FZS je desetiletá a dál roste. Otevře psychologii i dentální hygienu

Děkan Jiří Beneš.jpg
Děkan Fakulty zdravotnických studií TUL Jiří Beneš zve na Týden zdraví pro všechny. Foto: Adam Pluhař

Na začátku měla dva studijní programy a v prvních ročnících dohromady dvacet studentů. Dnes jich jsou stovky a Fakulta zdravotnických studií TUL chystá další rozvoj. Plánuje otevřít psychologii, dentální hygienu a management ve zdravotnictví. Děkan Jiří Beneš v rozhovoru hodnotí deset let rozvoje fakulty, zmiňuje, jak se těší na chystané stěhování fakulty nebo hodnotí fakultní výzkum a zrušení bakalářských prací.

Od roku 2004 fungoval na TUL Ústav zdravotnických studií, z něhož v roce 2016 vznikla plnohodnotná Fakulta zdravotnických studií. Když se ohlédnete za deseti lety existence fakulty, v čem vidíte největší změnu?

Začínali jsme se dvěma obory – biomedicínským technikem a ošetřovatelstvím. V prvním ročníku bylo deset studentů jednoho a deset druhého oboru. Dnes má fakulta stovky studentů a výrazně se rozrostl také počet zaměstnanců. Fakulta se enormně zvětšuje a za těch deset let udělala velký krok dopředu.

Byl jste u počátků tehdejšího Ústavu zdravotnických studií – podílel jste se na zajištění programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství – nyní už déle než rok stojíte v čele fakulty. Máte tedy s čím srovnávat. Co vám dělá největší radost?

Mám radost, že vidím, jak fakulta postupně roste. Nejde jen o počet studentů, ale také o publikační činnost a celkový výkon. Největší radost mi ale dělá kreativita lidí. Musím poděkovat i předchozímu vedení. Přestože jsem vedení výrazně obměnil, zůstaly tu dobré pracovní návyky. Lidé nejen udělají to, na čem se domluvíme, ale přicházejí také s vlastními nápady. Sami se ptají, jestli by něco nešlo udělat jinak a lépe. Toho si na fakultě velmi cením.

Nejlepší dárek? Nové studijní programy

Co by pro vás byl nejlepší dárek k desetiletému výročí?

Naše fakulta si deset let bude připomínat na společné oslavě v týdnu od 2. listopadu, kdy pořádáme akce v rámci Týdne zdraví pro všechny. Všichni jsou zváni a mohou tak slavit s námi. Bude možné nechat si zjistit krevní skupiny, změřit tlak nebo cukr v krvi nebo projít kurzem kardiopulmonární resuscitace. Deset let je pořeba si připomínat a tato akce mi dává velký smysl, i když jinak nejsem zrovna typ na oslavy. Ale víte, co by pro mě byl opravdu nejlepší dárek? Kdyby se nám podařilo rozšířit nabídku studia o další tři programy. Chceme otevřít psychologii, dentální hygienu a management ve zdravotnictví a intenzivně na tom pracujeme.

Proč zrovna tyto studijní programy?

Jsou to obory, které společnost opravdu potřebuje. Psychologů je nedostatek, a to nejen v Libereckém kraji, ale v celé republice. U dentální hygieny je situace podobná. Třeba v Praze je obrovský převis těch, kteří by chtěli studovat, ale škola je nemůže vzít. Je to obor s velkou budoucností a potřebujeme více lidí, kteří se mu budou věnovat. U obou programů očekávám velký zájem uchazečů.

Umím si představit, že příprava těchto programů není jen otázkou akreditace a sestavení studijního plánu. Ale bude jistě velmi drahá.  

To ano. A nejde jen o přístrojové vybavení a potřebné nástroje a zařízení, ale i o stavební úpravy. Popravdě, bez pomoci Libereckého kraje bychom dentální hygienu jen obtížně otevřeli, protože počáteční náklady by fakulta sama tak snadno nezvládla. U psychologie nám kraj také významně pomáhá s financováním přípravy oboru a jeho zázemí. Jsem rád, že si vedení kraje uvědomuje, že investuje i do své budoucnosti. U obou programů musíme zároveň přijmout řadu nových odborníků. Chtěl bych také ocenit práci kolektivu zubařů v Libereckém kraji, který se na přípravě dentální hygieny podílí.

 

Třetím plánovaným programem je management ve zdravotnictví. V čem má být jeho hlavní přínos?

Měl by studenty naučit rozumět tomu, jak ve zdravotnictví fungují finanční toky. Celý systém je nesmírně složitý, je v něm mnoho zákonů, předpisů a pravidel pro úhrady zdravotní péče. Některé výkony hradí zdravotní pojišťovna, další se účtují jiným způsobem. Je důležité, aby se v tom budoucí odborníci dokázali orientovat a chápali, jak financování zdravotní péče funguje. Zároveň nám tento program umožní nabídnout studentům pokračování v magisterském studiu a dál rozvíjet odborné zázemí fakulty. Na rozdíl od psychologie a dentální hygieny se u managementu ve zdravotnictví můžeme opřít o stávající pedagogické kapacity univerzity, mimo jiné na Ekonomické fakultě. I proto je jeho příprava z tohoto hlediska jednodušší.

Kdy byste chtěli nové programy otevřít?

Naším přáním je září 2027 pro psychologii a management ve zdravotnictví. U akreditací ale není nic jednoduchého a musíme počítat s tím, že se mohou vrátit k dopracování. Dentální hygiena je podle mého názoru připravená velmi dobře, ale potřebujeme odpovídající prostory a přístroje. Akreditační úřad je zkrátka chce vidět. A tady narážíme na stavební práce v budově H ve Voroněžské ulici, kam by se měla naše fakulta přesunout. Rád bych, abychom program otevřeli v září 2028. Pokud se ale nestihnou potřebné úpravy včas, může se otevření posunout o rok. To by nicméně byla škoda jak pro studenty, tak pro fakultu.

Fakultu čeká stěhování

Přestěhování do budovy H, nynějšího sídla Ekonomické fakulty, bude od založení Ústavu, potažmo Fakulty zdravotnických studií největší změnou. Podle nových plánů by se tam mělo přesunout i nové krajské simulační centrum urgentní medicíny. Co říkáte na toto nové řešení?

Vidím v něm ohromnou perspektivu. Budova H je samostatný komplex a dává nám možnost, abychom se dál rozvíjeli. Důležité je, že bychom tam mohli mít celou fakultu na jednom místě, včetně zmíněného simulačního centra. To by nám výrazně zlepšilo prostorové podmínky. Dnes někteří naši pedagogové sedí po třech v malých místnostech, což není důstojné. Velkou výhodu vidím i v tom, že bychom mohli budovu dále rozšiřovat. Konstrukce budovy umožňuje upravovat prostory podle našich potřeb. Na rozdíl od některých jiných míst v areálu TUL bychom tak mohli růst, aniž bychom zabírali prostory ostatním fakultám. Už samotná dvě podlaží budovy H by byla větší než současné prostory naší fakulty.

V čem bude pro vaše studentky a studenty výhodné simulační centrum?

Simulační centrum se stane důležitou součástí výuky. Studenti si budou moci nacvičit maximálně věrně krizové situace, se kterými se pak setkají v praxi na urgentním příjmu. Centrum má ale zároveň sloužit k výcviku i krajské nemocnici a záchranné službě, což považuji za důležité. Výhodou budovy H mimo jiné je, že stojí blízko nemocnice. Řada nemocničních odborníků, specialistů a primářů k nám chodí učit. Blízkost nemocnice tak přináší výhody studentům i pedagogům. Zkrátka – vnímám to jako příležitost propojit výuku s reálným zdravotnickým prostředím ještě těsněji. A hlavně: budova H nám dává prostor, abychom se i po zavedení těchto tří nových programů mohli dál rozvíjet. Zdravotnická fakulta může do budoucna nabídnout řadu dalších programů a univerzitě přinést další studenty.

