Start-up Pazoury, který vyvíjí speciální prémiové rukavice pro běžkaře, se stal vítězem jedenáctého ročníku univerzitní soutěže Start-up TUL. Na druhém místě skončila Mamaya – služba, která chce nabízet udržitelný a k životnímu prostředí šetrný pronájem těhotenského a dětského oblečení. Třetí místo a zároveň cena Miláček publika patří TailTrackeru – chytrému psímu obojku a aplikaci pro monitoring pohybu psa a jeho zdravotního stavu.
Projekt Pazoury si klade za cíl vyvinout a dostat do prodeje běžkařské rukavice s maximální efektivitou a bez kompromisů, které budou moci využít i vrcholoví závodníci. Rukavice budou mít inovativní prvky pro zlepšení výkonu a komfortu při jízdě. Start-up rozjíždějí závodní běžci na lyžích Tomáš Lukeš z Ekonomické fakulty TUL a Michal Novák.
„Motorem pro nás bylo, že z praxe velmi dobře známe problémy závodních rukavic. Chtěli jsme na to reagovat a začít vyrábět takové rukavice, které budou bezezbytku a bez kompromisů běžkařům vyhovovat. Naším cílem je prémiový produkt navržený s ohledem na nejvyšší možnou efektivitu a dlouhodobou životnost. Cílíme na každého lyžaře, který touží po maximálním požitku z jízdy na lyžích,“ říká Tomáš Lukeš.
Pazoury spolupracují s japonskou firmou Toray, jež vyrábí špičkové a vysoce odolné materiály. Rukavice bude start-up šít pro muže i ženy. „Jednou z potíží běžkařských rukavic, kterou chceme řešit, je, že nevydrží. Projeví se velký oděr rukavic, protože jsou vyrobené z méně kvalitních materiálů. Naše materiály budou naproti tomu špičkové a degradovat nebudou. Rukavice také zajistí dobrou tepelnou izolaci a výbornou prodyšnost,“ dodává Michal Novák.
Specifická má být i konstrukce, aby se rukavice při záběrech neposouvaly a nezpůsobovaly mikroporanění. Pazoury na vývoji prototypu spolupracují s Fakultou textilní TUL.
První rukavice by se na trh měly dostat už letos, přičemž prodej poběží přes e-shop. Cena jednoho páru by se na trhu měla pohybovat kolem 2300 korun.
Postupně se Pazoury chtějí dostat i na středoevropský a skandinávský trh. „Naší velkou výhodou je, že máme přímý dosah na běžeckou komunitu, která nám pomůže i s propagací,“ líčí Michal Novák.
Vítězný start up získal 50 tisíc korun, 10 hodin mentoringu v hodnotě 20 tisíc a divokou kartu do podzimního inkubačního programu Výkop v hodnotě 10 tisíc korun. Ceny věnovala Nadace Jablotron, Nadace Preciosa a Lipo.Ink.
Půjčovat si oblečení a šetřit planetu
Mamaya, projekt studentky prvního ročníku navazujícího studia na Fakultě textilní TUL Terezy Odvárkové, chce nabízet pronájem těhotenského a dětského oblečení podobně udržitelně smýšlející komunitě maminek. Porotci přiřkli Mamaye druhé místo.
Hlavní myšlenkou Terezy Odvárkové je, že těhotenské a dětské oblečení lze využít po velmi krátkou dobu. Naproti tomu autorka projektu chce, aby jeden kus oblečení posloužil co nejvíce maminkám a nekončil tak rychle v bazaru nebo v kontejneru na textilní odpad a následně na skládce. Nabízí pronájem oblečení jen na dobu, kdy bude potřeba. Po vrácení může textil sloužit dál a šetřit tak místo, peníze i planetu. „Proč kupovat oblečení, které využijete jen na chvíli?,“ pokládá Tereza řečnickou otázku.
