěchy ve vědě a výzkumu. Změnilo se něco i v této oblasti?
Po roce 1989 se před námi otevřel jiný svět. Najednou jsme měli přístup ke spoustě dříve nemyslitelných informací a potkávali jsme výjimečné lidi, kteří po roce šedesátém osmém byli donuceni opustit univerzitu nebo dokonce emigrovat. Pro liberecké vysoké školství byl neobyčejně šťastný návrat profesora Zdeňka Kováře a jeho působení ve funkci rektora TUL. Liberecká univerzita využila šance a začala úspěšně spolupracovat ve vědě a výzkumu s prestižními univerzitami a vědeckými institucemi v celém světě. Studenti mají dnes možnost využít široké nabídky zahraničních stáží a část svého studia mohou absolvovat v zahraničí. Přijíždějí k nám zahraniční pedagogové a studenti, kteří se na vědecké práci podílejí. Taková výměna zkušeností je nenahraditelným přínosem pro studium i vědeckou práci.
Liberecká univerzita si nemůže stěžovat na malý zájem o studium ani na nedostatek studentů. Čemu vděčíte, že se vaší univerzity nepříznivá demografická křivka prakticky netýká?
Je to určitě tím, že prestiž naší univerzity rostla. Svým významem již přesahuje liberecký region, hlásí se k nám studenti z celé České republiky a tradičně i ze Slovenska. Zvláště potěšitelné je, že třetina z deseti tisíců našich studentů si vybrala technické obory na fakultě strojní, fakultě mechatroniky informatiky a inženýrských studií, na fakultě textilní a fakultě umění a architektury. Myslím, že zájem studentů o naši univerzitu odráží fakt, že Technická univerzita v Liberci je chápána jako kvalitní a dynamicky se rozvíjející moderní vysoká škola. Je to také díky tomu, že jsme prosadili maximální otevřenost univerzity vůči veřejnosti. Snažíme se o to, aby byla aktuálně informována o veškerém dění na univerzitě a také díky tomu si lidé k naší univerzitě vytvořili velmi pozitivní vztah. Ovoce sklízí také naše snaha o popularizaci studia technických oborů a prezentace výhod technicky vzdělaných odborníků. Zájem o studium technických oborů se zvyšuje s ohledem na změnu společenského povědomí o rostoucím významu techniky, o atraktivnosti těchto oborů a dobrém uplatnění absolventů v praxi. Studenti středních škol a jejich rodiče si už uvědomují, že technické obory jsou hnací silou naší ekonomiky, že technicky vzdělaní lidé mají největší šanci na dobré pracovní uplatnění. Na trhu práce je stále velký nedostatek technických profesí. Právě tento zájem o absolventy technických fakult nám dává předpokládat, že zájem o studium na naší univerzitě bude přinejmenším stabilní. Navíc se připravujeme na širší přijímání studentů ze zahraničí.
TUL je jistě také významnou institucí ovlivňující současný i budoucí život v regionu. Jak hodnotíte vztah univerzity a regionálních institucí?
I tady došlo k výraznému posunu. Představitelé Libereckého kraje i statutárního města Liberec nejen rádi zdůrazňují, že Liberec je univerzitní město, ale také s univerzitou významně spolupracují. Finančně například podporují různé univerzitní projekty. Ty příspěvky jsou milé, i když jejich výše není nijak závratná. Pro nás je ale cenná především morální podpora dění na univerzitě a tvůrčí atmosféra v našich vzájemných vztazích. Univerzitu není možné přehlédnout i z toho důvodu, že naši studenti a zaměstnanci tvoří více než desetinu obyvatel stotisícového Liberce. Jenom naši studenti utratí ročně v Liberci stovky milionů korun, což je jistě pozitivní ekonomická informace. Nehledě na to, že se svými zhruba tisíci zaměstnanci patří univerzita k největším zaměstnavatelům v kraji.
Objevují se ale názory že Technická univerzita v Liberci málo ovlivňuje společenské a politické dění v regionu?
Setkal jsem se s názory, že by se univerzita měla zapojovat do politického dění a vyjadřovat se k různým kauzám. Já jsem ale zastánce přísné apolitičnosti akademické půdy. Proto také naše univerzita jako instituce nedává prostor politickým mítinkům a podobným akcím. Navíc názor nebo vliv univerzity jako instituce na společenské a politické dění je sporná záležitost. Názor nebo vliv na toto dění mohou mít jednotliví členové akademické obce, nikoliv univerzita jako celek. Nikdo nebrání akademickým pracovníkům ani studentům, aby se svobodně vyjadřovali k různým, třeba i politickým a společenským problémům. Pokud tak činí a budou činit, je to jen dobře pro společnost i univerzitu. Sám tak činím poměrně často – třeba i tímto rozhovorem.
Vy často zdůrazňujete význam spolupráce univerzity s průmyslovými podniky a s hospodářskou praxí vůbec. V čem vidíte tak zásadní přínos této spolupráce?
Na úroveň naší spolupráce s průmyslovou praxí můžeme být právem hrdí. TUL získává 40 procent celkového rozpočtu- letos to je zhruba jedna miliarda korun- z doplňkové činnosti, tedy ze spolupráce s podniky. Máme dobře zmapované potřeby firem v regionu. Vývoj a výzkum na TUL ve většině případů koresponduje s praxí a rozvíjíme studijní programy, které odrážejí potřeby průmyslu. Podniky zadávají universitě řešení konkrétních vývojových úkolů. Univerzitní týmy také často přicházejí s novými myšlenkami a novými způsoby řešení a následně hledají partnery, kteří jsou schopni tyto myšlenky zpracovat a realizovat. K modelovým příkladům spolupráce akademické a průmyslové sféry patří unikátní technologie na výrobu nanovláken "Nanospider", která vznikla na katedře netkaných textilií TUL a je rozvíjena s firmou Elmarco. Výhoda je oboustranná pro podniky i pro univerzitu. Studenti se dostanou k moderním technologiím, kterými škola nedisponuje a udělají si představu o svém budoucím povolání. Firmy si zase mohou vytipovat potenciální zaměstnance s ohledem na své konkrétní potřeby. Pro vědecké týmy univerzity má tato spolupráce význam také z hlediska zpětné vazby, protože si mohou závěry a výsledky své vědecké práce prověřit v praxi.
Takže jste s postavením Technické univerzity v Liberci spokojen?
Neříkám, že je všechno stoprocentní a že není co zlepšovat. Trápí mě mimo jiné stále ještě vysoký věkový průměr habilitovaných pracovníků – profesorů a docentů. Podle mých představ se také nedaří například zvyšovat mobilitu studentů a přimět studenty, aby více využívali nabídky zahraničních stáží. Mám ale takový názor, že univerzita má stát na třech pilířích. Jsou to výuka, věda a výzkum a spolupráce s hospodářskou praxí. Jsem přesvědčen, že v případě naší univerzity jsou všechny tyto tři pilíře dostatečně fortelné a silné.
Děkuji za rozhovor