 

K fakultám patří i věda a výzkum. Jak se vám během těch deseti let daří?

Když fakulta vznikala, měla pochopitelně problém naplnit některé publikační a vědecké ukazatele. Počet publikací se ale postupně zvyšuje. Myslím, že se posouváme správným směrem. Fakulta má výhodu v tom, že jsme blízko praktickým zdravotnickým problémům. Někdy jde o otázky, které přináší každodenní život a jejichž řešení nemusí být na první pohled složité. Vedle toho se věnujeme i odbornému výzkumu, například v mikrobiologii a biomedicínském inženýrství, rozvíjíme základní výzkum na buněčné úrovni. Nemůžeme očekávat, že během deseti let vybudujeme velké vědecké pracoviště, když je naším hlavním úkolem především vzdělávat. Ale výzkum se postupně posouvá a rozšiřování studijních programů mu může pomoci. Například psychologie přinese i nové možnosti publikační činnosti v této oblasti.

»Rád podpořím i výzkum sester«

Jedním z témat, na které jste už měl během svého nástupu do vedení výrazný názor, byly bakalářské práce. Jejich vypracování jste u některých studijních programů považoval za zbytečné. Jak to s nimi vypadá nyní?

Bakalářská práce by neměla být samoúčelnou povinností. Po třech letech studia nelze od každého čekat vědeckou práci, důležitější je umět pracovat s odbornými zdroji, vyhledávat informace a prezentovat výsledky. U programů všeobecné ošetřovatelství a zdravotnické záchranářství jsme proto bakalářské práce zrušili. Studenti ale musí prokázat praktické dovednosti, které jsou pro jejich profesi zásadní. Neznamená to ale, že bych byl proti výzkumu sester. Pokud se mu chtějí věnovat a jejich práce má smysl, rád je podpořím.

Žijeme v době masivního nástupu umělé inteligence a mnoho oborů zaniká nebo se proměňuje. Jak vidíte budoucnost studijních programů, které na fakultě učíte?

Myslím si, že zdravotnické profese mají a budoucnost a budou ji mít. Zdraví nám žádný robot nebo umělá inteligence nezajistí. Technologie se budou dál zlepšovat, třeba i v robotické chirurgii, ale stále bude potřeba člověk, který je umí ovládat a rozumí tomu, co dělá. Zdravotnictví je navíc velmi náročné fyzicky i psychicky. Zdravotníci se setkávají s radostí i smutkem a musejí umět vnímat pacienta, chápat jeho situaci a správně reagovat. Nemyslím si, že by tento přístup mohl nahradit nějaký stroj. Že se ale budou měnit i naše obory, hlavně kvůli nedostatku personálu, je evidentní. Jen si to zatím úplně neumím představit.

»Těší mě, že lidé posouvají fakultu dál«

Děkanem jste přes rok. Co vás bylo po nástupu do této funkce nejtěžší?

Bere mi to hodně času, kterého jsem měl už tak málo. Musel jsem trochu omezit práci v klinické medicíně, především v gastroenterologii. ‚Děkanování‘ přináší také nečekané povinnosti. Když se objeví důležité jednání, musím někdy přesouvat výkony nebo měnit ambulantní program. Je to složité, ale snažím se na situaci dívat realisticky. Ale zároveň mi tato práce dělá radost. Baví mě právě kreativita a možnost věci posouvat. Největší obavu jsem měl z toho, jak fakulta zvládne změnu vedení (před Jiřím Benešem fakultu osm let vedl profesor Karel Cvachovec). Jsem rád, že nenastal žádný kolaps. Naopak mám pocit, že se kolektiv stmelil a že lidé dál pracují s velkým nasazením. Velmi si vážím i toho, že fakulta funguje a že se na ni mohu spolehnout. Radost mi dělá, když lidé přicházejí s nápady a mají chuť fakultu posouvat dál.

A co vám pomáhá odpočinout si od práce?