Průzkumem zjistila, že o tento typ služby je u určité skupiny maminek značný zájem. „V Česku nic takového není. Pronájem dětského oblečení funguje například v Anglii. Tam pracují na principu subscription, kdy zákazníci platí měsíčně fixní částku, za kterou si mohou vybrat určité množství produktů. O tomto modelu také přemýšlím, ale z průzkumů mi vyšlo, že je spíš zájem na jednorázovou platbu,“ vysvětluje Tereza Odvárková.
Částka by se odvíjela od typu oblečení. Jiná cena by byla za dupačky, jiná za dětskou bundu a jiná za těhotenské kalhoty. Tereza ale počítá s tím, že půjde o 15 procent výrobní ceny. „Za tuto sumu není stále zákazník schopen si oblečení koupit, takže pronájem pro něj bude pořád atraktivnější.“
Britský model podle Terezy Odvárkové dokáže jeden kus oblečení vracet do oběhu až sedmkrát. S každým dalším cyklem se částka za pronájem snižuje. To, v jakém stavu se oblečení bude vracet a kolik cyklů ve skutečnosti v českých podmínkách vydrží, musí však ověřit až ostrá praxe.
V první fázi Tereza zamýšlí, že oblečení vyrobené v Evropě bude nakupovat od certifikovaných dodavatelů. Později by ráda rozjela vlastní výrobu v České republice. „Přesné datum rozjezdu ještě nevím, ale nápad nosím v hlavě dlouho a soutěž mě hodně namotivovala. Chci začít a půjdu do toho co nejdřív,“ říká Tereza.
Za druhé místo si díky podpoře Nadace Jablotron a Nadace Preciosa autorka nápadu odnesla 30 tisíc korun.
Chytrý psí obojek pozná, kde běhá váš pes a jak mu je
Chytrý psí obojek s aplikací pro identifikaci psa, monitoring jeho pohybu a zdravotního stavu TailTracker skončil na třetím místě. Získal také nejvíc hlasů od diváků finálového večera – cenu Miláček publika. Autorovi nápadu Davidu Kárníkovi náleží 20 tisíc korun od Nadace Jablotron a Nadace Preciosa a mentoring v hodnotě 15 tisíc korun.
Zatím zůstává jen u nápadu, na světě je jen zjednodušený prototyp. Porota však ocenila, že jde o jasně definovaný produkt s velkým potenciálem. Pokud se jej podaří dotáhnout do konce, najde si své příznivce.
„Psích obojků na monitoring zvířete je spousta, ale zaměřují se jen na určení polohy psa a jednoduché metriky, jako jsou spálené kalorie a ušlé kroky. Už ale neměří zdraví psa, nevyhodnocují statistiky a nepredikují nemoci. Nejsou tak komplexní a nenabízejí takovou škálu věcí,“ líčí svůj nápad David Kárník, student prvního ročníku navazujícího studia Ekonomické fakulty TUL, jenž se výrobou chytrých zařízení zabýval už ve své bakalářské práci.
Říká, že miluje technologie i psy a v obojku obě své vášně skloubil. „Komunikace poběží z obojku do serveru a z něj pak do mobilního telefonu majitele psa. Pokud dojde k nějaké změně, ať už polohy psa – například pes uteče ze zahrady – nebo jeho zdravotního stavu – jeho biologické hodnoty nebudou v normálu – server to vyhodnotí a pošle upozornění uživateli,“ vysvětluje David.
Prototyp zatím měří GPS polohu a ukazuje jednoduchou identifikaci zvířete. Komplexní zařízení s měřením biologických hodnot zatím David nevyrobil. „Mám v plánu pracovat na projektu postupně a pomalu, protože se zatím potřebuji soustředit na školu a na diplomovou práci. V mém detailně připraveném plánu ale počítám s tím, že po roce intenzivní práce můžu vše spustit a začít prodávat. Podmínkou je samozřejmě také počáteční investice.“
MediBuddy připraví léky pro pacienty a ubere práci sestrám
Cenu za největší společenský přínos, kterou uděluje Ekonomická fakulta, získal projekt automatického dávkovače léků MediBuddy. Petra Bachtíková, Jana Hlaváčová a Vojtěch Šíp z EF cílili ve svém projektu především na soukromá zdravotnická zařízení, kde může jejich nápad zefektivnit proces podávání léků, snížit chybovost a šetřit čas zdravotníkům. Vize počítá s propojením karty pacienta a elektronickými recepty.
