Desítkám učitelů i studentů jsme na jedinečné konferenci DigiGeo 2025 ukázali možnosti propojení moderního geografického vzdělávání a digitálních technologií. Třídenní konferenci potřetí pořádala katedra informatiky a didaktiky informatiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a Národní pedagogický institut.
Metody výuky moderní geografie se už zdaleka neomezují jen na biflování nejvyšší hory Alp a hledání hlavního města Japonska v papírové mapě za pomoci dřevěného ukazovátka. Podnětně vedené hodiny naproti tomu hýří barvami digitálních map, geografických informačních systémů, interaktivních modelů nebo analýz, které si žáci sami vytvoří. Učitel se mění v průvodce a žák – s tabletem, přístupem k datům a trochou zvídavosti – v objevitele. Z hodiny zeměpisu se tak stává dobrodružství s přesahem do informatiky, matematiky, občanské nauky i běžného života. Právě takové možnosti představili pořadatelé konference DigiGeo 2025.
„Snažíme se ukázat, jak lze výuku geografie obohatit pomocí digitálních technologií – zejména geografických informačních systémů (GIS) – a jak tím zároveň rozvíjet klíčové kompetence žáků. Ale nejen to. Úkolem školy je vybavit žáky a studenty souborem znalostí a dovedností, které jsou pro život v současném světě nezbytné. Digitální kompetence mezi ně nepochybně patří. Digitální kompetence by se měla přitom budovat ve všech předmětech, nejen v jedné hodině informatiky. K tomu, aby žáky takové učení bavilo, je zapotřebí, aby se v technologiích orientovali i učitelé. Když z takové výuky zároveň cítí radost, je to v hodině znát,“ řekl Jiří Šmída z pořadatelského týmu.
Akce byla určena především pro učitele základních a středních škol, studenty učitelských oborů a odborníky z oblasti digitálních technologií ve vzdělávání. Jen učitelů a učitelek přijely desítky z celé země.
Konference se snažila propojit teoretické poznatky s praktickými zkušenostmi z výuky a ukázat, jak efektivně využívat moderní digitální nástroje a geografické informační systémy ve výuce geografie i dalších školních předmětů. Mezi hlavní témata letošního ročníku patřilo jak využití GIS nástrojů a mapových aplikací ve výuce, tak integrace digitálních technologií do výuky přírodovědných předmětů, nové trendy v oblasti didaktiky geografie, využití umělé inteligence ve vzdělávání nebo tvorba digitálních výukových materiálů a interaktivních učebních pomůcek.
DigiGeo nabízelo tematické přednášky, ale také na dvě desítky praktických workshopů, rozdělených do pěti tematických okruhů. Důležitou součástí workshopů byly ukázky dobré praxe a vzájemná inspirace.
Cesta kávového zrna i mapové příběhy
„Mám radost z toho, že jsme letos k nám na TUL přivedli ještě víc praktiků ze škol, kteří představili své dobré příklady z praxe,“ nastínil Jiří Šmída stěžejní část konferenčního programu. Učitelé představili například vyučovací hodinu, během níž studenti s využitím chytrých map sledovali v geografických perspektivách cestu kávového zrna až do domácího kávovaru. Jeden z příspěvků měli dokonce samotní žáci Základní školy Edwin z Čerčan, kteří v rámci školního projektu mapovali, zda se jejich škola nachází v záplavovém území.
Jeden z workshopů vedla zase Marie Mašková, odbornice z ARCDATA PRAHA. Společnost nabízí kompletní portfolio služeb v oblasti geografických informačních systémů a katedra geoinformatiky a didaktiky informatiky s jejími odborníky řadu let spolupracuje. Lektorka během workshopu seznámila učitele se zpracováním geodat v terénu a s vytvářením „mapového příběhu. „Pokud učitelům ukážeme práci s konkrétními technologiemi, budou s nimi pak dál seznamovat žáky v reálných podmínkách. A ti je pak budou považovat za něco přirozeného pro život,“ nastínila hlavní smysl prezentace Marie Mašková z firmy ARCDATA PRAHA.
