Sergey Petrushenko (34) pracuje na CXI v oblasti tenkých vrstev, a to díky grantu Evropské komise MSCA4Ukraine, který má podpořit ukrajinské vědkyně a vědce v čase války. Pro následující dva roky má díky grantu vystaráno o svou práci i své živobytí. Co bude potom, neví.
Univerzita bez oken
Na jeho domácí V. N. Karazin Kharkiv National University, kde jako docent zastával pozici vedoucího výzkumného pracovníka, jsou rozbitá okna. Když svou fakultu fyziky v dubnu roku 2022 opouštěl, nefungovalo topení. Charkov leží přibližně 30 km od ruských hranic a necelých 100 kilometrů od fronty a sirény ohlašující útok raket nebo dronů, jsou běžnou součástí dne.
„Lidé si zvykli a přizpůsobují se. Protože jsou zavřené restaurace, našli si náhradu a hodně se teď potkávají při grilování venku,“ říká Sergey, který je se svým rodným městem neustále v kontaktu přes matku a bratra, kteří v něm žijí. „Tvoří se tam dlouhé fronty, ty nejdelší před lékárnou a u kadeřníka. Ale jinak lidé chodí na procházky se psem, děti si hrajou a všichni se snaží vést normální život,“ dodává.
Po odchodu z Ukrajiny žil asi rok v Moldávii, odkud pracoval vzdáleně, pak uspěl s žádostí o grant Marie Sklodowská-Curie Action for Ukraine – MSCA4Ukraine – a letos v březnu se přestěhoval do Liberce.
Začal pracovat na Oddělení pokročilých materiálů Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CXI) pod vedením mentora Mateusze Fijalkowského.
„Sergey je pro naše oddělení obrovským přínosem, protože zaměřením svého výzkumu i svým oborem perfektně zapadá do dlouhodobého rozvojového konceptu našeho oddělení. V současné době i díky jeho úsilí rozšiřujeme aktivity spojené s vakuovými technikami v oblasti depozice nových povlakovacích systémů pro high-tech aplikace, mimo jiné pro detekční systémy anebo kosmický průmysl,“ říká doktor Fijalkowski, vedoucí Oddělení pokročilých materiálů CXI TUL a dodává:
„Velice si cením dlouholeté zkušenosti Sergeye v oblasti základního výzkumu depozice vakuových kondenzátů. V rámci našeho týmu se vzájemně doplňujeme a jsme schopni realizovat nové průlomové myšlenky, které mají reálné uplatnění v praxi.“
Tenké vrstvy pro high-tech aplikace
V základním výzkumu se Sergey na CXI soustředí na tenké vrstvy slitin kovů o mocnosti desítek nanometrů. Zařízení pro jejich nanášení – depozici – právě dokončuje. První vzorky už jsou hotové a s kolegy z charkovské univerzity už je analyzují.
„Pracují tam v provizorních podmínkách, okna jsou rozbitá, v zimě nefungovalo topení, teď zas nejde chlazení. Aby mohli v laboratoři vůbec pracovat, pořídili si kolegové sami ze svých prostředků chlazení pro laboratorní zařízení. Věda je placena ze státních peněz prostřednictvím grantů a v současné době stát kvůli válečným akcím omezuje nevojenské výdaje a umožňuje nám z grantů platit mzdy, komunální služby, daně a obnovu kritické infrastruktury, ale ne třeba nákup chladicího zařízení do laboratoře,“ vysvětluje Sergey realitu současné vědy na Ukrajině.
Než bude Sergeyovo zařízení plně v provozu, pracuje na CXI na tvorbě ZnO vrstev, které zkoumá v kontextu triboelektrického jevu a fotocitlivosti. Zároveň se v oblasti aplikovaného výzkumu zaměřil na funkční vlastnosti polovodičových struktur, připravil několik odborných článků a spolupracuje s našimi vědci i na dalších tématech z oblasti high-tech technologií, jak naznačil Mateusz Fijalkowski.
