Fakulta textilní je jedinou institucí svého druhu v Evropě, je proto často v hledáčku zahraničních studentů. Čtyři roky ji vede Jana Drašarová, v pořadí dvanáctý děkan fakulty, a až do roku 2020 by ji měla vést. V rozhovoru mluví o vztazích fakulty se zahraničím, o silné tradici i plánech.
Fakulta textilní je velmi úspěšná v získávání zahraničních studentů zejména z Asie, čím to je? Co k nám studenty z Indie, Číny nebo Pákistánu láká?
Fakulta má díky svým špičkovým odborníkům aktivní kontakty v zemích, které patří k významným producentům vláken a textilu. Studenti k nám často přicházejí právě díky těmto kontaktům. Není to ovšem samozřejmost, je to výsledek naší dlouholeté aktivity v zahraničí. Druhá přímá linka do zahraničí vede přes studenty samotné. Ti, co u nás již studují, nás doporučují svým kamarádům a kolegům v domovských zemích. Těší mě, že studenti, kteří k nám ze zahraničí přicházejí, dosahují skvělých studijních i vědeckých výsledků, a dvojnásob mě těší, že ti nejlepší z nich jsou dnes již našimi kolegy.
Co se vám povedlo v uplynulém volebním období a na co chcete navázat?
Fakultě textilní se v uplynulém období podařilo udržet a dále rozvíjet celou škálu vědních i vzdělávacích oborů – od materiálového inženýrství přes široký záběr technologií po návrhy designu a hodnocení kvality –, které nemají v celé Evropě obdoby.
To, co je přidanou hodnotou naší fakulty a co má smysl dále rozvíjet, je náročnost. Jsme nároční každý sám na sebe, na své kolegy a konečně i na studenty a to je v době, která ve vědě a výzkumu svádí k citacím pro citace a nabírání RIVových bodů, důležité. Je to základ, který udržuje celkovou laťku kvality naší školy vysoko, a já chci krédo náročnosti a posilování vědomí osobní zodpovědnosti i nadále podporovat. Jedině tak nás práce a učení může dále bavit a rozvíjet, vidím v tom jedno ze svých poslání v roli děkanky.
Klíčová je také výchova doktorandů, mladých kolegů, kteří budou motivovaní k tomu na fakultě pracovat, habilitují se u nás a posílí naše odborné týmy.
A ne snad úkol, ale bonus vidím v tom, pokud se nám i v nadcházejících letech podaří udržet počty nově zapsaných studentů. Fakulta textilní má počet nastupujících studentů do prvních ročníků takřka stejný jako v předchozích letech a to je v době rapidně klesající demografické křivky (a době expanze textilních produktů do nových odvětví, která je doprovázena zvýšeným zájmem firem o absolventy) úspěch.
Fakulta stojí na mezinárodní spolupráci a těsných kontaktech s ostatními fakultami. To je její devíza, kterou chceme i nadále rozvíjet. Textilní a vlákenné materiály se přesunuly do mnoha dalších oborů, podněcujeme proto spolupráci napříč fakultami a stejně tak se snažíme i my výsledky z jiných oborů inspirovat. V tom je velkou výhodou, že jsme součástí tak rozmanitého společenství oborů, nápadů, podnětů a lidí, jako je Technická univerzita v Liberci.
Při své kandidátské řeči jste zmínila, že se cítíte být trpaslíkem na rameni obrů. Je tradice sílou fakulty?
Silná tradice je a byla na fakultě vždy důležitá. Ctím otce zakladatele. To jsou ti obři, na jejichž ramenou nyní stojím. Jsou to profesoři a docenti, kteří na fakultě učili. Profesor nejenže předává vědomosti, má okolo sebe celou školu lidí, kterým předává také způsoby vědecké práce, uvažování nad problémem i jednání s kolegy. Vývoj v textilu je nezadržitelný a každý z otců zakladatelů fakulty byl vždy příkladem toho, jak se má člověk čelem postavit k novým výzvám. Jedině tak mohla fakulta udržet krok s dobou a jen díky tomu jsme dnes tady. Úspěšná firma je podle mě ta, která ctí právě otce zakladatele, na fakultě by to mělo fungovat nejinak.
Fakulta má pod svými křídly skoro 25 let také katedru designu, jak zapadá tato umělecká větev do jinak technicky laděného studia?
Náš design je výjimečný právě tím, že se jeho studentům dostává hlubokých znalostí také z technologie. To žádná jiná čistě výtvarná škola nemá. To propojení je předností naší a především našich absolventů, o které je pak ve firmách zájem právě proto, že možná stojí víc nohama na zemi, na reálných základech daných technickou stránkou věci. Po umělecké stránce jsou ale také na výši, proto naši bakaláři odcházejí rovnou do firem nebo pokračují na další umělecké školy, popřípadě zakládají své módní a designové značky.
Na fakultě jste také studovala, jaké je to být šéfem svých někdejších vyučujících?
Být děkanem pro mě neznamená bouchnout si do stolu a trvat na své neomylné pravdě. Děkan není šéf v pravém slova smyslu. Je to spíše moderátor diskuze, přináší do ní podněty nebo usměrňuje podněty od svých kolegů. Direktivní vedení zabíjí touhu po dosažení vědění a to je motor, bez kterého učit a pracovat nelze. Po této stránce jsou role profesora vedoucího žáky a děkana vedoucího profesory rozdílné a není vlastně podstatné, že jsem se z žákyní stala děkankou. Co se týče někdejších mých vyučujících, dnešních kolegů, cítím na fakultě vzájemný respekt.
V čem vás potěšila novela vysokoškolského zákona?
V ničem. Ta novela není koncepční, vznikala několik let a je z ní až příliš patrné, že se na ní vystřídalo několik politických garnitur, často s protichůdnými názory. Původní záměr byl snad v lecčems dobrý, ale jeho smysl se v průběhu přípravy novely zcela vytratil. Marně se snažím v této souvislosti hledat alespoň náznak staré pravdy, že všechno zlé je pro něco dobré.
Děkujeme za rozhovor.
Do druhého funkčního období vstoupili i děkan fakulty umění a architektury Zdeněk Fránek a děkan ekonomické fakulty Miroslav Žižka. Rozhovor se Zdeňkem Fránkem čtěte zde, Miroslav Žižka odpovídá na dotazy redakce zde.
Další články v rubrice
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
