Vybrat a sladit ty správné barvy, materiály a struktury, které budou vnímat, a jichž se budou dotýkat posádky nových škodovek, je práce týmu, který ve Škodě Auto vede naše absolventka Kateřina Vránová. Tým designu Color, Material and Finish (CMF) je třináctičlenný. A hned jedenáct jeho členek jsou ženy. A Kateřina Vránová přišla na TUL vyprávět o své práci příznačně u příležitosti úterního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě.
Práce v automotive je stále hájemstvím mužů. „V celém technickém vývoji (pod něj oddělení designu spadá) je výrazně méně žen, máme to s prosazením jistě těžší. Nálepky, že ženy nemají technické myšlení, se budeme zbavovat ještě dlouho. Ale co se týče našeho designového týmu, máme ten poměr opačný. Troufám si tvrdit, že ženy mají větší barvocit a smysl pro barvy,“ usmívá se Kateřina Vránová po přednášce, kterou uspořádala Fakulta strojní TUL.
Úspěch naší absolventky je inspirativní. Ještě během studia na Fakultě textilní TUL přijala automobilka Kateřinu Vránovou do Trainee programu, v jehož rámci měla tehdejší studentka možnost se dál rozvíjet a vzdělávat. Fakultu textilní absolvovala v roce 2005 a v otázce, kam nastoupit, už měla jasno. Zamířila do Škodovky. Začínala jako designer potahových látek a fleetových exteriérových laků. Později absolvovala roční designerskou praxi v SAIC Volkswagen v Číně a po návratu pracovala jako designer textilií. Absolvovala také několik manažerských programů. V roce 2019 převzala CMF oddělení a vede jej dodnes.
Její tým koncipuje to, jakou barvu budou mít nové vozy zvenku, jakou uvnitř a jaké materiály nás budou při jízdě obklopovat. Celek musí působit harmonicky, aby k sobě jednotlivé materiály a díly nejen barevně ladily. Kateřina Vránová sehrála klíčovou roli při výběru barev a materiálů pro modely Škoda Kodiaq, Škoda Elroq či Škoda Enyaq iV.
Jak designerka říká, práce jejího týmu zdaleka není „hraním si s barvičkami a textilem.“ Tým pro každé nové auto vydává designovou specifikaci, v níž definuje každý díl. „V exteriéru je to zhruba 50 dílů, v interiéru je to samozřejmě mnohem komplikovanější. Nejsou to jen potahy sedaček, koberce a stropnice, ale třeba i veškeré struktury na přístrojové desce,“ líčí Kateřina Vránová a pokračuje: „Jsme zodpovědní i za colour matching, tedy to, že všechny ty barvy vypadají stále stejně, pasují k sobě nejen pod denním, ale i pod umělým světlem.“
První autopotahy z recyklovaných lahví
Tým CMF se mimo jiné zabývá výběrem dílů, jež jsou vyrobeny z udržitelných a recyklovaných materiálů. „Od začátku svého působení ve Škodě Auto jsem se ptala, proč nepoužíváme recyklované polyestery třeba na potahy sedaček. Tehdy byla odpověď jednoduchá – cena byla vyšší. Po jedenácti letech se nám poprvé podařilo dostat recyklovaný polyester z polyethylentereftalátových lahví společně v kombinaci s vlněnými přízemi do interiéru Škody Enyaq. Bylo to tehdy poprvé v rámci koncernu VW,“ vzpomíná Kateřina Vránová.
Udržitelné a recyklované materiály má i Škoda Kodiaq, jejíž facelift představila automobilka před dvěma lety. „V tomto voze jsou poprvé veškeré potahové materiály v interiéru z recyklovaného polyesteru. Poprvé jsme představili i vrchní část stropních panelů, stejně jako veškeré koberce z recyklovaného polyesteru,“ líčí Kateřina Vránová.
Udržitelných a recyklovaných materiálů bude přibývat. Představenstvo Škody Auto se zavázalo k tomu, že už v roce 2030, tedy o rok dříve, než to začne nařizovat Evropská unie, bude čtvrtina plastů v autě z recyklovaných materiálů. „Věřím, že bez ohledu na to, co nám nařizuje EU, se přemyšlení radikálně změní i v jiných odvětvích a začneme přistupovat k využití odpadních materiálů a veškerých zdrojů úplně jinak a budeme zodpovědnější. Tedy, že krásno nebude důležitější než to, jak s tím produktem naložit, až doslouží,“ věří Kateřina Vránová.
