Také každoročně přemýšlíte, jaký dárek dáte svým blízkým k Vánocům a v zoufalé snaze splnit vánoční povinnost koupíte něco, s čím nejste spokojeni? Chápu vás. Překvapit někoho něčím v dnešní komerční době a v době plných regálů bývá obtížné. Dá se to ale vyřešit. Darujme dárek sobě i svým milým z nejcennějších. Chtějí ho všichni a skoro nikdo ho nemá. Darujme sobě a svým blízkým svůj čas.
Inspirovaly mě letos moje děti, když se mezi sebou a svými partnery dohodly, že si nebudou dávat navzájem žádné dárky a Vánoce vyřeší společnou večeří a posezením v nějaké příjemné restauraci.
To je přece ono! To je to, co chci i já k Vánocům, došlo mi. Chci, aby se u mě zastavili ti, které mám ráda. Chci přijít a popovídat si s kamarádkami. Chci, abych měla čas na ty, které když potkám, odbývám často používaným klišé: "Zastav se, ráda tě uvidím".
A oni odpovídají ve stejném duchu: "Přijď, pokecáme".
"Tak jo, pokecáme", shodneme se. Ale kdy? Koukneme se do diáře, a zklamaně (a někdy s úlevou -že i oni) ho zaklapneme: máme „plno“ a nemáme prostě čas. „Tak jindy“, dohodneme se. A rituál se opakuje při dalším setkání.
A to bych se na to podívala!!!
Ten čas si konečně udělám. Přijdu, pokecám, potěším sebe i ty, o kterých vím, že mě rádi vidí. A to je moje předvánoční předsevzetí: Budu mít čas pro sebe i svoje blízké.
Prosím? Co říkáte o předvánočních předsevzetích? Že stejně každý rok pečete, uklízíte, lítáte po obchodech a nestíháte? Dobrá. Alespoň dovolte, abych vám všem popřála:
Šťastné, veselé a neuspěchané Vánoce a hodně času pro všechny lidi dobré vůle.
J. Kočárková