Místo žhavého železa výstavy a bar. Studenti FUA navrhli proměnu továrny Linserka

IMG_7816-2.jpg
Studenti Fakulty umění a architektury TUL pracovali během letního semestru na »reinkarnaci« bývalé slévárny Linserka pod taktovkou architektonického ateliéru KOGAA. Foto: Adam Pluhař, TUL

Za přispění studentů Fakulty umění a architektury se bývalá továrna Christiana Linsera začíná měnit v kreativní kulturní centrum. Proměnou zpustlé a nevyužité secesní budovy se jedenáct studentů zabývalo celý letní semestr pod vedením architektů z hostujícího brněnského ateliéru KOGAA.

Poslední zbytek slavné továrny stojí bez využití na rohu Resslovy a Barvířské ulice. Budova někdejší slévárny ale dostala naději na lepší budoucnost. Budovu získalo Město Liberec a chce ji začlenit do plánované proměny Papírového náměstí a dolního centra. Linserka by se měla stát první kostkou v mozaice kreativní městské čtvrti s kulturní a vzdělávací funkcí. Sloužila by jako inkubátor nových kreativních projektů.

A právě tento záměr sledoval tým složený ze studentů druhého, třetího a pátého ročníku FUA, kteří na „reinkarnaci“ budovy pod taktovkou KOGAA pracovali. „Nechali jsme studenty, aby přetvořili urbanismus pomocí malých zásahů a intervencí. Studenti zároveň zjišťovali, co prostředí potřebuje a jak mu můžeme pomoci,“ uvedl Tomáš Kozelský ze studia KOGAA, jež se zaměřuje především na konverze starých budov zejména industriálních charakterů.

Každý tvůrce nejprve předestřel svoji vlastní vizi, poté se studenti rozdělili do skupin a společně pracovali na proměně střechy, vnitřku a exteriéru budovy. Následně tvořili už jako jeden architektonický tým na celistvém projektu.

Třetí nadzemní podlaží se tak stalo galerijním prostorem, o patro níž vznikla místnost s barem pro prezentace nebo kulturní akce. Studenti také navrhli venkovní platformu k posezení nebo drobným vystoupením s využitím náletové zeleně. „Snažili jsme se znovu využít nepotřebný materiál. Hravost dodává platformě její tvar – každá strana je jinak dlouhá či prohnutá,“ uvedla při prezentaci semestrálního ateliérového projektu třeťačka Lucie Staňková.

 

„Naší snahou bylo, aby výsledky byly hned vidět a budovu a okolí jsme mohli aktivovat okamžitě, než s místem něco udělá město,“ doplnil Tomáš Kozelský.

„Nešlo jen o navrhování designu, ale práce všech vycházela z reálných podmínek. Pracovali jsme jako jedno architektonické studio, část studentů zpracovávala výkresy. Na nich třeba máme zakreslenou vodu nebo umístění zásuvek,“ přiblížila Lucie Staňková.

Na veřejné prezentaci byly k vidění také návrhy na uměleckou instalaci na střeše budovy. Podobně jako například vybudování elektrických rozvodů už ale bude zapotřebí schválení stavebním úřadem.

Návrhy na proměnu Linserky vznikly v díky spolupráci FUA a odboru Kancelář architektury města Liberce (KAM). „Pro nás je to dům, který má silný genius loci, je to poslední budova, která zbyla z bývalé továrny Linser a klíčový industriální objekt. Bude pomáhat vzniku plánované kulturně-kreativní čtvrti a oživovat ji,“ řekl vedoucí KAM Jiří Janďourek, jenž je zároveň pedagogem FUA.

Proměna čeká celé dolní centrum Liberce

Plánovaná proměna Linserky souvisí s přípravou kandidatury Liberce na Evropské hlavní město kultury v roce 2028. „Je to svobodné místo, kde se mohou konat výstavy, besedy, koncerty a všemožné akce, které se nám nabízejí z hlediska kreativity,“ nastínil Jiří Janďourek.

Studentské návrhy zároveň vznikly v době, kdy Město Liberec oficiálně zahájilo mezinárodní architektonickou soutěž na budoucí podobu Papírového náměstí. Podle Jiřího Janďourka jde o šanci,  jak území Papírového náměstí proměnit v moderní kulturně-kreativní čtvrť, jež se stane reprezentativní ukázkou toho, jak lze podobné lokality v centru revitalizovat. Formou takzvaného soutěžního dialogu organizátoři oslovili 65 ateliérů. O vítězném návrhu proměny čtvrti „Papírák“ rozhodne závislá a nezávislá porota letos v září.

Linserka je dnes posledním zbytkem továrního areálu, který založil v roce 1858 Christian Linser. Továrna se zprvu orientovala na zařízení pro textilní průmysl či pivovary, vyráběla ale také hasičské stříkačky. Od roku 1902 v ní vznikaly motocykly Zeus, na přelomu roku 1905 a 1906 vytvořila dokonce prototyp vlastního automobilu, prvního čtyřválce na území monarchie. Poté, co Linser postoupil výrobu automobilů Theodoru Liebiegovi, sloužil podnik pro výrobu komponentů pro vozy RAF (Reichenberger Automobil Fabrik).

Adam Pluhař

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce