Česko má mezi vyspělými evropskými státy nejvyšší počet vysokoškolských institucí na deset milionů obyvatel. Přitom demografická křivka na několik následujících let je neúprosná: Ze středních škol bude vycházet stále méně maturantů a ne všechny vysoké školy se tak na trhu uživí. Studenti si budou vybírat kvalitní školy a to se nyní o všech říct rozhodně nedá.
"V České republice se stále příliš hraje na tituly a českých vysokých škol by mělo být méně," říká profesor cambridžské univerzity Rudolf Haňka. "V Česku momentálně existuje 26 veřejných a 45 soukromých vysokých škol na deset milionů lidí. V Británii je 130 univerzit na 60 milionů lidí. Takže už z velmi prostého srovnání vychází, že vysokých škol je v Česku opravdu velmi mnoho," tvrdí Haňka. Navrhuje, aby se Češi nechali inspirovat například v Dánsku. "To nedávno udělalo reformu a z třinácti vysokých škol jich zbylo osm. Samozřejmě to nešlo snadno a bez potíží. Obrazně řečeno mířili na rektory při vyjednávání pod stolem pistolemi, aby je přesvědčili vidět správnost věci, ale povedlo se to," říká.
Podle Haňky v roce 1993 studovala na vysokých školách pětina lidí z populačního ročníku, dnes studuje šedesát procent. "To změnilo povahu vysokoškolského vzdělání, které se stává masovou záležitostí. Horní třetina intelektuálně schopných nedostává tak kvalitní výuku, jak by potřebovala. Na druhou stranu ty méně schopné dvě třetiny někdy nezvládají, přeruší školu, přestupují a podobně," uvedl.
O zrušení některých vysokých škol Haňka mluví i s vědomím, že v jiných evropských zemích také studují dvě třetiny populace a že OECD Česku dokonce vyčítá nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí."Problém je v nevyjasněné roli bakalářského studia. To je ve světě považováno za ukončené vysokoškolské vzdělání. Kdežto v Česku devadesát procent bakalářů pokračuje dál k magisterskému titulu," tvrdí Haňka.
Celý rozhovor najdete na: http://hn.ihned.cz/c1-38860720-nase-vysoke-skoly-zachrani-jen-nova-krev
Tak čeští poslanci uvažují o změně. V Česku v současnosti existuje podle nich velmi zdlouhavý proces udělování a odebírání vzdělávací akreditace, pokud chce ministerstvo školství nekvalitní školu zrušit. Poslanci už proto uvažují, jak to změnit." Procedurální náročnost, jak tady je, umožňuje procedurální zneužívání situace," vysvětluje Vladimíra Dvořáková, vedoucí ministerské komise, která školám uděluje akreditace, proč by měl být systém akreditací jiný.
Poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) vidí problém hlavně v tom, že se vysokým školám uděluje hodně vzdělávacích akreditací. "Shoda s odbornou veřejností byla v myšlence akreditovat větší celky, nikoli jen studijní programy. Jestli to mají být studijní obory, vysoké školy nebo fakulty, to je věc, o které musíme hovořit," říká Šojdrová a pokračuje: "Ale rozhodně akreditace musejí doznat změnu ve smyslu kvality studijních programů a podmínek, za jakých je možné uskutečňovat vysokoškolské vzdělání."
Poslanec Ivan Ohlídal (ČSSD) naopak navrhuje, aby se především snížil počet soukromých vysokých škol, které mají s kvalitou výuky často problémy.
J. Kočárková
(s použitím zpravodajství Českého rozhlasu 2 Praha
Další články v rubrice
Nemocnice hledají, my odpovídáme. První CAREer Day na TUL
Velký zájem studujících i zdravotnických zařízení z celých severních a středních Čech provázel první CAREer Day na TUL. Studentky a studenti fakulty zdravotnických studií si mohli poprvé vybrat místo své praxe i budoucího zaměstnavatele na jednom...
Knihy našich pedagogů nadchly porotce Magnesie Litery
Hned dvě knihy akademiků z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL jsou v širší nominaci nejprestižnější soutěžní přehlídky tuzemské literatury Magnesia Litera. Kateřina Portmann a kolektiv katedry historie zaujali porotce knihou Návrat...
Navždy odešel docent Jaroslav Jágr, první děkan Ekonomické fakulty
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás dne 22. dubna 2025 navždy opustil doc. Ing. Jaroslav Jágr, CSc., jedna z předních osobností Hospodářské (současné Ekonomické) fakulty TUL, její první děkan a dlouholetý pedagog. Docent Jágr se zásadním...