Trojice studentů ve své prezentaci poukázala na zvyšující se problém s nedostatkem sester. Jen v České republice chybí přes tři tisíce zdravotních sester. Studentský nápad zároveň dokáže eliminovat chyby při medikaci. „Reportovaná chybovost při podávání léků se podle Mezinárodní zdravotnické organizace pohybuje mezi dvěma až osmi procenty. MediBuddy šetří až osmdesát procent času stráveného ruční přípravou léků a eliminuje riziko lidské chyby, k níž při tomto procesu může dojít. Sestra jen na displeji zvolí pacienta a MediBuddy automaticky připraví léky, které má daný pacient dostat,“ zaznělo během prezentace.
Prototyp ještě neexistuje. Autoři nápadu se chtějí spojit se strategickým partnerem, který by projekt zafinancoval. Business model počítá s tím, že by se automaty zájemcům pronajímaly.
Projekt MediBuddy už loni zvítězil v „EIT Health Innovation Days 2024“ – ideathonu, který byl zaměřený na vývoj inovací pro péči o osoby s Alzheimerovou chorobou. Vítězstvím v soutěži si tehdy pětičlenný tým zajistil účast v mezinárodním finále soutěže v Budapešti.
Mění se soutěžící, ale vášeň zůstává
V letošním 11. ročníku Start-up TUL postoupilo do finále 10 týmů z pěti fakult, přičemž k prezentaci před porotou nastoupilo 9 týmů. Organizátoři rozdali ceny v hodnotě více než 170 tisíc korun.
Celouniverzitní soutěž hledá ve studentech všech fakult podnikavého ducha a kreativní formou je chce motivovat k založení firmy nebo k vedení vlastního projektu. Soutěž si organizují sami studenti v rámci Student Business Clubu při TUL (SBC).
Studenti a studentky se postupně učí, jak připravit kvalitní business plán a do cíle je vedou mentoři z řad podnikatelů a manažerů. Vrcholem jejich snažení je finále, kde se v sedmiminutové prezentaci postaví se svým projektem před porotu. V dalších sedmi minutách čelí studenti otázkám porotců.
„Více než polovina výherců naší soutěže začne podnikat. V průměru dokážeme každý rok generovat jednu firmu, která má potenciál tržeb v desítkách milionů korun. Důležité také je, že najdeme projekty, které se uchytí v sociální či kulturní sféře a ovlivňují životy tisíců lidí nejen v Libereckém kraji,“ říká vedoucí SBC Ondřej Moš.
„Když porovnám dnešek se začátky před jedenácti lety, kdy jsme soutěž rozjeli, je vidět, že jde úroveň nahoru. Prezentace jsou profesionálnější. Co ale zůstává, je vášeň a nadšení, s jakým soutěžící předstupují před porotu. To je strašně důležité, protože to dává motor studentskému úsilí a smysl celé soutěži,“ řekl spoluzakladatel soutěže a letošní porotce Jaroslav Demel z EF.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Když diplomka nestačí – studenti měřili síly při SVOČ
Čtyřicet účastníků zápolilo o nejlepší umístění v soutěži Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ). Porotci vybírali nejlepší práce ve čtyřech sekcích a na vítěze čekalo deset tisíc korun. Letošní SVOČ se na naší univerzitě konala posedmnácté.
Z učeben do světa a zpět: diamantoví absolventi po 60 letech
Na naší univerzitě získali znalosti, které jim umožnily vést firmy, stát se akademiky či odborníky na strojařství a textilnictví, mnozí také během studia našli životního partnera. A nyní se absolventi tehdejší Vysoké školy strojní a textilní v...
Šest univerzit ze tří zemí spojilo téma umělé inteligence na ACC FÓRU
Umělá inteligence se stala středobodem mezinárodního setkání v rámci Akademického koordinačního střediska (ACC), které poprvé hostila Technická univerzita v Liberci. Studenty a pedagogy ze šesti vysokých škol z české, německé a polské části...
