K elitnímu týmu motocyklových zdravotnických záchranářů v Maďarsku patří i Tomáš Dudich. Tomuto třiatřicetiletému pedagogu Fakulty zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci už totiž „nestačilo“ pomáhat zraněným a nemocným lidem jen v sanitce.
Zatímco na českých silnicích by byla houkající ambulance na dvou kolech atrakcí, v Maďarsku přiváží pomoc už sedmnáctým rokem. A Tomáši Dudichovi tato adrenalinem nabitá práce učarovala. V Maďarsku patří k třicítce špičkově vyškoleným motocyklovým záchranářům. Během léta slouží u jezera Balaton, na přilehlých dálnicích či v blízkých obcích. „Když jsem absolvoval univerzitu, dal jsem si závazek, že nikdy nebudu jezdit na motorce, protože jsem poznal, jak je to nebezpečné. Teď nejen, že na motorce jezdím, ale ještě s její pomocí zachraňuji životy. Je to paradox,“ směje se třiatřicetiletý Tomáš Dudich.
Jeho ostrá praxe ve zdravotnické záchanné službě započala v roce 2011 na Slovensku. Když ale Tomáš během speciálního kurzu potkal vedoucího Motocyklové záchranné zdravotní služby Maďarska, nezvyklá forma záchranářství jej začala zajímat. „Bylo to pro mě nové a představovalo to odlišný styl práce. Na Slovensku ani v Česku nic takového neexistuje. Udělal jsem si proto řidičák na velkou motorku a postupně jsem se dostal až k zachraňování pomocí motocyklu,“ líčí Tomáš.
Motorky vezou 50 kilo výbavy
Během letní sezóny, kdy motorky u Balatonu vyjíždí k pacientům, má Tomáš v měsíci alespoň jednu službu. Na stanici u východního cípu jezera Balaton v Balatonvilágoši usedá většinou za řídítka Hondy VFR 1200 X Crosstourer, v garáži stojí také BMW R 1200 GS. Nabušená kubatura je zapotřebí, motorky jsou totiž pořádně naložené. Kufry s medicinským vybavením váží přes padesát kilogramů. I díky tomu dokáží paramedici poskytnout jakoukoliv pomoc. Vezou EKG monitor, defibrilátor, pomůcky k zajištění pacienta, infuzní set či porodnický balíček. „Nosnost silné motorky i dynamika jízdy jsou lepší. Používáme zvukovou a světelnou signalizaci, přesto nás řidiči ne vždy včas registrují. Proto musíme rychle reagovat. Jezdíme rychle ale jsem přesvědčen, že i bezpečně. Předvídání a dobré manévrování je víc než nutné,“ říká Tomáš.
Nácvik technik jízdy je součástí každoročního přezkoušení. Pokud by jím záchranář neprošel, nemohl by dál řídit záchranářskou motorku. Tomáš říká, že dovednosti získané v kurzech mu na silnicích už několikrát pomohly odvrátit nehodu. A to i při jeho výletech za řídítky „civilní“ motorky. Kromě toho je zapotřebí každý rok absolvovat psychotesty a samozřejmě zkoušky z urgentní medicíny.
V čem má vlastně motocykl přivážející zdravotnickou pomoc výhodu? Rychleji se prodere kolonou a dostane se i do míst jako jsou centra měst nebo parky, kde se klasická sanita nevejde. Tomáš říká, že změřený rozdíl v dojezdu motorky oproti sanitce byl na pětikilometrovém úseku ucpané dálnice u Balatonu sedm minut. Čas je přitom pro zajištění životních funkcí pacienta klíčový. „Statistiky ukazují, že třeba při náhlé zástavě oběhu měl záchranný motocykl pětačtyřicetiprocentní úspěšnost. To je vysoké číslo. Když si vezmu, že se obvyklý průměr pohybuje kolem deseti procent.“
Záchranář s motorkou je sice na místě sám, často ale využívá pomoci ostatních lidí. „Tyto situace často nacvičujeme. Laici nám mohou pomoci například i v resuscitaci masáží hrudníku. Mohou nám podávat také potřebné vybavení, abychom neztráceli čas. I proto máme jednotlivé sety na motorce označeny jinou barvou. Pozná je každý,“ vysvětluje Tomáš Dudich.
V létě jezdí často k srdečním zástavám, ale i případům tonutí. Ošetřuje pacienty v kolapsových stavech, řeší zranění při dopravních nehodách nebo úrazech. „Satisfakcí jsou pro nás příběhy se šťastným koncem. Zrovna nedávno jsem jel k případu, kdy se dělník zřítil z lešení. Byl jsem na místě o několik minut dřív než sanitka i helikoptéra. Pánovi jsem poskytl neodkladnou péči a před transportem jej stabilizoval. Byl těžce zraněný, měl polytrauma, ale přežil,“ říká Tomáš.
O záchranářské motorce vypráví před libereckou fakultou se zanícením. I když ji nemůže ukázat "naživo", nadšeně ukazuje fotografie a alespoň svoji záchranářskou helmu s integrovaným interkomem. „Díky němu můžeme komunikovat s dispečerem i za jízdy,“ vysvětluje Tomáš, jenž vládne maďarštinou stejně dobře jako slovenštinou. Vysílačku bezpečně ovládá stisknutím tlačítka na řídítkách. „Kdybychom někdy tápali v místopisu, máme GPS navigaci,“ dodává záchranář.
»Na TUL jsem přišel i kvůli hi-tech vybavení«
Dynamické jízdy na motorce Tomáše baví, v Maďarsku, ve městě Vác ale slouží i v klasických sanitních vozech. V sanitce jezdí jako záchranář také v České republice, ve Středočeském kraji. A adrenalin vyplavovaný při výjezdech vyvažuje výukou na Fakultě zdravotnických studií TUL. Věnuje se vzdělávání zdravotnických záchranářů. Vyučuje klinickou propedeutiku, první pomoc nebo neodkladnou zdravotní péči. „Za klíčové považuji, že se věnujeme simulační medicíně a rozvíjíme ji. Studenti si v kontrolovaných podmínkách za pomoci hi-tech figurín a simulátorů vyzkouší stavy, s nimiž se mohou setkat v praxi. Tato výuka studenty v dovednostech, zručnosti a schopnostech velmi posouvá. Liberecká univerzita má v tomto ohledu špičkové vybavení. Je to ostatně jeden z důvodů, proč jsem na ní loni začal učit,“ říká Tomáš Dudich.
Navzdory extrémně hektickému životu si pestrou práci užívá a neměnil by. Pokládá ji za pojistku proti pracovnímu vyhoření. „Už teď se moc těším na záchranářskou motorku. Musím si ale počkat do května. Do té doby mi musí stačit moje soukromá,“ dodává Tomáš Dudich ke své letos skončené motorkářské záchranařině.
Adam Pluhař
| Tomáš Dudich (* 1989) Vystudoval Univerzitu Konštantína Filozofa v Nitre, Vysokou školu zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, kde si dokončuje doktorát. Je záchranářem Maďarské státní záchanné služby - Országos Mentőszolgálat a Mentőmotoros Szolgálat, slouží i u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. V rámci Fakulty zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci působí na Ústavu ošetřovatelství a neodkladné péče. |
Další články v rubrice
Potřebuje intenzivní léčbu. Kolegyně prosí o přispění
Docent Tran Huu Nam (*1973), vyučující z katedry mechaniky, pružnosti a pevnosti Fakulty strojní TUL, je hospitalizovaný ve Vietnamu s vážnými plicními a srdečními obtížemi. Profesorky Iva Petríková a Bohdana Marvalová zveřejnily číslo účtu, kam...
Zemřel Jaroslav Odvárka – významný chemik a osobnost spjatá s fakultou textilní
Navždy odešel docent Jaroslav Odvárka, významný expert v oblasti chemie a zušlechťování textilií. Většinu svého odborného života spojil s libereckou univerzitou, působil na ní téměř padesát let. Docent Odvárka se podílel také na vývoji...
Zemřel Jaroslav Vild, spoluzakladatel Pedagogické fakulty TUL
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že nás navždy opustil docent Jaroslav Vild – výrazná osobnost liberecké akademické obce, matematik, pedagog a neúnavný propagátor bridže. Stál u zrodu Pedagogické fakulty TUL zprvu jako proděkan, později...
