Stál u zrodu ústavu, dnes fakulty, zdravotnických studií, podílel se zejména na zajištění programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství. Profesor Beneš povede fakultu od 1. července 2025 do konce června roku 2029.
Profesor Beneš (*1957) už před volbami avizoval, že se ve funkci děkana zaměří na otevřenou komunikaci mezi vedením a akademiky. Jedním z jeho cílů ve výuce je vytvoření navazujících magisterských studijních programů v ošetřovatelství a případně v záchranářství a doktorského stupně studia navazujícího na biomedicínské inženýrství.
Chce také podpořit akademičky a akademiky v aplikovaném výzkumu, v publikační činnosti a v úspěšném zahájení a dokončení habilitačních řízení.
„Nastupuji po velmi silném děkanovi. Profesor Cvachovec posunul fakultu o obrovský kus dopředu. Nesmírně si ho vážím, jako kolegy i lidsky, chci v tomto zachovat kontinuitu a zároveň doufám, že i mně se podaří fakultu podobným způsobem rozvíjet,“ řekl dnes při inauguraci Jiří Beneš, který bude druhým děkanem nejmladší fakulty Technické univerzity v Liberci.
Prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc., je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK, oboru biofyzika, a Fakulty všeobecného lékařství UK. Hlavním odborným zaměřením Jiřího Beneše je lékařská biofyzika, má dvě atestace z vnitřního lékařství a atestaci z gastroenterologie.
Třináct let zastává funkci přednosty Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK, od začátku 90. let působí také na 1. interní klinice 1. LF UK a od poloviny 80. let rovněž ve Všeobecné fakultní nemocnici. Na Fakultě zdravotnických studií, tehdy Ústavu zdravotnických studií TUL, pracuje od roku 2008.
Je také místopředsedou České lékařské společnosti J. E. Purkyně, člen Vědecké rady ministra zdravotnictví ČR a byl a je předsedou Kategorizační komise na MZ a je členem dalších odborných komisí a vědeckých rad.
Za svůj profesní život se jako autor nebo spoluautor podepsal pod bezmála stovku publikací a získal čtyři patenty. Odborně zaznamenal zásadní úspěchy v oblasti aplikace a vývoje zdroje rázových vln v gastroenterologii. Například v roce 2006 se mu podařilo realizovat a patentovat odlišný a nový generátor rázové vlny vytvářené mnohokanálovým výbojem ve vodě, kterým je možné fragmentovat konkrementy a zároveň umožňuje destrukci nádorových tkání v rámci možné onkologické paliativní terapie. Jeho H-index je 13.
Profesor Jiří Beneš je ženatý, má pět dětí, jeho koníčkem je hra na kytaru.
Fakulta zdravotnických studií má k dnešnímu dni 452 studujících, nejvíce jich je zapsáno ve studijním programu zdravotnické záchranářství.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Vyčúrat a rozsvítit. Výzkum, který může pomoci miliardě lidí
Co kdyby toaleta dokázala rozsvítit světlo nebo nabít mobilní telefon – a to díky tomu, co už tělo nepotřebuje? Není to žádná utopie, ale jde o seriózní evropský výzkum Pee Power®, který proměňuje moč v elektřinu. A na jeho zdokonalení pracuje i...
Když je Český ráj v duši. Absolventka TUL zvítězila v soutěži Czech Envi Thesis
Český ráj není pro místní děti jen název ve vlastivědných učebnicích. Je to i krajina luk, skal a lesů, kudy chodí s rodiči, nebo kde zažívají dobrodružství. Tyto emoce formují vztah dětí k přírodě a místu, kde žijí. A právě tím, jaký má Český ráj...
Vycházející hvězda medicíny učí na TUL: Tomáš Pavlů ve výběru Forbes Rising Stars
Tomáš Pavlů je primářem interny a zástupce přednosty Centra interních oborů v Krajské nemocnici Liberec a zároveň pedagog Fakulty zdravotnických studií TUL, kde se podílí na výuce neodkladné péče v interních oborech. Tato výrazná osobnost nyní...