Ekonomika a instituce nejsou připraveny na novou celosvětovou realitu, která stále víc připomíná plavbu rozbouřeným mořem. Co s tím? Potřebujeme odolnost. Společenskou i hospodářskou. Z těchto naléhavých výroků vycházely příspěvky letošní 16. mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum 2023 a rozebírali je i hosté Diskusního stolu 2023 během debaty v univerzitní aule.
Letošní bienální konferenci nazvala pořádající Ekonomická fakulta TUL "Podniková odolnost a udržitelnost v planetárním věku: Zásady přežití". „Dramatickou klimatickou změnu a důsledky, které to má na podniky, jsme otevřeli už v diskusním stolu minulé konference nazvaném Zelená budoucnost. Zacílením na udržitelnost a odolnost nyní toto téma rozvíjíme, neboť je vysoce aktuální. Ostatně, stejné téma si vybralo i World Economic Forum v Davosu a svědčí to o tom, že hledání cesty, jak zajistit udržitelný rozvoj i v době dramatické klimatické změny, je maximálně naléhavé. Už se to dotýká opravdu celé společnosti,“ řekl k letošní konferenci děkan Ekonomické fakulty Aleš Kocourek.
Účastníci konference rozvíjeli své teze ve 4 sekcích: Udržitelné inovace a podnikání, Hospodářské politiky pro udržitelnost a odolnost, Finance, účetnictví a mezinárodní obchod pro globální udržitelný rozvoj a Marketing a udržitelný cestovní ruch. Účastníci předložili 65 příspěvků, které budou tvořit sborník, jenž je od roku 2013 indexovaný v databázi Web of Science.
Hlavními řečníky byli na plenárním zasedání Rupert Baumgartner, profesor řízení udržitelnosti na Institutu environmentálních systémových věd (ESS), University of Graz. Vystoupil s přednáškou Sustainable Strategic Management in the era of the Anthropocene. A druhou řečnicí byla Helena Horská, hlavní ekonomka a členka Dozorčí rady Raiffeisenbank a. s., jež je zároveň nezávislou členkou poradního týmu premiéra ČR Petra Fialy a Národní ekonomické rady vlády. Doktorka Horská vystoupila s přednáškou Sustainability & Economic Resiliance.
»Odolnost není dána všem do vínku, ale dá se budovat«
Velmi oblíbenou a pro posluchače atraktivní částí konference je diskusní stůl. Letos na něj přijalo pozvání sedm osobností ze světa byznysu. Helena Horská – Raiffeisenbank a.s., Filip Gröschl – DPDHL, Zdenka Studená – Flexjobs Consulting, Radko Dražil – družstvo TEXman, Miroslav Opa – Cegelec a.s., Mgr. Tomáš Vašák – lektor, psycholog a Petr Dovolil – člen prezidia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD).
Panelisté své vize přednesli studentům, pedagogům i zástupcům z podnikové sféry v univerzitní aule. Přednáška ale rovněž letěla online prostorem k posluchačům u monitorů a byla simultánně tlumočena do anglického jazyka.
Kromě tématu „udržitelnosti“, dosud tak trochu obecného proklamovaného pojmu, jenž se však nyní stává realitou a nedílnou součástí nejen ekonomických subjektů, se LEF 2023 zabýval i obsahem pojmu „resilience“. Jeho česká paralela „odolnost“ přesně nevystihuje podstatu výrazu. A právě tento pojem byl středobodem diskuse panelistů, a to jako zásadní prvek pro udržitelný a inkluzivní růst.
„Odolnost je schopnost přežít nečekanou událost a umět se posunout, pokud se změní podmínky. Abychom byli v nových podmínkách schopni fungovat. Není to něco, co by bylo dáno všem do vínku, ale dá se budovat. To je to pozitivní a dá se to vztáhnout i ekonomiku, společnost a domácnosti,“ zmínila Helena Horská.
„K odolnosti patří nejen schopnost přežít nečekanou událost, ale i ochota učit se nové věci a pracovat se změnou, zkrátka, nezůstávat v nějakých vzorcích. Jediná konstanta v životě je totiž změna. Schopnost učit se, reagovat, zpracovávat a třídit informace, jimž nerozumím, kriticky myslet, pracovat se změnou, bude absolutně fundamentální. Vidíme to například v souvislosti s tím, co se děje na poli dezinformací,“ upozornila během diskuse Zdenka Studená, absolventka Ekonomické fakulty TUL a zakladatelka Flexjobs Consulting, jež zvyšuje efektivitu firem i kvalitu života lidí.
„Stále tu zaznívá společenský narativ – budoucnost, jako by nebyla. Přitom to, co nás nejvíc brzdí, je nároková společnost. Lidé, co si myslí, že mají nárok na vyšší důchody, na lepší sociální zajištění, aniž by museli cokoliv udělat. Tak ti opravdu v tuto chvíli budoucnost mít nebudou,“ upozornil zase Filip Gröschl, absolvent Ekonomické fakulty, jenž je dnes manažerem nákupu IT hardware nejen pro evropská datacentra společnosti DPDHL s přesahem do všech 220 zemí a teritorií.
Celý záznam z diskuse si můžete poslechnout na tomto odkaze.
Panelovou diskusi moderoval proděkan Ekonomické fakulty Jaroslav Demel. „Jako moderátor jsem si opět odnesl pocit naděje. Že si konečně uvědomujeme, že to za nás nikdo nespasí, že musíme každý začít od sebe a něco pro udržitelný svět dělat a udělat. Zároveň jsem si ale uvědomil, že ve smyslu odolnosti nejsme připraveni na to, co přichází a co ještě v daleko větší míře přijde. A připraveny nejsou ani ‚naše moře‘, tedy prostředí – pro nás z EF TUL zejména ekonomické, ani ‚naše lodě‘ – podniky, organizace a instituce, ani ‚naše posádky‘ – podnikatelé, zaměstnanci, lidé, kteří bouřím čelí a budou čelit,“ zhodnotil Jaroslav Demel LEF 2023 za využití námořního příměru z úvodu o zdolávání rozbouřených vod.
Po dobu diskusního stolu měli diváci možnost odpovědět na anketní otázky: „Dokážete čelit (bouřlivým) změnám ve svém životě, vzdorovat nepříznivým silám a překonávat krize? Can you face (turbulent) changes in your life, resist adverse forces and overcome crises?“ Výsledky online ankety si můžete prohlédnout v galerii.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...
Výzkum o nanotechnologiích a etice jde do finále. Zapojíte se také?
Jsou větším nebezpečím pro lidstvo jaderné zbraně, nebo nekontrolovaně samoreplikující se nanoboti vytvoření molekulární výrobou? V jakých oblastech by se ne/měly používat nanotechnologie? I takové etické otázky přináší nanotechnologický výzkum. A...
Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu
Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...