Učitelé si během jejího workshopu vytvořili například mapový příběh v aplikaci ArcGIS StoryMaps a osvojili si základní principy vizuálního vyprávění s využitím geografických dat. Tvorba mapových příběhů je ve výuce geografie silným nástrojem pro rozvoj narativního myšlení a propojení dat s kontextem místa. „Během workshopu jsem se zároveň snažila ukázat, jak na mapový příběh navázat aktivitou sběru vlastních dat v terénu. Učitelé a i pak děti uvidí, že geografie je živá, že to není sezení nad papírovým atlasem, jak to ještě zažila ještě moje generace. A není to jen biflování se názvů hor nebo řek nazpaměť,“ zmínila Marie Mašková.
Nechyběly ale ani příspěvky věnované například změně rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, který vejde v platnost od školního roku 2026/2027. Odborníci učitelům praktickými příklady pomáhali zorientovat se v osmi klíčových kompetencích, které žáci musejí zvládnout. A během workshopů také společně řešili, jak nastavit systém hodnocení. „Kompetence jsou takové nadoborové kategorie, jež přesahují jednotlivé předměty, které máme v aprobacích. Je tam kompetence třeba podnikavosti nebo komunikační kompetence. A na této konferenci je největší důraz kladen na digitální kompetence. Rozvíjet by je měli učitelé všech předmětů a měli by se naučit využívat digitální technologie v běžném životě. Čeští žáci to už dělají, takže učitelé nesmí pokulhávat,“ zmínil Petr Knecht z Ostravské univerzity.
Příležitost pro zkušené i budoucí učitele
Na konferenci nechyběli ani studenti geografie nebo informatiky. „Nasávali“ nové informace, ale také v rámci mezigenerační interakce vedli workshopy. Při rozjezdu svých učitelských praxí pro ně budou digitální technologie už něčím samozřejmým. Studenti Jihočeské univerzity představili výuku s pomocí ozobotů – malých robotů, které je možné naprogramovat za pomoci nakreslených čar a barevných kódů. Představili hodinu, kdy s dětmi řešili pohyb městského autobusu v ranní dopravní špičce. „Jsme rádi, že jsme mohli učitelům ukázat to, co jsme vytvořili a s dětmi ve třídě i vyzkoušeli. Vidíme zároveň pohled zkušenějších učitelů, kteří nás mohou upozornit na úskalí jednotlivých aktivit,“ uvedl student Jihočeské univerzity Stanislav Šesták. Všichni oslovení studenti z týmu Jihočeské univerzity chtějí digitální technologie v hodinách využívat. „Času bude ale málo, v plánu je dokonce jen hodina geografie. Mám proto v pánu propojovat geografii s přírodopisem,“ řekla Štěpánka Lustová.
Součástí konference byly i interaktivní pomůcky. Například výsledky mapového portálu FP TUL nebo simulace krajiny Liberecka vytvořená v DigCompLabu na FP TUL podle dat z družicových systémů, vytištěná na 3D tiskárnách a propojená s rozšířenou realitou.
Konferenci zakončil neformální kulatý stůl. „Bavili jsme se o jakémkoliv podnětu a tématu, která přítomné během tří dnů napadla. I díky tomu už teď tvoříme náplň další konference,“ zmínil za pořadatele Jiří Šmída.
Adam Pluhař
Další články v rubrice

Nápad a 3D tisk: Soutěž, kde studenti tvoří a překvapují
Model rozvodů spalovacího motoru, interaktivní rostlinná buňka nebo elektrické vypínače propojené s miniaturou domku. To jsou oceněné nápady, které za pomoci 3D tisku zhmotnili středoškoláci přihlášení do soutěže o nejlepší 3D tiskový výukový...
Šest univerzit ze tří zemí spojilo téma umělé inteligence na ACC FÓRU
Umělá inteligence se stala středobodem mezinárodního setkání Akademického koordinačního střediska (ACC), které poprvé hostila Technická univerzita v Liberci. Studenty a pedagogy ze šesti vysokých škol z české, německé a polské části Euroregionu...

Šest univerzit ze tří zemí spojilo téma umělé inteligence na ACC FÓRU
Umělá inteligence se stala středobodem mezinárodního setkání v rámci Akademického koordinačního střediska (ACC), které poprvé hostila Technická univerzita v Liberci. Studenty a pedagogy ze šesti vysokých škol z české, německé a polské části...