Americký přístup k vědě láká naši doktorandku

Jana Horáková byla jednou z 38 českých uchazečů, kteří letos splnili podmínky pro udělení stipendia Fulbrightova programu a vycestují na stáž do USA.  Rok ve Státech začal pro libereckou bioložku již před několika dny. Z města Houghton ve státě Michigan nám bude pravidelně přispívat svými postřehy o tom, jak se v USA zabydlela, jak se tam socializuje a především jak se jí pracuje na tamní univerzitě.

Jana Horáková stráví v USA 10 následujících měsíců, pokud využije možnosti stipendium prodloužit, získá celý rok v USA. Vybrala si stáž na Michigan Technological University na oddělení tkáňového inženýrství se zaměřením na cévy sídlící v městečku Houghton ve státě Michigan.

Na Technické univerzitě v Liberci se na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů pod vedením profesora Davida Lukáše zabývá náhradami cév o malém průměru.

„Hledáme možnosti takových náhrad za využití nanovlákenných tkáňových nosičů, scaffoldů, které tvoří podpůrnou strukturu pro přichycení a množení buňek. Řešíme materiál a strukturu těchto nosičů  a  provádíme testy in vitro, v laboratorních podmínkách. Laboratoře v Houghtonu jsou vybaveny i pro testy in vivo na myších, a to je při řešení výzkumných úkolů velká výhoda,“ řekla redakci T-UNI Jana Horáková jen pár dnů před tím, než odletěla na konci srpna do Spojených států.

Odletěla spolu s manželem, který si bude žádat o pracovní povolení a poté se ucházet o práci v oboru IT. Komise Fulbrightova programu vyčlenila pro Janu stipendium ve výši 26 tisíc dolarů.

„Ubytování jsme si už sehnali přes internet, bydlet budeme v části domku asi pět minut od Houghtonu. Ubytování nás vyjde na 450 dolarů měsíčně, takže stipendium by mělo stačit i na to, abychom si pronajali auto. O Americe se traduje, že lidi tam jezdí všude autem, pěšky se nikam nedostanete, toho se trochu bojím, řidičák mám sice dlouho, ale moc jsem zatím neřídila. Na druhou stranu už jsme si zjišťovali, že Houghton je velmi bezpečné město. Mělo by být snad třetí nejbezpečnější v celých Státech,“ přibližuje Jana přípravy na výzkumný pobyt i z praktičtější stránky.

Drobná příkoří je liberecká bioložka odhodlána překonat, ví, že odměnou jí budou nové poznatky v oboru, který na naší univerzitě pomáhá v týmu Davida Lukáše spolu s Petrem Mikešem zakládat.

„Loni jsme na katedře vypsali jeden předmět, v němž se vyučují materiály tkáňového inženýrství, a nyní usilujeme o rozšíření tohoto předmětu na dva. Na Michigan university mají problematiku tkáňového inženýrství rozdělenou asi na dvacet předmětů. Chtěla bych si proto zajistit účast na přednáškách. Budou pro můj obor určitě velice inspirativní.“

Přístup na přednášky Janě snad neodepřou, výhodu spatřuje také v tom, že Fulbright-Masarykovo stipendium (celý název titulu) hradí možnost kdekoliv v USA uspořádat svou vlastní přednášku. Téma nemusí být jenom vědecké.

„Připravím si prezentaci výzkumu na naší univerzitě, představím také Českou republiku a Liberec, aby lidé věděli, odkud jsem. Určitě přednášku uspořádáme, je to vítaná příležitost, jak poznat další části Spojených států.“

Cestování, výlety a také sport jsou samozřejmou součástí stipendijního pobytu mladých aktivních lidí. Navíc oblast Velkých jezer, která je nedaleko univerzity, k výletům a sportovním aktivitám vyloženě vyzývá.

Na otázku, co je to hlavní, v co doufá, že si z Ameriky přiveze, mladá vědkyně s úsměvem odpovídá:

„Doufám, že se tam trochu naučím americký přístup: jak je všechno skvělé a všichni jsme skvělí. Je to asi přehnané, ale přijde mi to optimističtější přístup, než s jakým se shledávám u nás. My Češi jsme spíš pochybovační, takže doufám, že se vrátím optimističtější.“

První ze série postřehů Jany Horákové ze stáže v USA vám přineseme v nejbližších dnech.

Radek Pirkl

Jana Horáková

(*1987, Česká Lípa)

Vychodila českolipské gymnázium, je bioložka – absolvovala farmaceutickou fakultu UK Hradec Králové, dva roky působí na FT TUL jako výzkumnice a doktorandka na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. Je vdaná, žije v Jablonném v Podještědí.

 

Další články v rubrice

Šaty se vrací do oběhu jako ramínko na šaty. Roman Knížek (vlevo) a Pavel Hendrichovský představují ramínko vyrobené z textilního recyklátu.

Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu

Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...

8. 11. 2023 | Věda a výzkum | 863

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 385