O ruských válečných zločinech, komplexu méněcennosti ruské společnosti i lžích médií, které si Středoevropan vůbec nedokáže představit. Ale i o zoufalé pomoci zraněným a nemocným lidem v úděsných podmínkách improvizovaných nemocnic bez vody, které zlikvidovala ruská armáda. O tom všem vyprávěla v univerzitní aule válečná zpravodajka a expertka na postsovětský prostor Petra Procházková.
Přednáška Příčiny a následky války na Ukrajině byla součástí diskusního cyklu 5400 vteřin inspirace s osobností, který uspořádala Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL. Zakladatelka agentury Epicentrum a respektovaná novinářka ověnčená prestižními novinářskými cenami Petra Procházková byla prvním hostem cyklu besed.
Petra Procházková se hned v úvodu svěřila s tím, že poprvé v životě dala přednost rodině – přijímacím zkouškám syna na střední školu – před odjezdem do válečné zóny. Zároveň se ale mohla podělit o čerstvé zážitky svých známých, vozíčkáře Spartaka a zdravotní sestry Natalie z vybombardovaného Mariupolu. Den před besedou přijeli nečekaně k Petře Procházkové domů.
„V prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu se s nimi ještě dalo přes WhatsApp a Telegram komunikovat. A oni posílali z Mariupolu úplně úděsné zprávy. Nejdřív, že se museli přestěhovat k mamince, pak sestře, že má větší sklep. A před několika dny se najednou zprávy utnuly. Pak došlo ke strašnému útoku na porodnici, vzápětí na divadlo. Až se najednou na WhatsApp objevila zpráva: ‚Až budeme v bezpečí, tak se ti ozveme‘. Včera večer (v úterý 22. března) přijeli k nám domů. Jsou vystresovaní, unavení, jejich auto je strašně rozbité, ale jsou relativně v pořádku,“ popsala Petra Procházková.
Spartak byl svědkem bombardování mariupolské porodnice. „Byl to letecký útok. Nejprve létají drony, ty oblast zmapují, když zjistí, že je někde hodně lidí, tak za chvíli přiletí letadlo a shodí bombu. Absolutně mu věřím, vůbec nepřepokládám, že by si něco vymýšlel (ruská propaganda tvrdí, že si Ukrajinci porodnici zničili sami, pozn. redakce). Jsou to pro nás důležitá svědectví od lidí, co byli přítomni něčemu, čemu jednou budeme říkat válečné zločiny.“
Zničené nemocnice
Natalie pracovala až do poslední chvíle jako zdravotnice na oddělení dialýzy. Skončila, když přestala téct voda. „Lidé museli odjet, nebo by umřeli. Některé léky jako zdravotnice měla, jiné zcela chyběly. Například inzulín. Buď se těm lidem podařilo utéct, nebo zemřeli. V tuto chvíli už není v Mariupolu vůbec žádná nemocnice. Byly tam improvizované nemocnice, třeba v bazénu, ten už ale také před několika dny rozbombardovali,“ přiblížila Petra Procházková.
Natalie byla součástí skupiny, která po bombardování vyhledávala raněné. I laiky učila zašívat rány. Mrtví končili v provizorních masových hrobech. „Bylo mi Natalie líto. Spíš mi přišlo, že je nešťastná, že tam nemůže být. Ještě tam zůstalo asi dvě stě tisíc lidí.“
I znalkyni Ruska, jakou Petra Procházková je, současná podoba války na Ukrajině s barbarskými útoky na města a civilisty zaskočila. „Ani jsem neuvažovala nad tím, že to Putin udělá. Domnívala jsem se, že se maximálně Rusové pokusí rozšířit území separatistických republik na podstatnou část Doněcké a Luhanské oblasti. Podle mě jsme se ale snažili odhadnout myšlení člověka, který je normální. V tom byla chyba,“ přiznala novinářka.
V zajetí monstrózní propagandy
Rusové jsou dnes podle Petra Procházkové v zajetí monstrózní a primitivní státní propagandy. Kvůli zlikvidovaným opozičním médiím, zrušeným zpravodajským televizím a rádiím, byť se jen pokoušely o náznak šíření pluralitních názorů, či zablokovaným sociálním sítím, nemají Rusové možnost získávat informace z jiných, než prolhaných státních zdrojů. „Nevím, jestli se díváte na ruskou televizi, takových hrdinů je málo. První kanál ruské televize je něco šíleného. Šíří se tam zprávy typu, že nejen na Ukrajině, ale už na celém Západě jsou fašisti a jdou na Rusko. Druhým narativem je, že jsme dekadentně zvrácení, že tady tomu vládnou homosexuálové a že je budeme nutit k tomu, aby to taky dělali. Dokonce se tam tvrdí, že Ukrajinci chtěli uspořádat referendum, jestli mohou uspořádat Donbas Pride, tedy pochod za práva homosexuálů. A že se toho budou muset účastnit školáci. Když to pak slyší prosté Rusky na venkově, tak si řeknou: ‚No to už jsou snad lepší ty tanky,‘“ řekla Petra Procházková.
Manipulace a propaganda jsou podle Petry Procházkové tak silné, že když lidé z Charkova telefonují s příbuznými v Rusku a mluví o bombardování, rodiče jim nevěří. „Tvrdí jim, že si bomby shazují sami. Ruská společnost je teď ve vážném stavu polovědomí, má odřezané informační kanály, dokonce i sportovní, a nemůže si nic ověřit,“ upozornila novinářka.
„Ruská společnost se také nemůže k ničemu kriticky vyjadřovat, je v zajetí velké propagandistické manipulace. Ze začátku jsem se tomu smála, pak jsem pochopila, že tomu spousta lidí věří. Že to mediální uzavírání se Ruska světu má svůj velký význam. Nejsou to hloupí lidé, jsou ale v zajetí nějakých představ, mají malý kontakt s opozičními názory. Jestli teď někdo potřebuje denacifikaci, jsou to Rusové, a ne Ukrajinci.“
Obrovský problém má novinářka po invazi se získáváním názorů z ruské strany. „Stále nevidíme to, co se děje v ruských hlavách. Je velmi nebezpečné to opomíjet. My jsme v Deníku N ještě před invazí začali dělat sérii rozhovorů s ruskými intelektuály a záměrně jsme nevybírali ty, co jsou v naší liberální ‚bublině‘. Byl tam vidět obrovský zlom. Ze dne na den se úplně změnila mediální atmosféra v Rusku. Ti lidé se začali bát. Získat vyjádření druhé strany je obtížné. Ti lidé mě prosí, abych s nimi nemluvila.“
»Jsme pro vás švábi«
Podle Petry Procházkové je v ruské společnosti patrný komplex méněcennosti. Jím mnohá vyjádření a činy vysvětluje. „Možná na tom neseme vinu, že jsme nedokázali pochopit, co je Rusko. Ale rozhodně pocit Rusů vůči nám je vyčítavý. Podle nich si jich dost nevážíme. Tvrdí, že jsme se nad ně vždy vyvyšovali. Bylo to patrné i z rozhovoru s ruským politologem Jevstafjevem (Dmitrij Jevstafjev je jedním z těch, kdo prostřednictvím Kremlem řízených médií utvářejí veřejné mínění v Rusku. K ruským divákům promlouval i v noci po vyhlášení nezávislosti separatistických republik prezidentem Vladimirem Putinem, pozn. redakce). Říkala jsem si, že si moc vážím toho, že na rozhovor přistoupil. A on mi na to řekl: ‚Ale nevážíte. Vy si o mně myslíte, že jsem šváb.‘ S těmito lidmi se pak velmi těžko domluvíte,“ vzpomněla Petra Procházková na jeden z obtížných rozhovorů.
„S tím souvisí ta touha se ukázat, nandat nám to. Dávno na ně nikdo neútočil, přitom stále vychovávají děti k tomu, že to někdo udělat chce. Pěstují si v sobě pocit ohrožení. Můžu mít tisíc věcí proti Americe nebo NATO, ale nemyslím, že někdo chtěl zaútočit na Rusko. Velká část Rusů si to opravdu myslí. Takto manipulované jsou tam už děti od opravdu útlého věku. Učitelé dostali přesné instrukce, co smějí říkat o ukrajinské válce.“
Ukrajina si zachovala svobodu
Petra Pocházková upozornila na to, že ani na Ukrajině nebylo vše ideální. Zmínila například masivní korupci. „Ale jedna věc na Ukrajině opravdu fungovala, a tu si Ukrajina zachovala. A to je svoboda a svobodné volby. Ať si o Zelenském každý říká, co chce, byl to svobodně zvolený prezident. To, co je v Rusku, to nejsou volby, to je šaškárna. Legitimita Zelenského je vedle Putina absolutní. Svobodné volby definovaly Ukrajinu jako evropskou zemi se svobodnými médii už před tou válkou.“
Válka podle Petry Procházkové přinese strašné utrpení, které je zapotřebí zastavit nalezením kompromisu. „Který zachová důstojnost a zastaví to vraždění. Ukrajincům se nepodaří Rusy vytlačit, ale podařilo se jim je zastavit. To nikdo nečekal a je to z hlediska Ukrajiny obrovský úspěch,“ domnívá se Petra Procházková.
V závěru na okamžik vystoupila ze své novinářské objektivity. Řekla, že pokud bude západní svět Rusku platit za plyn a ropu, tak zdroje pro financování války nikdy nevyschnou. „Sankce jsou dobré, ale je to taková dlouhodobá věc. Spíš dolehne na občany. Oni se tak můžou naštvat na Putina a svrhnout ho, ale i na nás. Budou říkat, že my můžeme za to, že se mají špatně. No, ale je to jistý pokus. Hlavní příjem do ruského rozpočtu pro financování války spočívá ale opravdu v jejich exportu a ten zastavený není. Myslím, že pokud by měli Evropané za něco demonstrovat a něco udělat, tak za to, ať jim jejich vlády vypnou plyn. Musíme své vlády přesvědčit, že jsme ochotni slevit ze svého komfortu. Protože životy Ukrajinců za to stojí.“
Četné otázky z pléna debatu protáhly o dalších 1800 vteřin.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Kus »Smaragdového ostrova« je nově i na TUL
Velvyslanec Irska v ČR Alan Gibbons slavnostně otevřel nové oddělení irské literatury v univerzitní knihovně. Ambasáda se na pořízení knih pro Irish Corner – Irský koutek – finančně podílela a chce tak prakticky podpořit nový studijní program...
Studenti připravili vlastní software pro přednášku softwarového aktivisty Stallmana
Americká legenda, která je zakladatelem svobodného softwarového projektu GNU, Richard Stallman si během svého turné po Evropě udělal zastávku také na naší univerzitě. Příprava jeho přednášky byla velmi netradiční. Stallman je známý tím, že...
Konference »VIZ: 3D« cílila na inovace, které pomáhají zlepšovat život
Výsledky výzkumů převážně našich vědců, které rozhodně neleží v šuplíku, pomáhají zlepšovat život a mohou inspirovat, představila v Liberci první putovní výzkumná konference Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Koncept konference, jež cílí na...
