Kateřina Strnadová z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů získala Fulbright–Masarykovo stipendium a odletí na devět měsíců na University of Michigan. Bude se věnovat vývoji nosičů nervových buněk pro míšní implantáty.
Výzkum naší doktorandky z fakulty textilní by měl přispět k tomu, že někdy ve vzdálenější budoucnosti lékaři nahradí poškozený kus míchy nebo nervu implantátem, na kterém naroste nervová tkáň, zacelí poškozené místo a dojde k znovuobnovení nervové funkce.
Právě na problematiku spojenou s implantáty nervových tkání míchy se zaměřuje dizertační práce a výzkum Kateřiny Strnadové, s jehož výsledky uspěla u komise Fulbrightova programu.
Kostrou implantátu je scaffold – jakési lešení, na kterém narůstá vlastní buněčná tkáň. Základ scaffoldu Kateřina tvoří zvlákňováním polymeru metodou „drawingu“, tedy tažením vláken z kapky polymeru polykaprolaktonu. Drawingem se daří produkovat strukturu s vlákny orientovanými jedním směrem, která je pro růst nervových buněk ideální. „Pro růst nervové tkáně se ukazuje nejvhodnější struktura s mikrovlákny. Pracujeme ovšem i na tom, abychom dokázali vytáhnout také nanovlákna. Mohlo by to posloužit dalším aplikacím,“ říká Kateřina Strnadová. Drawing provádějí výzkumníci z katedry netkaných textilií na mikromanipulátoru, který zkonstruoval a dále inovuje Lukáš Stanislav z fakulty strojní. Sofistikovaná metoda produkce scaffoldu pro nervové buňky propojuje i další univerzitní pracoviště.
Tým profesora Stibora z CxI na takto připravenou vlákennou mikrostrukturu nanáší další polymer – polypyrrol, který vede elektrický proud a měl by růst nervových buněk a obnovu tkáně stimulovat.
Na University of Michigan ve městě Ann Arbor asi 50 kilometrů od Detroitu bude Kateřina na tomto svém výzkumu pracovat dále na katedře biomedicíny pod vedením profesora Lonnie Shey.
„Vybrala jsem si tuto katedru, protože tam také pracují v oblasti kultivace nervových buněk. Používají ovšem metodu tzv. bridges, mostů. Drawing neznají a profesor Shea byl naším postupem nadšený,“ říká Kateřina. „Řešíme nyní, jak několik desítek kilogramů těžký mikromanipulátor do Spojených států dopravit a hlavně, jak ho uzpůsobit na tamní podmínky. Mikromanilupátor je napájen elektrickým zdrojem, parametry elektrické sítě v Severní Americe se ale od té evropské liší,“ doplňuje mladá bioložka, původně absolventka oboru Molekulární biologie a biochemie parazitů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Jsem ráda, že jsem přešla sem do Liberce. Dělala jsem před tím také doktorát na Akademii věd, ale tamní prostředí je příliš konkurenční. Tady na katedře vládne přátelská atmosféra a práce je tu multioborová. Dozvím se toho hodně o vláknech, různých metodách zvlákňování, o polymerní chemii atd., takže si i jako biolog neustále rozšiřuji obzory,“ shrnuje své dva roky na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Kateřina Strnadová.
Pro katedru je její výjezd do Spojených států již třetím úspěchem ve Fulbright-Masarykovo stipendiu. V tomto akademickém roce komise Fulbrightova programu vybrala z 35 žádostí 16 stipendistů. „O Fulbrightu hodně lidí uvažuje, ale chybí jim odvaha k tomu, aby se přihlásili. Já jsem ji nakonec našla až díky Janě Horákové, kolegyni z katedry, která byla na Fulbrightu před dvěma lety. Motivovala mě a také se se mnou podělila o důležité informace,“ dodává Kateřina Strnadová. Do Spojených států odlétá s mikromanipulátorem v září tohoto roku.
| Stipendium Fulbrightova programu Fulbrightovo stipendium si klade za cíl prohloubit porozumění mezi USA a partnerskými zeměmi. Stipendia Fulbrigtova programu mají několik variant a poskytují českým vědcům příležitost studovat, provádět výzkum či vyučovat v USA. Hodnotícím kritériem Fulbright-Masarykova stipendia je kromě vědecké práce i aktivní účast v občanském a veřejném životě. Stipendia se udělují každý rok, financuje je česká a americká vláda. |
Radek Pirkl
O své stáži na Fulbrightu psala pro T-UNI doktorandka Jana Horáková
Další články v rubrice
Miroslav Černík získal Českou hlavu
Za dlouhodobé a významné úspěchy na poli čištění kontaminovaných vod a využití sanačních technologií získal profesor Černík, ředitel našeho výzkumného ústavu CXI, nejvyšší tuzemské ocenění pro vědkyně, vědce, inovátory a inovátorky. Převzal ho v...
Naše vědkyně bodovaly v soutěži Falling Walls Lab
Třetí místo a speciální cenu Womans for Innovations získaly vědkyně univerzitního ústavu CXI Pavlína Konopáčová a Karolína Morávková v českém výběru soutěže Falling Walls Lab. Obě naše vědkyně se utkaly se třinácti mladými vědci a inovátory z celé...
Autonomní vozítko ANTETUL zaujalo během Dnů AI 2025
Robotické vozítko ANTETUL vyvinuté na Technické univerzitě v Liberci se představilo návštěvníkům Dnů AI 2025 v Technickém muzeu Liberec. Zájemci si mohli vozítko prohlédnout zblízka, vidět jeho jízdu a vyslechnout si besedu o vývoji a testování...
