"Po svém téměř dvouměsíčním působení na Michigan Technological University (MTU) jsem se rozhodla přiblížit vám odlišnosti mezi českými a americkými univerzitami," píše Jana Horáková, stipendistka Fulbrightova programu, na úvod pokračování svých postřehů z amerických univerzit.
Největší rozdíl je určitě v tom, že studium je zde zpoplatněné. Platí se (a ne zrovna málo) za každý absolvovaný předmět podle kreditů, které za jeho absolvování získáte. Studenti si proto obvykle na studium berou půjčky. Na druhou stranu je rozdíl také v tom, že zde není problém sehnat si práci na některém oddělení. Bežně jsou inzerovány pracovní pozice, které studentům pomáhají vyžít. Navíc jsou zaměstnáni na univerzitě a získávají tak cenné zkušenosti.
Doktorandi věnují veškerý svůj čas výzkumu. Vědí, že když se chtějí prosadit mezi špičkami, musí pracovat.
Také přístup studentů k výuce je diametrálně odlišný. Řekla bych, že studia si více váží a přistupují k němu zodpovědněji, než je tomu zvykem v České republice. Výuka probíhá většinou formou hodinových přednášek, během nichž se studenti aktivně zapojují do výkladu. Přednášející klade otázky, které studenti zodpovídají, případně o nich mezi sebou debatují. Fakta pro debatu si studenti předem načtou z knih a během výuky si věci dále ujasňují. Od studentů se vyžaduje průběžná příprava. Několikrát během semestru je čeká zkouška, obvykle písemná, z probrané oblasti. Na konci semestru pak musí projít závěrečnou zkouškou.
Co se týká PhD studentů, veškerý svůj čas věnují výzkumu. Každý pracuje na svém projektu, který se snaží naplnit. Studenti ve škole tráví hodně času, nejenže zde zůstávají dlouho do večera, ale chodí do školy obvykle i v sobotu. MTU je poměrně malá univerzita, což je PhD studentům neustále připomínáno. Vědí, že pokud se chtějí v budoucnu prosadit mezi ostatními špičkami ze světově uznávaných univerzit, musí pracovat o to více. Většina lidi po ukončení PhD studia na MTU chce žádat o místo postdoka na prestižnější univerzitě (například můj čínský kolega chce do San Francisca, mimo jiné proto, že je tam tepleji).
Ještě připojuji zmínku o počasí, to je kapitola sama pro sebe. Před příjezdem jsem si přečetla, že jsou zde dvě období: "winter is here" a "winter is coming". Do poloviny října bylo nádherné slunečné počasí a relativně teplo. 21. října napadl první sníh. Žádné období winter is coming jsem nepocítila, zima je nenávratně tady.
Jana Horáková
Americký přístup k vědě láká naši doktorandku
Amerika in vivo: První dojmy z USA
Amerika in vivo III: Halloween a Den krocanů
Amerika in vivo IV: Vědci aktivní i mimo laboratoř
Amerika in vivo V. Klady i zápory doktorského studia
Jana Horáková(*1987, Česká Lípa) Vychodila českolipské gymnázium, je bioložka – absolvovala farmaceutickou fakultu UK Hradec Králové, dva roky působí na FT TUL jako výzkumnice a doktorandka na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. Letos v srpnu odletěla na desetiměsíční stáž Fulbrightova stipendia do USA. |
Další články v rubrice
Miroslav Černík získal Českou hlavu
Za dlouhodobé a významné úspěchy na poli čištění kontaminovaných vod a využití sanačních technologií získal profesor Černík, ředitel našeho výzkumného ústavu CXI, nejvyšší tuzemské ocenění pro vědkyně, vědce, inovátory a inovátorky. Převzal ho v...
Nanoflexion – univerzitní med-tech spin-off získal miliony na další vývoj
Univerzitní spin-off Nanoflexion, který Markéta Hujerová (Klíčová) založila na Fakultě textilní TUL, se zaměřuje na prevenci pooperačních komplikací v gastrointestinální chirurgii pomocí speciálních nanovlákenných náplastí. Tyto „nanonáplasti“...
Glassiteca dává nový život nepotřebnému sklu
Až 11 milionů tun skla skončí každý rok na skládkách jen v rámci EU, zrecykluje se přitom pouhá čtvrtina odpadního skla – materiálu, který je jinak možné využívat donekonečna. S ambicí tato neudržitelná čísla změnit přichází Glassiteca, první...