Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL

Vedoucí projektu Michal Petrů shrnuje na kameru čtyřletý vývoj autonomní plošiny.
Vedoucí projektu Michal Petrů shrnuje na kameru čtyřletý vývoj autonomní plošiny.

Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj pro své ,putování po projektechʻ. A redakci i ministerstvo to zavedlo až k nám na univerzitu k autonomní pojízdné platformě AnteTUL. Není divu. Jde o projekt, který byl roku 2023 Evropskou komisí vybrán mezi 30 nejlepších projektů financovaných z fondů EU v soutěži Regiostars 2023.

Dobře vynaložená dotace, navíc pěkná na kameru

Zadání od Televize Nova bylo jasné a stručné: Hledáme u vás na univerzitě příklad projektu, který by byl spojený s mobilitou, robotikou a který by nevznikl bez evropských dotací. Protože jde o představení na kameru, ideálně by se to mělo hýbat a svítit, aby u toho diváci neusnuli. 

Všechny indicie se sešly u projektu autonomní pojízdné platformy pro transport až tunového nákladu v těžkém terénu AnteTUL. Multioborový tým Technické univerzity v Liberci ho pod vedením Michala Petrů úspěšně řešil v letech 2018–2022. Finančně zajišťovala projekt dotace MŠMT a z 95 % EU prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Podívejte se na reportáž.

fdfdfdffefe (jpg)

Ať si udělají obrázek sami

Zbytečně vyhozené peníze, zní častá námitka vůči evropským dotacím. Ministerstvo pro místní rozvoj proto dlouhodobě pořádá putování po projektech s cílem široké veřejnosti ukázat, že díky dotacím se skutečně realizují nové věci a že mají smysl. A stejně jako štáb TV Nova i ministerstvo přivedlo "pátrání" k projektu AnteTUL. Včera proto zástupkyně ministertsva přivedla asi 30 lidí do našeho výzkumného ústavu CXI, kde se s autonomní pojízdnou platformou seznámili.

„Ukazujeme široké veřejnosti projekty realizované z unijních dotací. Říkáme tomu ,putování pro projektechʻ. Účastní se nejrůznější lidé s různými cíli. Putují s námi lidé, které dané téma nebo místo zajímá, jezdí s námi úředníci, studenti, učitelé nebo řešitelé projektů, kteří se chtějí podívat na příklady dobré praxe,“ říká Alena Beršíková z ministerstva pro místní rozvoj a Eurocentra Liberec.

„Mohou si tak sami udělat obrázek o tom, kam ty peníze plynou. Cílem je zvýšit pozitivní povědomí o smyslu čerpání evropských dotací,“ dodává.

Putování pořádají už od roku 2017, nedávno byla skupina na exkurzi v Severočeském muzeu, které se kompletně rekonstruovalo za využití evropských dotací, stejně tak v liberecké zoo, a brzy zamíří například do baziliky v Jablonném v Podještědí. Na TUL byla podobná výprava poprvé.

„Není pochyb o tom, že autonomní vozidla změní svět logistiky. Po roce 2025 se připojí k internetu věcí a robotice jako třetí nejdůležitější inovační trend v logistice,“ osvětlil docent Petrů návštěvníkům důvody, proč v září 2018 spustili úspěšný projekt, který pod jeho vedením řešili výzkumníci z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Fakulty strojní a Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL.

„Čerstvě máme podanou žádost o další projekt za 99 milionů korun, který by na AnteTUL navazoval. Jde o elektricko-vodíkovou autonomní modulární platformu pro dopravu nákladu a zařízení, která se dokáže také vznést do vzduchu. Mohla by se tak snadno přenést přes větší překážky, jako jsou velké terénní nerovnosti nebo řeky. Vývoj takovýchto platforem je už trendem v USA, Číně a Rusku,“ dodal za celý vývojový tým Michal Petrů, jenž stojí v čele katedry částí a mechanismů strojů Fakulty strojní TUL a Oddělení pro výzkum Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CXI).

Radek Pirkl

Další články v rubrice

Šaty se vrací do oběhu jako ramínko na šaty. Roman Knížek (vlevo) a Pavel Hendrichovský představují ramínko vyrobené z textilního recyklátu.

Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu

Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...

8. 11. 2023 | Věda a výzkum | 886

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce