Na TUL se zrodila kniha Redernové v Čechách

Knihu Redernové v Čechách napsal vedoucí katedry historie FP TUL Milan Svoboda. Má podtitul Nalézání zapomenutých příběhů 16. a 17. věku. Poutavým stylem, srozumitelným i pro laiky, popisuje dějiny rodu, který na přelomu 16. a 17. století výrazně ovlivnil hospodářský i politický vývoj Liberecka, Frýdlantska a přilehlého současného polského území. Kniha mapuje období mezi lety 1558 a 1621.

Milan Svoboda ve svém díle vykresluje tři výrazné osobnosti z rodu Redernů. Mimořádné postavení si vydobyla Kateřina z Redernu, hraběnka, rozená Šliková. Ta úspěšně podnikala a na rozdíl od představitelů jiných českých šlechtických rodů nepřivedla své panství do dluhů. Kateřina proslula především jako osobnost, díky níž stojí v redernovském zámku v Liberci kaple.

"Kateřina dokázala vydělat peníze na nákladnou reprezentaci Redernů u habsburského dvora," řekl T-UNI Milan Svoboda. Kateřina ovdověla v 36 letech a znovu se neprovdala. Příjmy měla především ze soukenictví a plátenictví. Látky vyvážela do německy mluvících zemí, ale i do jiných částí Evropy. Redernové vlastnili rovněž pivovary v Liberci a ve Frýdlantu, těžili měď a cín v Jizerských horách a zpracovávali železo.

Frýdlantská hrobka Melchiora z Redernu je evropským skvostem

"Pokoušeli se také hledat drahé kameny - jizeríny," dodal Milan Svoboda. Kateřinu z Redernu živilo rovněž poskytování úvěrů, například městu Lipsko půjčila 30.000 tolarů na šestiprocentní úrok. Její manžel Melchior byl velitelem císařských vojsk ve válce proti Turkům a zemřel v roce 1600.

"Nechala mu vystavět hrobku, která svou honosností dosahuje úrovně skvostů funerální architektury tehdejších evropských panovnických rodů," upozornil Milan Svoboda. Melchiorovo mauzoleum se nachází v chrámu ve Frýdlantu v Čechách. Kateřina porodila Melchiorovi jediného potomka - syna Kryštofa. Musela vydělat dostatek peněz i na jeho kavalírskou cestu do Itálie, což se jí podařilo.

Milan Svoboda ve své knize vyvrací nepravdy o Kateřině z Redernu. Zasloužila se o ně německá beletristická literatura a dramatické umění 19. století. "Autoři ji vyobrazili jako svárlivou, nepřející, svévolnou, drsnou a hrubou ženu. Je to ale zavádějící představa," konstatoval Milan Svoboda. Kateřina stavěla kostely a zakládala vsi. Nejznámější jsou Kateřinky.

Kniha Redernové v Čechách má více než 550 stránek a obsahuje několik objevných zjištění. "Získal jsem německý popis mauzolea Melchiora z Redernu z roku 1610. Jeho autor, Gerhard Hendricks, prezentuje Rederna jako válečníka, ale také vypovídá o ideálních vztazích v rodině Redernů," poznamenal Milan Svoboda. Mauzoleum vyplenili za třicetileté války Švédové.

Redernové zanechali potomkům varování před věroučným konflikty

V Ebersbachu u Zhořelce (Görlitz) našel Milan Svoboda náhrobek se 16 redernovskými erby, které jsou totožné s erby ve frýdlantském hradu. V knize dostal důležité místo i posmrtný portrét Melchiora z Redernu. Plátno o rozměrech tři krát tři metry visí ve frýdlantském kostele Nalezení sv. Kříže, vůbec se o něm nevědělo ani v uměnovědné literatuře a mezi posmrtnými portréty šlechticů patří na našem území k nejvýznamnějším.

"Zásadní věcí je v knize také interpretace sgrafit na hradě ve Frýdlantě. Přinášejí velmi důležité zprávy o náboženské situaci v Čechách v druhé polovině 16. století a jsou varováním před věroučnými konflikty," prohlásil Milan Svoboda.

Redernové patřili mezi protestantské rody a po bitvě na Bílé hoře museli své panství opustit. Kryštof z Redernu se tam vrátil v roce 1639 během třicetileté války s vojskem švédského generála Banéra. Měl od něj glejt a na bývalém panství Redernů žil pod jeho ochranou. V roce 1640 však Švédové ze severních Čech odtáhli a s nimi se stěhoval také Kryštof z Redernu. Zemřel v exilu bez dědiců po roce 1641. Rod Redernů tehdy vymřel ve své frýdlantské linii po meči.

Kniha Redernové v Čechách vyšla v nákladu 450 kusů. Vydala ji Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Milan Svoboda na knize pracoval řadu let. Její vydání sponzorovala FF UK v Praze, Technická univerzita v Liberci, Město Liberec, Liberecký kraj a Kittelovo muzeum v Krásné - Pěnčíně.

Miloslav Lubas