Příběhy, které inspirují
Proděkan Fakulty strojní Luboš Běhálek předal po přednášce Kateřině Vránové kytici a vyzdvihl inspirující příběh této designérky a vývojářky nejen pro studenty a studentky. „Každoročně hledáme zajímavou osobnost, která by byla pro studenty a studentky i kolegy a kolegyně inspirací a podpořila přínos žen ve vědě, vývoji a inovacích. Navíc, pro letošní Mezinárodní den žen a dívek ve vědě jsme hledali osobnost, která bude inspirací nejen pro strojaře/strojařky ... předpokládali jsme, že design kromě techniků a umělců osloví i další skupiny studentů a akademiků napříč univerzitou,“ říká proděkan Běhálek.
Kateřinu Vránovou fakulta oslovila i s ohledem na rozsáhlé společenské téma udržitelnosti materiálů, které souvisí nejen s oběhovým hospodářstvím a inovací ve výrobě, ale i s měnící se legislativou a zákaznickou poptávkou. „Inspirací byl i příběh této dámy – začala Training programem a postupně se dostala do týmu designérů ve Škodě Auto. Myslím, že Kateřina Vránová studentům ukázala výhody i příležitosti těchto firemních programů, které připravují absolventy na jejich budoucí klíčové role. Je to žena s nadhledem, inspirací a zkušenostmi, přitom skromná a s nohama na zemi,“ dodává proděkan Běhálek.
Děkan Fakulty strojní Jaromír Moravec pak předal květiny kolegyním. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě tradičně vnímá jako příležitost k podpoře rovnosti žen a mužů ve vědeckém prostředí. „Kolegyně u nás na fakultě mají za sebou celou řadu úspěchů, přičemž není vůbec jednoduché obstát v každodenním boji o skloubení vědecké – akademické práce a péče o rodinu. Kolegyním vyjádříme uznání přínosu žen k vědeckému a akademickému životu fakulty, zároveň je to i příležitost vzájemně sdílet zkušenosti, diskutovat o překážkách a příležitostech. Myslím, že toto setkání není jen formálním gestem, ale může mít konkrétní dopad na větší podporu vědkyň a snad i celkově pozitivní atmosféru na fakultě,“ říká děkan Jaromír Moravec.
Květiny i na CXI
Mezinárodní den žen a dívek ve vědě si v úterý připomněli také v Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CXI). Každá žena dostávala při příchodu do práce od ředitele Miroslava Černíka květinu. „Žen ve vědě bychom si měli vážit a měli bychom je podporovat. Ženy to mají o to těžší, že musejí skloubit rodinu a vědu. Já oceňuji i to, že smíšené kolektivy pomáhají kultivovat ryze mužské týmy. Přínos žen pro vědu bychom si měli uvědomit nejen v tomto dni,“ míní Miroslav Černík.
Na CXI pracuje ve výzkumných pozicích 40 žen. Z toho na CXI působí 8 zahraničních vědkyň. Pocházejí z Polska, Ukrajiny, Turecka, Vietnamu, Tunisu a Indonésie. Jejich přítomnost posiluje mezinárodní spolupráci a obohacuje akademické prostředí.
Vědkyně na CXI působí v technických a přírodovědných oborech: technologie vody, nanomateriály, molekulární genetika a mikrobiologie, bioinženýrství, analytická chemie a materiálové inženýrství.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Fotbalisty na střídačce zahřeje chytrý návlek s nanovrstvou a powerbankou
Zimu na střídačce zná každý fotbalista od okresních soutěží až po Premier League. Tělo, hlavu a ruce ochráníte před chladem vrstvami, ale kopačky nejsou žádné zimní boty, a tak jsou chodidla a kotníky v chladných dnech brzy úplně ledové. Řešení...
Vzpomněli oběti holocaustu a osvobození Osvětimi
Připálili svíčku u Stolpersteine připomínající osudy rodiny Rosenbachových. Tak uctili Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti rektor Miroslav Brzezina a předseda liberecké židovské obce Michal Hron. K...
»Pražské Jezulátko oblečené do našeho roucha je splněným snem«
Pražské Jezulátko nyní shlíží z oltáře v novém rouchu, na jehož výrobě řadu měsíců spolupracovaly Rajamangala University of Technology Thanyaburi v Thajsku a Technická univerzita v Liberci. Sošku Jezulátka v novém oblečku mohou zájemci v kostele...