„Jedním z dalších je i téma, kterým jsem se doposud v Charkově nezabýval. Jde o plazmové metody nanášení tenkých vrstev. Zkoumám jejich strukturu a možné využití v oblasti chirurgie pro endoprotézy kyčlí nebo kolene. Snažíme se vyvinout vrstvy, které zvýší pevnost, sníží tření, a tím prodlouží životnost endoprotéz,“ říká docent Petrushenko.
Zodpovědní Češi
Na práci na CXI si cení možnosti používání elektronového rastrovacího mikroskopu (FE-SEM), mikroskopie atomárních sil a UV/VIS spektroskopie, Ramanovy spektroskopie a zařízení na testování mechanických vlastností.
„Zásadní je ovšem klid na práci v laboratoři a jistota. Je to i důvod, proč jsem si nakonec pro stáž vybral TUL. Podal jsem žádosti i jinam, ale z jednání s mým nynějším mentorem Mateuszem Fijalkowskim mi bylo jasné, že právě na TUL najdu po následující dva roky pro svou práci jisté a stabilní podmínky,“ míní Sergey.
S češtinou zatím zápolí, prý nebyl nikdy talent na žádné jazyky, ale chce se učit. Ostatně v našem rozhovoru už dobře reagoval i na české věty. V Česku ho překvapily vyšší ceny, ale třeba i takové maličkosti jako ta, že děti mají na kolech helmy a lidé mají své psy pod dozorem a nenechají je na chodníku štěkat. Považuje tedy Čechy za lidi se zodpovědným přístupem k dětem, zvířatům i okolí.
„Obrovským příjemným překvapením pro mě byl i vstřícný přístup lidí, se kterými pracuji. Na začátku, když je člověk na novém místě a jen těžko se orientuje, se mě ujala kolegyně z CXI Markéta Dubová, která můj grant spravuje po finanční stránce. Uvedla mě do prostředí Liberce i výzkumného ústavu, dokonce mě vyzvedla na nádraží. Její vstřícnost mi pomohla s rychlým startem v nové realitě, za což bych chtěl Markétě velmi poděkovat,” říká docent Petrushenko.
Liberec byl pro něj kulturní šok, v Charkově žilo před válkou 1,5 milionu obyvatel, a byl tak zvyklý na větší davy a rušnější život. A třeba i metro, jak říká v nadsázce. Ale nevadí mu to zásadně, protože je svým založením spíše introvert.
„Velice si cením kontaktů, které zde získám, a nových vědeckých možností. Pevně však věřím, že za dva roky, až mi grant skončí, bude mír a já budu moci pokračovat ve své práci v Charkově. Pak určitě rád využiju navázaných kontaktů k dalšímu propojení české a ukrajinské vědy,“ uzavírá Sergey Petrushenko.
Souhlasí s ním i jeho mentor: „Program MSCA4U je velkou šancí poznat nové velice kvalifikované vědce, spolupráce s charkovskou univerzitou bude jistě pokračovat i po ukončení projektu, pokusíme se proto hledat další zdroje financování společných výzkumných nápadů,“ uvažuje Mateusz Fijalkowski.
Radek Pirkl
– za pomoc s tlumočením z ukrajinštiny děkuje autor Maryně Garan (FS TUL)
Další články v rubrice
Navždy odešel profesor Petr Moos. Špičkový dopravní expert, jenž stál u zrodu fakulty mechatroniky
Ve věku 78 let zemřel prof. Ing. Petr Moos, CSc., dr. h. c., významný dopravní expert, který stál u zrodu tehdejší Fakulty mechatroniky a mezioborových inženýrských studií (dnešní Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL) a...
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
Zemřel bývalý děkan Fakulty strojní TUL Ludvík Prášil
Ve věku nedožitých 82 let zemřel 7. února docent Ludvík Prášil. Byl absolventem liberecké fakulty strojní, studium završil před 60 lety. V letech 1997 až 2003 pak docent Prášil Fakultu strojní TUL z pozice děkana vedl.