Dříve jsem hodně relaxoval hudbou a hrál na kytaru. Ale  teď jezdím do takové ‚zříceniny‘, kterou opravuji u Prahy, s velkou zahradou. Stavím si tam a jsem tam velmi spokojený. Někdy tam jedu po práci a jsem tam až do večera. Mám radost z toho, že tam vidím výsledek své práce. V zaměstnání totiž člověk někdy nevidí, co se mu podařilo, ale na chalupě je to hmatatelné. Kousek ode mě, jak jsem zjistil, má u Sázavy chatu písničkář Honza Nedvěd z Brontosaurů, kterého jsem vždy rád poslouchal. Takže jsem tam i v dobré společnosti (smích).

Když se vrátím k oslavě výročí fakulty, co byste vaší fakultě přál do dalších deseti let?

Do příštího desetiletí má nyní fakulta velmi nadějný start. Čeká ji rozšíření nejen prostorově do zmíněné budovy H ve Voroněžské ulici, ale i náplní – vznikem mnoha nových oborů a také vznikem vlastního doktorského programu v biomedicíně. Bude to cesta, která s nárůstem vědecké činnosti umožní získat pro fakultu habilitační řízení. A teď k tomu přání: fakultě přeji lidi, co budou pro fakultu žít a pomáhat utvářet dobrý kolektiv a týmového ducha, stejně jako skvělé publikace, potřebnou vědu a kvalitní výuku. Takovou, aby studenti a kolegové cítili radost a uspokojení ze studia i práce a viděli v nich smysl. Snad to nebude znít jako fráze, ale co může být lepší než, to, když to co děláte, je zároveň vaším koníčkem a zábavou. Aspoň já to tak mám.

Prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc.

(*1957)

Profesor Jiří Beneš je druhým děkanem Fakulty zdravotnických studií TUL, kterou vede od července 2025, mandát mu vyprší v červnu 2029. Stál u vzniku fakulty, tehdy ještě jako Ústavu zdravotnických studií, a podílel se zejména na zajištění studijních programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství. Na TUL působí od roku 2008.

Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK, oboru biofyzika, a Fakulty všeobecného lékařství UK. Jeho odborným zaměřením je lékařská biofyzika, má dvě atestace z vnitřního lékařství a atestaci z gastroenterologie. Od 90. let působí na 1. interní klinice 1. LF UK a od poloviny 80. let také ve Všeobecné fakultní nemocnici. Třináct let zastává funkci přednosty Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK.

Je místopředsedou České lékařské společnosti J. E. Purkyně a členem Vědecké rady ministra zdravotnictví ČR i dalších odborných komisí a vědeckých rad. Věnuje se vývoji a aplikaci zdrojů rázových vln v gastroenterologii. V roce 2006 realizoval a patentoval nový generátor rázové vlny, který umožňuje fragmentaci konkrementů a také destrukci nádorových tkání v rámci možné paliativní onkologické terapie. Je autorem či spoluautorem téměř stovky publikací a držitelem čtyř patentů. Jeho H-index je 13. Je ženatý, má pět dětí a ve volném čase rád hraje na kytaru.


Adam Pluhař

 

Další články v rubrice

Rektor TUL Aleš Kocourek spolu se zástupci statutárního města Liberec. Parlamentu ČR a Libereckého kraje připomínají odpor českých studentů proti režimu v letech 1939 a 1989. Foto: Liberec.cz

Přání studentům od vedení univerzity k 17. listopadu

Dnes si připomínáme hodnoty, které nejsou samozřejmostí – svobodu, demokracii a odvahu studentů, kteří stáli v první linii. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva jsou pevně spjaty s akademickou půdou a odhodláním mladé...

17. 11. 2026 | Univerzita | 354

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Kyberbezpečnost.jpg

Preventivní odstávka některých webů a systémů TUL

Naše univerzita právě přistupuje k preventivním bezpečnostním opatřením, která dočasně znepřístupní některé naše webové stránky a informační systémy. Na zajištění bezpečnosti a nutných aktualizacích intenzivně pracujeme, avšak pečlivý přístup a...

22. 10. 2026 | Univerzita | 3 154