Miroslav Žižka zvládl v čele ekonomické fakulty reakreditaci většiny oborů a rozsáhlou restrukturalizaci v nabídce studia. Druhý čtyřletý mandát, který mu začal letos na podzim, by tak mohl být pro něj mnohem klidnější. Co je nového na ekonomické fakultě a co můžeme v brzké době očekávat, to jsou témata našeho rozhovoru.
Připravuje se vaše fakulta na stále rostoucí zájem zahraničních studentů-samoplátců o studium?
Na ekonomické fakultě je výuka pro zahraniční studenty v angličtině realizována již po řadu let – například pro studenty přijíždějící v rámci programu Erasmus nebo pro Univerzitu Nisa. Po stránce výuky tedy příjezd studentů z Dálného východu nebo Afriky nepředstavuje větší problém. Zcela nově bude nutné otevřít jen několik málo kurzů v navazujícím studiu, na což jsme připraveni.
Protože nechceme, aby zahraniční studenti byli izolováni od českých studentů, některé předměty jsou vyučovány v anglickém jazyce také pro české studenty. Dochází tak na fakultě ke vzniku přirozeného mezinárodního prostředí.
Zvažujete i otvírání dalších oborů v angličtině?
Od července máme nově akreditováno v angličtině doktorské studium, do kterého se už hlásí zahraniční studenti z Ghany, Íránu, Indie a dalších zemí.
Před čtyřmi lety jste si jako jeden z bodů volebního programu vytkl zvýšení motivace mladé generace o doktorské studium. Navýšil se počet doktorandů na fakultě?
Bohužel ne. Zájem o doktorské studium ze strany českých studentů klesá. Je to dáno zejména ekonomickou situací. České ekonomice se daří, naši absolventi získávají bez problémů uplatnění v praxi, což mě samozřejmě těší. Stále častěji nás navštěvují představitelé různých firem, kteří hledají nové spolupracovníky prakticky do všech pozic, a to již na bakalářském stupni studia. Úměrně této situaci se navyšují i nástupní mzdy čerstvých absolventů, kdežto stipendia doktorandů jsou dnes již deset let stejná. Mnoho s tím nenaděláme, doktorské studium je ze strany státu zoufale podfinancované, a to i ve srovnání například se Slovenskem, kde je základní výše stipendia doktoranda dvojnásobná. Snažíme se nabídnout doktorandům jiné benefity: zapojujeme je do projektů, přispíváme jim na zdravotní pojištění, nabízíme zahraniční pobyty a úhradu nákladů na ně, přesto finančně nabídkám z praxe konkurovat nemůžeme. Cesta by byla ve skloubení práce s dalším vzděláváním, firmy však nemají moc zájem podporovat doktorské studium svých zaměstnanců, až na výjimky, jako je Škoda Auto, kde doktorské studium uznávají jako firemní vzdělávání zaměstnance.
Co se vám povedlo v uplynulém volebním období a na co chcete navázat?
Zásadním východiskem do dalších let je pro nás úspěšná reakreditace, která se týkala téměř všech našich oborů. Museli jsme utlumit obor Cestovní ruch a zcela jsme zrušili obor Pojišťovnictví, o který byl velmi malý zájem ze strany studentů. Nicméně určité penzum informací ze zrušených oborů jsme zachovali a zavedli ho jako specializace zejména do oboru Ekonomika a management služeb.
S nabídkou oborů souvisí i rozšíření studia v angličtině pro zahraniční studenty-samoplátce, o kterém jsem již hovořil.
Také se nám s kolegy podařilo rozhýbat podnikatelského ducha na naší univerzitě. Při fakultě vznikl Student Business Club, který pořádá přednášky, workshopy s lídry firem a také teď už třetí ročník soutěže o nejlepší univerzitní start-up. I v tom chceme v dalším období pokračovat.
V čem vás potěšila novela vysokoškolského zákona?
Novela zákona přináší například jasnější pravidla pro pobočky zahraničních vysokých škol, které fungují na území České republiky a dosud často zejména v ekonomických oborech představovaly „nekalou“ konkurenci pro české vysoké školy, které na rozdíl od nich musely projít náročným akreditačním procesem v České republice. Nyní musí mít alespoň registraci českého ministerstva školství i u nás působící zahraniční školy.
Potěšilo mne také, že novela umožňuje rozlišovat profesně a akademicky zaměřené studijní programy, což dává prostor některým školám lépe zacílit zaměření svých studijních programů z hlediska uplatnění absolventů na trhu práce.
Děkujeme za rozhovor.
Do druhého funkčního období vstoupili letos také Jana Drašarová, děkanka fakulty textilní, a Zdeněk Fránek, děkan fakulty umění a architektury. Rozhovor s Janou Drašarovou čtěte zde, rozhovor se Zdeňkem Fránkem čtěte zde.
-pir-
Další články v rubrice
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Krátká a intenzivní verze Erasmu+. Dobrá cesta třeba pro studenty, kteří mají studium nabité praxí
Evropa ho vynalezla za časů covidu, kdy se špatně cestovalo přes hranice, pokud vůbec. Tzv. Blended Intensive Programme Erasmus+ – BIP – umožňuje část stáže zvládnout online a část absolvovat jako intenzivní týdenní pobyt na partnerské univerzitě...
